August Bayer se narodil dne 6. března 1882 v Jičíně, zahynul 23. února 1942 v koncentračním táboře v Mauthausenu. Botanik, profesor dendrologie a lesnické fytopatologie na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně, věnoval se především botanické morfologii a systematice, také významně propagoval potřebu ochrany přírody.
Nejdříve působil jako profesor učitelských ústavů v Jičíně a Příbrami, od roku 1922 pracoval v Brně (docent dendrologie), od roku 1927 mimořádný profesor, 1936 řádný profesor. Podnikal četné studijní cesty (Tatry, Karpaty, Sicílie, Skandinávie, Francie, Anglie). V roce 1928 založil arboretum ve Křtinách, Bayerovým jménem byla pojmenována také přírodní rezervace poblíž Křtin (polesí Habrůvka, ochrana přirozených smíšených porostů).
Byl členem Moravské přírodovědné společnosti a především předsedou Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě, který spoluzakládal v roce 1921 Josef Podpěra. Tento svaz si pro účely ochrany přírody pronajímal od soukromých vlastníků jejich pozemky, takže například na území dnešní národní přírodní rezervace Větrníky na Vyškovsku si od majitelů vzal na deset let do pronájmu několik hektarů stepi. Vytvořili také souborné zpracování poměrů Mohelenské hadcové stepi v monografii Mohelno (1934–1939, kapitolu o květeně této lokality napsal A. F. Novák), po válce vypracovali i návrh na zřízení přírodní rezervace Na Sokolí skále u Doubravníka. Začátkem 50. let minulého století byl svaz zrušen.
K hlavním Bayerovým dílům patří Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší. Svazek III. Botanika speciální (Praha, nákladem Zemského ústředního spolku jednot učitelských v Království českém, 1916. Druhé rozšířené vydání vyšlo v roce 1937). Na knize spolupracoval s Karlem Kavinou, Františkem Smotlachou, Adamem Ambrožem a Janem Vilhelmem.
V prosinci 1941 byl Bayer zatčen, vězněn na brněnských Kounicových kolejích, potom převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul.
„Lásku, s kterou prostý lid dovedl oceniti nádheru květů, (…) marně hledáme v naší intelligenci, která nedovede se vzchopiti ani k poslednímu prostředku, jímž pokročilejší národy snaží se zachovati aspoň zbytky bývalých skvostů přírody – k účinné ochraně památek přírodních, rostlin a vzácných jedinečných porostů, které přetrvavše vítězně nesmírné živelní převraty v přírodě, nyní stávají se obětí kulturní hrabivosti. Jen duch nevidící dovede sebe povznášeti nejvýš a pokládati všecku přírodu za podnoží své vznešenosti.“ – A. Bayer: Botanika speciální. Praha 1916.
„Studium veškerých kulturních památek a projevů rostlin se týkajících, jest základně poučným pro generaci naši, která navykla si namnoze s chladným klidem zkoumajícího přírodozpytce hleděti na přírodu a kterou převládající knižní vzdělání vzdálilo od přímého pozorování, jež učí správnému úsudku a pravému porozumění složité říši organické.“ – A. Bayer: Botanika speciální. Praha 1916.