František Procházka se narodil 30. března 1939 v Sušici, zemřel 26. září 2004 v Praze. Český botanik.

Střední školu absolvoval v Sušici, v Praze agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské. Dvacet let pak pracoval ve Východočeském muzeu v Pardubicích a další 3 roky na Správě KRNAP ve Vrchlabí. Dále pracoval v Muzeu v Prachaticích, ale také jako pomocný truhlář nebo číšník. Po sametové revoluci začal soukromě podnikat a přestěhoval se opět do jižních Čech. Na botaniku nikdy nezapomněl. Byl dlouholetým předsedou Východočeské pobočky Československé botanické společnosti. Jeho velkou láskou byly také orchideje.
Ač Jihočech, největší botanické zásluhy má ve východních Čechách. Spolu se členy Východočeské pobočky ČSBS provedl a publikoval základní botanický průzkum Orlických hor a podhůří, zpracoval květenu Bukačky, nejhodnotnější rezervace nejen v Orlických horách. Mimo to publikoval řadu vzácných a zajímavých botanických nálezů z různých míst republiky, ale i z Polska, Německa a Slovenska. Nesmíme zapomenout ani na jeho populárněvědecké a ochranářské publikace. Jeho botanická bibliografie obsahuje 216 prací. Z tohoto počtu jmenujme alespoň některé nejvýznamnější:

  • Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech I. – Pr. Muz. Hradec Králové, 7:43–66, 1967.
  • Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. – Zprav. KMVČ, Hradec Králové, 1980.
  • Příspěvek ke květeně východních Čech II. – Pr. Muz. Hradec Králové, 16:125–153, 1981.
  • Dactylorhiza majalis subsp. turfosa, nové plemeno prstnatce májového. – Preslia, Praha, 54:289–295, 1982.
  • S dalšími autory se podílel na pracích:

  • Procházka F., Sklenář J., Kotek F., Bukač R., Horák V., Vágenknecht V. a Cibulková B.: Floristický materiál ke květeně severozápadní části Orlických hor a těsně přilehlého území Podorličí. – Pr. muz. Hradec Králové, 8:27–56, 1967.
  • Květena. – In: Roček Z. (ed.), Příroda Orlických hor a Podorlicka, p. 337–402, SZN Praha, 1977.
  • Holub J., Procházka F. a Čeřovský J.: Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů vyšších rostlin květeny ČSR (1. verze). – Preslia, Praha, 51:213–237, 1979.
  • Procházka F. a Velísek V.: Orchideje naší přírody. – Academia, Praha, 1983.
  • Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. a Procházka F.: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Sv. 5 (Vyšší rostliny). – Príroda, Bratislava, 1999.
  • Holub J. a Procházka F.: Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, Praha, 72:187–230, 2000.
  • Kolektiv autorů (ed. F. Procházka): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18:1–166, 2001.
  • Procházka F. a Štech M. (eds.): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. – Správa NP a CHKO Šumava a Eko-Agency KOPR, Vimperk, 2002.
  • Hadinec J., Lustyk P. a Procházka F.: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae I – III. – Zpr. ČBS, Praha, 2002–04.

Zasloužil se také o výchovu mladých botaniků především z východních Čech. To začalo na půdě tehdejšího Krajského domu pionýrů a mládeže v Hradci Králové. Nebylo snad botanické akce, na které by František Procházka nezaujal nejen mladší účastníky svým výkladem a vzpomínkami. Jedna z jeho posledních byla účast na floristickém kurzu ČBS v Kostelci nad Orlicí, kde vedl exkurzi do Orlických hor, do míst, která měl tak rád – Šerlich a Bukačku (viz foto – F. Procházka je v červené bundě a v klobouku).
Velké zásluhy měla i jeho ochranářská práce. Pro příklad uvádím vyhlášení chráněného přírodního výtvoru (CHPV) Semínský přesyp, kdy od objevu populace kozince písečného po vyhlášení za CHPV uplynulo pouze několik dní. Troufám si tvrdit, že to byla – a v současnosti ještě je – nejrychleji vyhlášená maloplošná územní ochrana v republice.
František Procházka měl ještě velké plány. Asi největším z nich byl projekt Květeny Šumavy. Tu se mu dokončit už nepodařilo, stejně tak jako zpracování orchidejí pro Květenu ČR.
ing. Procházka je v červené bundě a v klobouku