Bohumil Fleischer se narodil dne 7. srpna (podle K. Domina však 7. července) 1847 v obci Rovečné na Moravě (německý název obce je Rowetschin, jeho počeštěnou podobu použil i kdysi K. Domin, proto se běžně uvádí jako Fleischerovo rodiště jakýsi Rovečín, který však samozřejmě vůbec neexistuje). Zemřel dne 28. listopadu 1913 ve Sloupnici u Litomyšle. Český botanik.
Byl evangelickým farářem, výrazně se však zapsal i do historie botaniky studiem květeny východních Čech. Studoval v Těšíně, 6 let také ve Švýcarsku. Pak působil ve Vídni jako vikář, katecheta a profesor na Tereziánské akademii. V roce 1880 přišel do Sloupnice u Litomyšle, kde působil až do své smrti.
Karel Domin o něm v roce 1913 napsal: Založil si veliký srovnávací Herbář evropský, který doplňoval a upravoval s velikou láskou a vzácným vkusem. Krátce před smrtí byl jeho herbář, který čítá na patnáct tisíc vzorně upravených archů, koupí získán pro sbírky musea v Praze a tím zachován české vědě botanické; hrozilo již nebezpečí, že bude prodán do ciziny.
Dnes je největší část jeho herbáře ve sbírkách Národního muzea v Praze (PR), menší části i v herbářových sbírkách Univerzity Karlovy (PRC), brněnské přírodovědecké fakulty (BRNU) a hornického muzea v Příbrami (HOMP). Zejména jeho početné sběry z Litomyšlska jsou dnes velmi cenné a užitečné, neboť zde nikdy nepůsobilo mnoho floristů. Mnoho jeho sběrů pochází také z okolí Jaroměře. V době, kdy působil jako profesor vídeňské akademie, uskutečnil některé sběry také v okolí slovinského (tehdy štýrského) města Konjice (počeštěně Kojnice), kam jezdil navštěvovat svého strýce. Tyto sběry byly později některými majiteli soukromých sbírek nesprávně přepisovány jako Kojnice v Čechách; tyto nesprávně lokalizované údaje občas pronikly i do novější literatury (např. údaj o Ludwigia palustris v 5. dílu Květeny ČR).
Z jeho statí v odborném tisku, které publikoval především v časopise Österreichische botanische Zeitschrift, můžeme jmenovat:
- Cirsium Bohemicum Fleischer (1898)
- Zwei neue Compositen-Bastarde (1900)
- Malva Zoernigi Fleischer (1902)
- Kritische Bemerkungen über Carduus sepincolus Haussknecht (1903)
K. Domin se ještě zmiňuje o tom, že mu Fleischerova vdova předala po manželově smrti i obsáhlý rukopisný materiál, který obsahoval i nepublikované nálezy. Osud tohoto rukopisu je nejasný, mohlo se snad jednat o jeho Květenu Litomyšlska, která je dnes údajně nezvěstná.
Standardizovaná podoba jeho jména v botanické literatuře (podle IPNI) je B. FLEISCH.
