Jan Jager se narodil 1. srpna 1906 v Rokycanech, zemřel v roce 1998, ve věku nedožitých 93 let. Byl zakladatelem a zároveň prvním ředitelem Pražské botanické zahrady.
Vystudoval státní reálné gymnázium a poté Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství, odbor lesního inženýrství. V letech 1933–36 byl přiděleným státním úředníkem – taxátorem na ředitelství čsl. lesů v Liptovském Hrádku, v letech 1937–45 v Rokycanech. V letech 1945–51 zastává vysoké funkce v národním podniku Československé státní lesy a ministerstvu zemědělství. Účastní se zestátnění lesů po pozemkové reformě a jejich taxace. Je redaktorem časopisu Československý háj a Věstníku čsl. státních lesů. Účastní se výzkumu lesních stanovišť a fytocenologie; iniciuje vznik Oddělení pro průzkum lesních stanovišť Technického ústavu státních lesů v Brandýse nad Labem.
V letech 1951–56 pracuje v dělnických profesích v ČKD a v geologickém průzkumu. V roce 1956 nastupuje do Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví a krajinářství. Dostavá za úkol přeměnu Průhonického parku na arboretum a botanickou zahradu. Provede zaměření parku, inventarizaci exotů a lesnickou taxaci porostů. Vypracoval moderní metodiku evidence rostlinného materiálu. Po názorovém rozkolu během reorganizace průhonických ústavů v roce 1961 odchází a pracuje opět jako dělník v geologického průzkumu. V letech 1962–65 pracuje jako provozní inspektor na Lesním závodě v Jílovém a od roku 1965 je vedoucím Státní péče o lesy v zemědělském odboru NVP.
V roce 1958 podává návrh na zřízení Národní botanické zahrady na některé ze tří lokalit – Průhonice, Horní Šárka či Motol. Když v roce 1965 navrhuje Útvar hlavního architekta zřízení botanické zahrady v Troji, doporučuje zvětšit její území na konečných asi 130 hektarů. V roce 1968 byl založen přípravný výbor. Na přípravě botanické zahrady se účastnila řada odborníků z Akademie věd a vysokých škol a samozřejmě také zástupci Útvaru hlavního architekta, Ministerstva školství a Ministerstva kultury. Jan Jager byl tajemníkem přípravného výboru. Když v roce 1969 zahrada vznikla, stává se Jan Jager jejím ředitelem. Během krátké doby, co zahradu vedl, stačil konsolidovat většinu pozemků, zajistil průzkum území a spolupracoval na prvním generelu zahrady. V roce 1973 ze zdravotních důvodů zahradu opustil. Bouřlivý vývoj sbírek je nahrazen skoro 20letým obdobím stagnace, které ukončila až revoluce v roce 1989.
V důchodu se Jan Jager dále věnoval dendrologii. Na své zahradě v Rokycanech vybudoval velké alpinetum a malou botanickou zahradu.
Podle usnesení NVP má mít Pražská botanická zahrada toto poslání a činnost:
a) kulturně-propagační poslání
b) řešení specialních problémů spojených s teorií a praxí ozeleňování hlavního města i velkých měst a sídlišť vůbec
c) kulturně-rekreační poslání
d) přispět ke zlepšení životního prostředí okolních městských čtvrtí
e) vyhovět záměru odboru územního plánování a architektury k vyzvednutí (zdůraznění) význačného krajinného charakteru území botanické zahrady
f) sloužit pedagogickému a vědeckému poslání Přírodovědecké fakulty University Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze a sice v rozsahu stanoveném zvláštní dohodou, sjednanou mezi ředitelem Pražské botanické zahrady a zmíněnými vysokými školami
g) provádět prodej přebytků množitelského rostlinného materiálu, pokud to nebude na újmu vlastním úkolům botanické zahrady
Samozřejmě v tomto stroze vytýčeném poslání je obsaženo tolik dílčích úkolů, že by jejich podrobné vypsání zabralo mnoho místa. Pro informaci uvádím alespoň některé, aby lépe vynikl obraz práce a významu Pražské botanické zahrady. Tak Pražská botanická zahrada například bude:
1) shromažďovat a udržovat v mezích daných možností co nejbohatší sortiment rostlin, zejména okrasných, působících celkovým habitem, ornamentálním či barevným olistěním, svými květy nebo význačnými plody. Budou vytvořeny sbírky nejen peren, letniček, trav, cibulovin, ale i dřevin. Bude tu vytvořeno velké dendrarium (arboretum), v němž budou dřeviny seskupeny podle rostlinných podoblastí světa – např. dřeviny Evropy, Sibiře, Číny, Japonska, pontsko-středoasijské podoblasti, Středozemí, severoamerická atlantské, tichomořské a prérijní podoblasti atd. Dendrarium bude doplněno i některými perenami příslušné podoblasti, náchylnými ke zplanění;
2) svými tematicky podloženými sbírkami (expozicemi) rostlin i výstavkami ukazovat návštěvníkům i studentům mnohotvárnost rostlinných forem, zvláštnosti života rostlin, jejich začlenění do rostlinných systémů atd. Poněvadž Pražská botanická zahrada bude současně i demonstračním objektem pro Přírodovědeckou fakultu University Karlovy a Vysokou školu zemědělskou, budou zde pro pedagogické účely, ale i pro poučení návštěvníků vytvořeny biologické skupiny či sbírky uspořádané s hlediska:
a) morfologického – jako ukázky různých modifikací os, listů, tvarů květenství, plodů různého odění jako ochrany proti nepříznivým vlivům, ukázky habitů popínavých rostlin, sukulentů atd.
b) ekologického – jako ukázky rostlin stinných, slunných, rostlin vátých písků, slaných půd, vřesovišť, rašelinišť, zvláštních podkladů (na hadci, vápencích atd.), dále rostliny bahenní, vodní apod.
c) genetického – ukázky hybridizace, šlechtění, vzniku kulturních rostlin, fylogenetický systém apod.
d) fytocenologického vytvoření souborů blížících se svou fysiognomii a skladbou některý význačným společenstvům naší vlasti, pokud to stanovištní poměry botanické zahrady dovolují
e) fytogeografického – ukázky květen (flór) floristicky významných oblasti SSSR i ukázky flor některých cizích krajů;
3) provádět prvořadý a nejvlastnější úkol každé botanické zahrady a sice intrukci a aklimatizaci cizokrajných, zejména okrasných rostlin, vhodných pro ozeleňovaní velkých měst a provádět i šlechtění nových odrůd vhodných pro tento účel
4) precizovat biologii, okrasné vlastnosti a požadavky jednotlivých druhů introdukováných rostlin i odrůd vyšlechtěných rostlin
5) ukazovat možnosti použití okrasných rostlin nejen v parcích velkých měst, ale i v zahrádkách a bytech. Vytvořit i vzorové ukázky rodinných zahrádek
6) zkoumat vliv velkoměstského prostředí na rostliny parků, zahrad i bytů
7) propracovat účinná opatření zabezpečující v podmínkách velkých měst zdárný vývin výsadeb okrasných rostlin, stanovit za tím účelem odpovídající organizaci, agrotechniku, mechanizaci ozeleňovacích prací a rovněž i metodiku nejúčinnější ochrany před nemocemi a škůdci
8 ) vypracovat metodiku účinné kontroly provedeného ozelenění. Stanovit zejména kriteria, podle nichž by byla kontrola prováděna, aby byla pokud možno objektivní. Zatím, pokud kontrola byla vůbec prováděna, dělo se tak jen na základě subjektivního dojmu zástupců objednatele i provádějícího podniku
9) podávat příklady okrasně sadovnických řešení pro jejich přenášení do praxe
10) provádět prvotní rozmnožování nových druhů a odrůd okrasných a jiných rostlin a poskytovat přebytečný rostlinný materiál pro potřeby ozelenání hlavního města, zejména doplňování či restauraci historických zahrad a parků, případně i pro potřeby jiných zájemců i soukromých zahrad
11) v prostoru Bendovky a Černé strže vybudovat velké vědecké alpinum pro rostliny vysokohorských, arktických a subarktických oblastí, a to zejména pro rostliny kalcifobní a acidofilní (rostliny nesnášející vápno v půdě). Na svazích sousedích se ZOO vybudovat naopak skalku pro skalní a vysokohorské rostliny kalcikolní (rostliny potřebující a snášející vápno)
12) v oddělení 41 a 42 vytvořit i „lidovou skalku“, v níž bude použito nejen vysokohorských rostlin, ale i rostlin podobných svým habitem rostlinám vysokých hor zde bude použito i některých architektonických prvků (květnaté zdi, terasy apod.)
13) vytvořit rostlinné expozice takového zaměření, jaké zajímá návštěvníky se specialními zájmy, např. expozice léčivých rostlin medonosných i pylodárných rostlin významných pro včelaře, rostlin významných pro textilní průmysl, voňavkářství průmysl, atd.
14) zachovat a chránit přírodní rezervace uvnitř Pražské botanické zahrady a expozicemi chráněných rostlin i přednáškami pomáhat ochraně přírody, velmi významné to kulturní složce, jejíž činnost nebyla dosud doceněna
15) udržovat co nejbohatší sortiment skleníkových rostlin
16) předávat návštěvníkům botanické záhrady výsledky její práce nejen formou expozičních sbírek, ale i formou publikací, filmů, přednášek, kursů, exkursí, výstav, a to nejen pro odborníky, ale i pro zahrádkáře, alpinkáře a provádět v tom směru i poradenskou činnosti
17) kursy, přednáškami i filmem vychovávat návštěvníky k šetrnému vztahu ku zeleni nejen Pražské botanické zahrady, ale i k zeleni sadů a parků a k přírodě vůbec
18) dát případně i lidovým výzkumníkům možnost projevu tvůrčí práce pod vedením odborných pracovníků
19) vydávat naučné a popularizační publikace a ozeleňování sídlišť, o pěstování rostlin zařazených do sortimentu botanické zahrady a spolupracovat v tom směru i s denním tiskem
20) provádět sběr semen jak pro vlastní potřebu, tak i pro výměnu s domácími i zahraničními botanickými zahradami celého světa
21) spolupracovat s ostatními botanickými zahradami nejen formou výměny rostlinného materiálu, ale i výměnou zkušeností a občasnými společnými poradami
22) provádět hned od počátku důslednou a soustavnou dokumentaci rostlin pěstovaných v botanické zahradě i veškerých prací a pokusů a těmito rostlinami
23) sloužit pedagogickému a vědecko-výzkumnému poslání University Karlovy a Vysoké školy zemědělské na zvlášť k tomu účelu vymezených a školám propůjčených plochách a v rámci dohod případně i na jiných plochách botanické zahrady; ostatně celá botanická zahrada bude sloužit uvedeným vysokým školám, případně i jiným školám jako demonstrační objekt.
– J. Jager na konferenci botanických zahrad ČSSR v roce 1973.
