Jan John se narodil dne 13. 6. 1850 v Žimuticích u Veselí-Mezimostí, zemřel 28. 3. 1920 v Táboře. Byl to popularizátor přírodních věd, středoškolský pedagog.
Patřil ke vzácnému plemeni dávných českých učitelů, kteří ve snaze vzdělat národ nelenili a kromě naplňování svých povinností pedagogických ještě sepisovali naučné a popularizační články a publikace. K těmto skvělým a dnes téměř zcela vyhynulým středoškolským učitelům patřili například B. Bauše, A. Bernard, F. Polívka, E. Formánek, J. Kořenský, bratři Rosičtí, G. Smolař, V. Princ, J. Zahradník aj.
Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, pak na filozofii v Praze. Byl profesorem c. k. českého ústavu ku vzdělávání učitelů v Soběslavi, také ředitelem reálky v Táboře, od roku 1897 působil na české reálce na Starém městě v Praze. Podle J. Velenovského se také už od roku 1873 účastnil vedení Klubu přírodovědeckého v Praze.
K jeho dílům patří Přírodopis pro ústavy učitelské (I. díl Zoologie; II. díl Mineralogie a Geologie).
V roce 1897 vyšel jako IV. svazek Malého Brehma (L. Kober, Praha) jeho Rostlinopis: Vlastnosti a soustavný popis rostlin se zvláštním zřetelem k výjevům životním. Tato populárně koncipovaná kniha byla ve své době dosti oblíbená, obsahuje 337 kreseb a 17 barevných litografických tabulí.
V roce 1898 (2. vydání hned 1899) vyšel u I. L. Kobera také jeho dvousvazkový Přírodopisný atlas rostlin (1. svazek s 279 rytinami v textu, 2. svazek s 80 barevnými tabulemi s 459 vyobrazeními). Pozoruhodná barvotisková vyobrazení byla vytvořena podle akvarelů Pavla Vágnera (Wagner).
U Kobera vyšla v roce 1907 i Johnova úprava knihy E. Michaela Přírodopis hub: s četnými barevnými, umělecky věrně podle přírody provedenými obrazy nejhojněji se vyskytujících jedlých, podezřelých i jedovatých hub se 30 litografickými tabulemi s 59 vyobrazeními hub.
