Kašpar Mašl (Maschl) se narodil dne 6. ledna 1832 v Mičovicích (dnes okres Prachatice), zemřel 10. dubna 1898 v Chrudimi. Byl to c. k. gymnaziální profesor, autor druhého česky psaného botanického klíče.
Jeho otec Jan byl mičovickým rychtářem, svého syna nechal studovat zřejmě v Praze, údajně tu navštěvoval i botaniku u V. F. Kosteletzkého. Podle matričního záznamu o jeho sňatku s Julií Osnerovou (20. 9. 1859) víme, že kolem roku 1859 byl učitelem na podreálce v Chomutově.
V letech 1868–94 působil jako profesor na gymnáziu v Chrudimi; je hodno pozornosti, že v roce 1874 vycházel v časopisu Vesmír seriál jeho entomologických článků (Postupná doba líhnutí se hmyzu). Právě v Chrudimi vznikal také jeho Analytický klíč botanický, který vyšel v Praze v roce 1876. Po klíči Slobodově to byl tedy v pořadí vlastně teprve druhý česky psaný klíč k určování rostlin.
Sám Mašl v předmluvě přiznal, že se jedná o překlad práce Gustava Lorinsera, jehož dílo vyšlo pod názvem Botanisches Excursionsbuch für die deutsch-österreichischen Kronländer und das angrenzende Gebiet poprvé ve Vídni v roce 1854. Výslovně napsal: Rozprodáním „Rostlinictví“ od D. Slobody pečlivě i důkladně sestaveného nastala nám potřeba pomůcky, kteráž by usnadňovala poznávání a skoumání říše rostlinné. Z příčiny té nížepsaný spořádal analytický klíč botanický jakožto příruční knihu všem přátelům rostlinstva základem položiv nejlepší dílo německé Dra. Lorinsera a použiv spolu fysiografie rostlin J. Sv. Presla. Bude dobré na tomto místě připomenout, že G. Lorinser byl rodákem ze severních Čech a většinu života prožil rovněž v Čechách.
Leč po vydání knihy vyšla v časopise Vesmír nelichotivá kritika z pera Františka Ladislava Sitenského (1851–1924), tehdejšího asistenta botanického oddělení královského českého muzea. Sitenský Mašlovi vytkl mimo jiné značnou zastaralost celé práce (proč však pan pořadatel použil prvního, více než před 20 lety vyšlého vydání, jest nám nepochopitelno) a neopomněl poměrně neomaleně připomenout, že i Češi už přece mají v botanice své vlastní ostruhy (pominouce to, že my Čechové málo se staráme o kraje bývalého německého buntu, musíme toho velmi želeti, že pan pořadatel knihy té přece nevšiml si prof. dra. Čelakovského: Prodromu flory české, který mnohé druhy nově objevené obsahuje, kteréž bychom marně v „Klíči“ hledali).
I samotný spis Lorinserův, který stále vycházel v řadě dalších vydání, se dočkal kritického zhodnocení. Ladislav J. Čelakovský v úvodu ke své Analytické květeně české z roku 1879 vytýkal této knize přílišnou stručnost u popisů rostlin. Uvedl také, že vedle morfologicko-popisné části náleží ke každé pravé květeně také část geografická, bez kteréž celá popisná část (jako v Lorinserově od Mašla přeložené květeně) visí ve vzduchu, nemajíc pevné půdy, na níž by stála.
Naštěstí tyto kritiky nebyly jediné, objevily se také hlasy, které Mašlův přínos pro českou botaniku a české školství především ocenily. A tak byla tato kniha záhy schválena zemskou školní radou za pomocnou knihu pro školy střední.
Budiž Lorinserovi a vlastně rovněž Mašlovi satisfakcí, že přes veškerou kritiku byla Lorinserova práce využívána ještě daleko později, stala se dokonce základem i pro klíč vídeňského univerzitního profesora Karla Fritsche. Ten vyšel v roce 1897 pod názvem Excursionsflora für Oesterreich (mit Ausschluss von Galizien, Bukowina und Dalmatien).
V roce 1889 vyšlo druhé vydání Mašlova klíče, tentokrát ovšem pod dosti matoucím titulem Analytický klíč květeny evropské – původní Lorinserova práce odkazovala k německému prostoru a zemím sousedním, je pozoruhodné, jak se z tohoto poměrně jasně vymezeného území nakonec v Čechách stala rovnou celá Evropa. Hlavně, že se tam neobjevilo nic o tom „německém buntu“.
