Bohumil Němec se narodil 12. března 1873 v obci Prasek u Nového Bydžova, zemřel 7. dubna 1966 v Havlíčkově Brodě. Profesor rostlinné anatomie a fyziologie Univerzity Karlovy, akademik ČSAV. Byl také šéfredaktorem Ottova slovníku naučného nové doby (1930–45), spolupracoval s časopisy Živa (1905–14), Vesmír (1921–45). V roce 1959 založil časopis Biologia plantarum, byl ale také významným popularizátorem vědy – publikoval řadu článků i v tiskovinách neodborných, od Národních listů až po Dělnické noviny.
Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově, následně studoval na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Podílel se na založení Ústavu fyziologie rostlin, v roce 1907 se stal profesorem. Byl činný i ve Svazu okrašlovacích spolků, k roku 1914 byl předsedou svazové Památkové komise. V letech 1919–20 byl děkanem filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v období 1921–22 byl dokonce rektorem celé univerzity.
Zabýval se výzkumem rostlinné buňky, podporoval výzkum růstových a regulačních látek fytohormonů. Světové jméno mu získal především objev statolitových orgánů u rostlin, jejichž prostřednictvím vysvětlil mechanismus gravitropismu (zjednodušeně řečeno jde o to, že rostliny vnímají zemskou tíži prostřednictvím posunu škrobových tělísek ve zvláštních buňkách – proto mohou růst svisle), v roce 1902 začal také intenzivně studovat možnosti umělé polyploidizace rostlinných buněk. V roce 1921 navrhl dělit organismy na Eukaryota (s pravým jádrem) a Akaryota (bez jaderných struktur). Věnoval se i dějinám věd, především pak dějinám botaniky. Jeho mezinárodní uznání dokládají mimo jiné funkce místopředsedy Mezinárodní akademie reálných věd v Paříži a místopředsedy Mezinárodní rady vědeckých unií. Rozhodně nezapomínal ale ani na popularizaci vědy.
Z jeho velmi rozsáhlého díla, které zahrnuje více než 250 prací knižních a časopiseckých a množství článků popularizačních, jmenujme alespoň:
Vztahy rostlin k vnějšímu světu (Praha 1907)
Das Problem der Befruchtungsvorgänge (Berlin 1910)
Dějiny rostlinstva na zeměkouli (Praha 1916)
O původu a vývoji života (Praha 1916)
Ze života rostlin (Praha 1924)
Neviditelné bytosti (Praha 1926)
Úvod do všeobecné biologie (Rostlinopis – Aventinum)
Nauka o buňce (cytologie) a anatomie rostlin (Rostlinopis – Aventinum, Praha 1930)
Fysiologie růstu, pohybu, dráždivosti, rozmnožování. Fysiologická anatomie. (Rostlinopis – Aventinum)
Duše rostlin (Praha 1937, 1938, 1942)
Život rostlin (Praha 1941)
Jak rostou rostliny (Praha 1943)
Učebnice anatomie a fysiologie rostlin pro farmaceuty a přírodopisce (Praha 1945)
Všeobecná botanika (Bratislava 1948)
Dějiny ovocnictví (Praha 1955)
B. Němec byl přítelem Aloise Rašína (první československý ministr financí) a účastnil se politického života v Československé národní demokracii, což byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana. Roku 1933 byl zvolen předsedou Národní rady československé a v roce 1935 se stal dokonce protikandidátem Edvarda Beneše při volbě prezidenta republiky (za Agrární stranu), avšak nezískal dostatečnou politickou podporu, takže v předvečer volby se své kandidatury vzdal. Po roce 1945 byl na politickou objednávku postupně vytlačován z vedoucích vědeckých funkcí, byla dokonce perzekuována i jeho rodina. Částečné nápravy se dočkal až po Gottwaldově smrti.
„Bylo by to pro nás hrozné, kdybychom si nemohli o sobě myslit více, nežli že jsme projevem choroby zemské kůry. Muselo by to vést k úplnému pesimismu. Je lépe býti optimistou, třeba se klamati, ale věděti, že náš život má aspoň ten cíl, abychom jej činili sobě a jiným, když ne šťastným, aspoň snesitelným…“ – B. Němec, Duše rostlin. Praha 1942.