Josef Vaněk se narodil dne 6. února 1886 v Bukovině u Hradce Králové, zemřel 9. září 1968 v Chrudimi. Neobvykle aktivní a velmi úspěšný český zahradní architekt, nakladatel, autor řady publikací z oboru zahradnictví a ovocnictví, soudní znalec. Nutno vyzvednout i jeho činnost popularizační.
Pocházel z rodiny malozemědělce, v roce 1903 absolvoval pomologický ústav v Troji, studoval i na pomologickém ústavu v Reutlingenu v Bádensku-Württembersku, navštěvoval pruskou státní zahradnickou školu v Proskavě (Proskau).
V roce 1908 založil v Chrudimi soukromý zahradnický podnik, jednalo se vlastně o velkokapacitní zahradnictví, ke kterému patřila i rozsáhlá školka s ovocnými dřevinami a okrasnými rostlinami, také vytápěné skleníky s umělým zavlažováním. Speciální oddělení jeho firmy bylo zaměřeno i na projektování zahrad a sadů (vytvořil např. Barrandovské terasy).
V roce 1907 založil chrudimský učitel Karel Kudrna časopis Zahrada domácí a školní, v roce 1909 předal jeho redakci Vaňkovi a od roku 1910 tento časopis vycházel pod jménem Zahrada (v roce 1937 měl tento čtrnáctideník náklad 8 tisíc výtisků). Od roku 1914 začal vydávat i časopis První československá zahradnická bursa (týdeník, v roce 1937 měl náklad 8 tisíc výtisků) a od roku 1930 časopis Mladý zahradník. Ve svém chrudimském Nakladatelství zahradnické literatury vydal ale i řadu jiných publikací, ať už to byly knihy vlastní nebo jeho přátel a kolegů. Své knihy nezřídka i sám ilustroval.
Z Vaňkových knih na tomto místě jmenujme alespoň:.
- Lidová pomologie – 10 svazků.
- Květiny v domácnosti, na oknech a balkonech.
- Moderní vazačství květin.
- Almanach absolventů zemského pomologického ústavu v Troji. (1922)
- První pokus zahradnické bibliografie v české a německé řeči. (1922)
- Jak docílíme hojnosti krásného ovoce (1922) – tato kniha vyšla i ve slovenštině.
- Domácí květinářství. Praktický návod pro milovníky květin a zahradníky. (1924)
- Ošetřování a řez zákrskových stromů ovocných. (1925)
- Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou pereny. (1925)
- Hlavní seznam peren, jiřin, gladiolů aj. rostlin zahradních. (1927)
- Naše jiřinky. Ročenka Společnosti čsl. jiřinkářů. (1928)
- Průvodce zahradou. Spis poučující o veškerých rostlinách a potřebách pro zahrady vhodných. (1928)
- Květinová výzdoba hrobů. (1940)
- Více zeleniny v zahrádce. Praktické a osvědčené návody, jak lze nejúspěšněji pěstovati zeleninu v zahradě. (1940)
- Alpinum v zahradě (Chrudim 1941), původně se kniha měla jmenovat Jak si založíme alpinum v zahradě.
- Zahradnické květinářství. Pěstování nejdůležitějších tržních a hrnkových rostlin. (1949)
- Oskar Smrž: Dějiny květin (I. díl – Rostlinstvo a člověk; II. díl – Dějiny růže; III. a IV. díl – Dějiny květin), vycházely v letech 1923–24 (Zahradnická bursa).
- Oskar Smrž: Kniha o kaktusech a jiných sukulentech – s předmluvou Karla Čapka (Chrudim 1929).
- Oskar Smrž: Benedikt Roezl – jubilejní spis k stému výročí narození.
- Josef Černík: Jak se zbavíme červivosti ovoce? (1934)
- Josef Černík: Sáčkováním docílíme bezvadného ovoce. (1934)
- Jan Kynčl: Českoslovenští zahradníci ve Francii.
- Langr: Znamenitý salát od podzimu do jara z čekanky.
- Josef Mikeš: Zušlechťování rostlin; květinářství, zelinářství. (1921)
- Josef Mikeš: Nejdůležitější tržní květiny – jejich výživa, pěstba, zasílání a škůdcové. (1926)
- Josef Mikeš: Chrysanthemum. (1922)
- Josef Mikeš: Rychlení šeříku a jiných křovin.
- Jan Svatopluk Procházka: O květinách a zahradnictví v Japonsku. (1930)
- Josef Rublič: Obrana národa a státu podle vzoru přírody.
- Josef Rublič: Chcete mít radost ze své zahrady? (1940)
- Eduard Svoboda: Rychlení růží. (1923)
- Bohumil Šnajdr: Praktické zkušenosti v exportu ovoce. (1929)
- Luďa Špůrková-Vaňková: Ovoce a zelenina v kuchyni zahrádkáře.
- Luďa Špůrková-Vaňková: Rozseté kvítí. (1938)
- Luďa Špůrková-Vaňková: Léčivé byliny a jejich upotřebení. (1940)
- František Varáček: Orchidee. Pěstování tržních druhů pro řez. (1922)
- Záruba: Moje kaktusářské vzpomínky.
- Josef Zuckerstein: Pěstování karafiátů amerických a zahradních. (1924)
Byl rovněž spoluautorem třísvazkového Zahradnického a ovocnicko-vinařského slovníku naučného, který vycházel v letech 1934–42.
Avšak už v roce 1915 vyšla u Kobera v Praze Vaňkova kniha Pěstování rostlin všeho druhu skleníkových, tržních, kapradin, palem, orchideí, trav, vodních rostlin, kaktusů, křovin, stromů, konifer, perén, alpských rostlin aj.
Vaněk vydal také některé knihy Smržovy:
Z ostatních knih Vaňkova nakladatelství uvádíme ještě:
Josef Vaněk byl velmi aktivní také při zakládání zahrádkářských spolků a organizací. Založil Svaz československých pěstitelů a milovníků peren, Společnost československých pěstitelů a milovníků růží, Společnost přátel zahrady, dále několik dobročinných organizací, jako např. Dobročinný fond československých zahradníků pro zestárlé a práce neschopné zahradníky, Zahradnickou pojišťovnu proti krupobití a vichřici nebo Nadaci zahradního architekta Josefa Vaňka pro nemajetné posluchače pomologického ústavu v Ruzyni.
Byl také sběratelem zahradnické literatury, jeho knihovna údajně schraňovala přes 7 tisíc svazků. Přátelil se s řadou významných osobností své doby, patřili k nim například bratři Čapkové, Petr Bezruč, Ignát Hermann, Alois Jirásek, Alberto Vojtěch Frič, Alfons Mucha či Josef Lada. K jeho významným obchodním partnerům patřil také Oskar Smrž.
Poválečná doba podnikání u nás nepřála, pohromou pro něj byl rok 1948, jeho podnik byl v roce 1950 znárodněn.
Vlastimil Vaněk – syn předešlého – se narodil 4. března 1918 v Chrudimi, zemřel 31. srpna 1999 tamtéž.
Pokračoval v rodinné zahradnické tradici. Nejprve se vyučil ve školkařském závodě svého otce, poté vystudoval Vyšší ovocnickovinařskou a zahradnickou školu v Mělníce (maturita 1937) a pokračoval na Vysoké škole zemědělského inženýrství, kterou dokončil v roce 1946. V době uzavření vysokých škol pracoval jako projektant a sadovník u svého otce. Až do roku 1950 vedl v rodinném podniku trvalkové oddělení. Po znárodnění podniku pracoval nejprve jako agronom, později jako hlavní inženýr v chrudimském cukrovaru, krátce působil ve Výzkumném ústavu místního hospodářství v Praze. V roce 1958 na podnět Ministerstva zemědělství založil a do konce 60. let 20. století vedl stanici pro šlechtění trvalek a výrobu osiv v Úhřeticích. V této době vyšlechtil nové odrůdy kopretin, pracoval na nových odrůdách ostrožek, denivek a orlíčků.
Podobně jako otec se věnoval zahradní architektuře, zahradnické fotografii, publikoval a přednášel. Publikoval řadu prací zaměřených na zahradnictví a okrasné druhy rostlin. Z nich např. Rok v zahradě byl přeložen do pěti cizích jazyků. Další vyšly jen cizojazyčně, např. s J. Tykačem Gartenblumen z roku 1977 nebo s G. Čejkou Steingärten z roku 1986.
Přispíval do odborných časopisů Chatař, Zahrádkář, Květy, Hobby, Krása zahrady, Domov, v některých působil i v redakční radě. Kromě publikací uvedených níže autorsky spolupracoval s řadou autorů. Z počátku se svým otcem J. Vaňkem, později s F. Machalou, J. Hlínou, J. Průchou, J. Kutinou, D. Lánskou, J. Tykačem, H. Kasparovou, J. Václavíkem, P. Tobiáškem, G. Čejkou, Č. Böhmem, J. Stodolou, R. Šrotem a dalšími. K jeho zájmům patřilo malování, umělecká fotografie a hudební skladba.
Samostatné publikace:
- Moderní vazačství květin. 2. díl (Chrudim 1941).
- Zhospodárnění zahradnické výroby. (TEPS, Praha 1959).
- Trvalky ze semene, jejich pěstování a využití. (TEPS Praha, 1964).
- Rok v zahradě. (Artia, Praha 1971, vyšlo také dánsky, německy, francouzsky, anglicky a holandsky, ilustrace František Severa).
- Bydlíme na zahradě anebo Povídání o novodobé obytné zahradě. (Merkur, Praha 1972).
- Bydlíme v zahradě. (Praha 1974, poslední vydání vyšlo v roce 2004).
- Skalničky. 100 nejkrásnějších. (SZN, Praha 1976).
- Trvalky. 100 nejkrásnějších. (SZN, Praha 1982).
Publikace, kde byl vedoucím autorského kolektivu:
- Jiřinky. (SZN, Praha 1966).
- Tulipány a ostatní cibulové květiny. (SZN Praha, 1967).
- Mečíky a ostatní hlíznaté květiny. (SZN, Praha 1968).
- Skalka, ozdoba zahrady. (SZN, Praha 1971).
- Trvalky v zahradě. (SZN, Praha 1973).
- Tulipány, hyacinty, narcisy. (SZN, Praha 1974).
- Mečíky. (SZN, Praha 1975).
Květoslav Vaněk se narodil dne 29. února 1924 v Chrudim, zemřel 6. prosince 2006 tamtéž.
Nejmladší syn Josefa Vaňka, mladší bratr Vlastimila Vaňka. Vystudoval Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníce a pokračoval na Vysoké škole zemědělské. Těsně před absolutoriem ji z politických důvodů nesměl dokončit. Po se mu podařilo až dvacet let po vyloučení.
Ještě jako student převzal od svého otce vedení rodinného podniku, protože starší bratr Vlastimil se chtěl věnovat spíše odborné práci a o vedení podniku neměl zájem. Po vyloučení z vysoké školy měl všude dveře zavřené, a tak nakonec nastoupil do již znárodněného rodinného podniku, kde však působil jen krátce. Po návratu z dvouleté vojenské služby nastoupil do Stavoprojektu v Pardubicích jako projektant sadových úprav. Zde působil až do svého odchodu do důchodu. Navrhoval úpravy veřejné zeleně, parků, ale i rekonstrukce některých zámeckých parků, například úpravu zámeckého parku v Cholticích, zámeckých zahrad v Teplicích nebo pietního místa v Ležákách.
Podobně jako bratr měl poměrně široký záběr zájmů. Věnoval se malování, fotografování, turistice. Byl poměrně aktivní i v ochraně přírody.