Josef Podpěra se narodil dne 7. 11. 1878 v Jílovém u Prahy, zemřel 18. 1. 1954 v Brně. Byl řádným profesorem všeobecné a systematické botaniky na Masarykově univerzitě v Brně a ředitelem botanického ústavu a botanické zahrady – taxonom, geobotanik, bryolog.
V roce 1905 nastoupil na olomoucké gymnázium, v roce 1907 se stal předsedou Klubu přírodovědeckého v Prostějově, který byl prvním českým přírodovědným spolkem na Moravě (založen 1898), do té doby byly moravské přírodní vědy po většině německé – jen s několika výjimkami (např. dílo E. Formánka). Během svého působení na Hané se věnoval floristickému průzkumu celé oblasti, výsledky této práce shrnul v díle Květena Hané (1911). Od roku 1908 už ale působil na české reálce v Brně, v roce 1910 se stal i předsedou brněnského Klubu přírodovědného. Klub byl přístupný široké veřejnosti, pracovali v něm nejen učitelé, kněží, ale i řemeslníci nebo úředníci, pořádal také floristické exkurze.
Za 1. světové války byl Podpěra na ruské frontě, byl zde zajat a potom působil v botanickém oddělení guberniálního muzea v Ufě a Tomsku, zpracovával herbářové položky především z jižní části Uralu. To našlo později odezvu v jeho dílech Die ostrussischen Laubmischwälder (1925) nebo Versuch einer epiontologischen Gliederung des europäischen Waldes (1925). V roce 1918 vstoupil v Ufě do Československých legií.
Když v roce 1919 vznikla v Brně univerzita, nedalo založení zdejšího botanického ústavu na sebe dlouho čekat. Dne 29. 4. 1921 byl právě Josef Podpěra jmenován řádným profesorem tohoto ústavu, v roce 1921 spoluzakládal Svaz pro ochranu přírody a domoviny na Moravě, v roce 1922 založil i zdejší botanickou zahradu na Veveří. Ve dvacátých a třicátých letech byl děkanem Přírodovědecké fakulty, v letech 1937–38 dokonce rektorem univerzity. Za Podpěrova působení začal v brněnském botanickém ústavu vznikat i rozsáhlý herbář, sám Podpěra mu údajně věnoval skoro 19 tisíc položek.
Jeho dílo zahrnuje na 200 původních prací, k nejhodnotnějším patří Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických (1924, 1925, 1928), která zůstala bohužel nedokončena. Významné jsou jeho práce bryologické, např. Bryum generis monographiae prodromus (1942–1962) a Conspectus muscorum europaeorum (1937–1950).
Do historie floristického výzkumu Moravy se zapsal řadou významných nálezů, např. v roce 1912 to byl ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum) na Šibeničníku u Mikulova. Popsal několik nových taxonů – Carex otrubae, Jurinea velenovskyi, Thymus latifrons, Verbascum adrianopolitanum aj. – v IPNI je jeho jméno uvedeno v 75 záznamech. Botanická zkratka jeho jména je PODP. Některé taxony byly po něm i pojmenovány, např. Astragalus podperae Širj., Elytrigia podperae (Nábělek) J. Holub, Euphorbia podperae Croizat, Myosotis podperae Domin, Thinopyrum podperae (Nábělek) D. R. Dewey, Trigonella podperae (Sirj.) Vass. aj.
„… Úkolem naším jest nejen rostlinu řádně popsati – zde se můžeme opírati o práce našich předchůdců – ale vyšetřiti, jakou amplitudu formovou má druh rostlinný v našem území, v jaké závislosti jsou jeho znaky tvarové na daných podmínkách edafických a klimatických, jaký vývojový význam má dnešní jeho stanovisko a jaké jsou jeho vztahy sociální…“ – J. Podpěra, Květena Moravy. I. svazek, Úvod. Brno 1924.