Jan Svatopluk Presl se narodil dne 4. 9. 1791 v Praze, zemřel 6. 4. 1849 tamtéž. Byl to velmi významný český přírodovědec, mimo jiné i botanik, etnobotanik a otec českého botanického jmenosloví i pojmosloví.
Vystudoval v Praze piaristické gymnázium, následně medicínu. Lékařskou praxi však nikdy neprovozoval. Od roku 1820 působil na pražské univerzitě, a to plných 28 let. Dosti aktivně se účastnil i politického života, v revolučním roce 1848 byl delegátem Slovanského sjezdu, byl zaníceným Jungmannovcem.
Společně se svým mladším bratrem Karlem Bořivojem (1794–1852) vydal v roce 1819 v Praze dílo Flora Čechica indicatis medicinalibus, oeconomicis technologicisque plantis (Kwětena česká: s poznamenánjm lékařských, hospodářských a řemeslnických rostlin) s popsanými 1498 druhy, ke kterým bratři vytvořili i česká botanická jména – některá vytvořili sami, jiná převzali z jiných slovanských jazyků. Dodnes se používají například preslovská jména bledule, dobromysl, dymnivka, hasivka, hluchavka, hvozdík, jestřábník, kakost, kopretina, kostřava, kukuřice, lebeda, orsej, pěchava, pstroček, šťavel, šťovík, tařice, udatna, vrbka aj. Nepoužívají se jména jako ďubanka (v současnosti kropenáč), měsíčenka (dnes měsíčnice), šišvorec (puškvorec), žlutník (mokrýš).
Nejrozsáhlejším Preslovým dílem, které vytvořil společně s Bedřichem Berchtoldem, byl Rostlinář (O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář). Začal vycházet v roce 1820 a skládal se celkem ze 49 sešitů, které vycházely až do roku 1835.
Další knihy následovaly: Všeobecný rostlinopis z roku 1846 (Kronberger a Řivnáč, Praha), Počátkové rostlinosloví a Třicet a dva obrazy k počátkům rostlinosloví z roku 1848 (Kronberger a Řivnáč, Praha).
Vypracoval také chemické názvosloví ve spisu Lučba čili chemie zkusná, napsal i mineralogickou knihu Nerostopis čili Mineralogie a zoologickou učebnici Ssavectvo. Byl propagátorem očkování, v roce 1821 vydal spisek Důležité slovo rodičům, duchovním a vrchnostem o blahočinnosti očkování chraničkami a odpověd na námitky proti němu dělané.
Od roku 1821 vydával první česky psaný vědecký časopis Krok. S Josefem Jungmannem a Františkem Palackým založil Sbor k vědeckému vzdělávání řeči a literatury české při Národním muzeu (1830) a v roce následujícím se stal prvním jednatelem nově založené Matice české.
Užívaná podoba jeho jména v botanických citacích J. PRESL, je uveden (i se svým bratrem) například u taxonů Spergularia rubra, Thlaspi caerulescens aj.
Druhové jméno Preslů nese například Alstroemeria presliana Kunth, Bolbitis presliana (Fée) Ching in C. Chr., Cyathea presliana Domin, Festuca presliana Hitchcock, Muhlenbergia presliana Hitchcock, Pityrogramma presliana Domin, Rosa presliana Opiz a mnohé další.
…Vraceje se přes Prahu a uslyšev od Jungmanna, že náš Presl o rostlináři československém pracuje, navštívil jsem hned p. Presla. Jakovou slastí plápolalo srdce mé, když jsem z úst p. Presla všecky botanické názvy tak šťastně a krásně přeložené uslyšel, k. p. tajnosnubný, jevnosnubný atd. Jeho rostlinář sprovodil mě na všech mých pozdějších jarních a letních cestách a procházkách, obzvláště pak na salaších a koupelích, kde jsem pro navrácení zdraví se zdržoval, býval on má jedinká kniha a zábavka. Poněvadž pak Čech Zalužanský první byl, jenž pohlaví v rostlinách a květech dávno před Lineem objevil, neměl jsem pokoje pokud jsem sobě dílo jeho nezaopatřil, až konečně skrze antikváře poštěstilo se mi ovšem za dosti drahé peníze i toto dílo sobě zakoupiti…
– Ján Kollár: Paměti z mladších let života. Botanika. Květomilenství. Příroda. 1863.