Josef Dobrovský se narodil dne 17. srpna 1753 v uherských Ďarmotách (Balassagyarmat), zemřel 6. ledna 1829 v Brně. Jméno tohoto všeobecně dobře známého českého filologa, historika, kněze a především pak tvůrce slavistiky a osnovitele novočeské literatury může na botanickém webu trochu překvapit. Jisté však je, že botanika byla Dobrovskému vědou neobyčejně milou. Je dokonce autorem botanického spisu, který nese veskrze uhrančivý název Entwurf eines Pflanzensystems nach Zahlen und Verhältnissen; Der Schlüssel zur Vereinigung der kunstlichen Pflanzensysteme mit der natürlichen Methode – vyšel v Praze roku 1802. Není naším cílem představovat na tomto místě život a veškeré dílo Josefa Dobrovského, to už udělali mnozí jiní. Na jeho botanický spis bychom ale vzpomněli rádi.
V roce 1798 zakoupil hrabě Bedřich Nostic pro Dobrovského domek na pražské Kampě, stál uprostřed Šenfeldské zahrady. Dobrovský horlivě se učil v ní zahradničit, překopával půdu, sázel stromy a květiny, ošetřoval je, když rostly, zkoušel léčivou moc bylin, zvídavě se zabíral do botaniky, a tak hluboce vnikl po goethovsku v ústrojí rostlinstva, že z toho i povšechný botanický spis vytěžil, komentoval tehdejší Dobrovského pobyt na Kampě Jindřich Vodák v Českém slově v roce 1929. A ještě k tomu dodal: Jako vrstevník věku rousseauovského miloval přírodu a stal se Linnéem naší české a slovanské přírody jazykové. Tohle zní skvěle a navíc to může být pravda. Dobrovský byl přívržencem josefínských reforem a důsledným stoupencem kritické skepse (to zase o něm říká historik Jaroslav Vlček v Dějinách české literatury). Vážil si přírodních věd a mladým bohoslovcům vštěpoval:
Kniha tvorstva je nade všecky traktáty theologické, na mnohém listě obsahujíc více přesvědčivé a dojemné látky nežli všecka sofistická scholastika.
Systematické dílo Karla Linné bylo Dobrovskému dobře známé, ale znal třeba i systematiku jeho předchůdce Augusta Rivina, oba tyto systémy dokázal dokonce porovnávat. A právě tato díla jej mobilizovala k sepsání vlastního botanického pojednání, Linnéův systém mu totiž v některých ohledech připadal až příliš umělý. A tak navrhl systém založený na počtech a číslech, který by byl snad přirozenější.
Dobrovského Entwurf eines Pflanzensystems je dílem skutečně svérázným, u jazykovědce naprosto nečekaným, ale o to pozoruhodnějším. Nabízí se k němu přístup, který už kdysi zvolili Jan Svatopluk Presl a hrabě Bedřich Berchtold ve svém díle O přirozenosti rostlin, když o něm napsali: Nemalý není počet jednání větších a menších za léta tato z ohledu rostlin vyšlých. Mezi nimi opomeneme toliko spisu o soustavě rostlin početné v Praze r. 1802 vydaného od P. Dobrovského, slovoutného spytatele dějopisu i jazyku našeho, jehož původnost a obzvláštnost všecku vážnost a pozornost zasluhuje. To jistě…
V roce 1836 pojmenoval Karel Bořivoj Presl na Dobrovského počest rod Dobrowskya (Campanulaceae), zástupci tohoto rodu však byli později přesunuti k jiným rodům. Zapadl samozřejmě rovněž Dobrovského Pflanzensystem – vytvořit přirozenější systém rostlin na základě čísel se mu samozřejmě podařit nemohlo. Přiznejme si ale, že právě dnešní doba, která sama tolik prahne po vytvoření přirozeného systému, by mohla ocenit alespoň jeho nádherně osvíceneckou snahu dobře číst v knize tvorstva, která je nade všecky traktáty theologické.
