Karel Domin se narodil 4. května 1882 v Kutné Hoře, zemřel 10. června 1953 v Praze. Významný český botanik, profesor botaniky Karlovy univerzity (byl nástupcem J. Velenovského), jeden ze zakladatelů České botanické společnosti.
Vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl v roce 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecký záběr byl značně široký, kromě rostlinné taxonomie, morfologie, floristiky a geobotaniky se věnoval také ochraně přírody (jeden ze zakladatelů Tatranského národního parku), v neposlední řadě nutno ocenit i jeho popularizační činnost (např. založil časopisy Věda přírodní, Acta botanica a Hortus Sanitatis, společně s J. Podpěrou vypracoval nové vydání Polívkova Klíče k úplné květeně atd.).
Rád také cestoval, ze svých výprav čerpal materiál pro své cestopisy, podnikl cesty na Jávu, do Austrálie, západní Indie, Mediteránu. Z Austrálie přivezl do Prahy i rozsáhlý a cenný herbář čítající na 8400 položek.
V letech 1922 a 1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v letech 1933 a 1934 dokonce i rektorem Univerzity Karlovy. V době 2. světové války (po uzavření vysokých škol) pracoval v Ústřední komisi pro sběr léčivých rostlin (pod záštitou tehdejšího Ministerstva zdravotnictví). Poněkud rozporuplně působí Dominova činnost politická. V letech 1935–39 byl poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za nacionalistické uskupení Národní sjednocení, v době 2. republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Takže po válce stanul dokonce za svou činnost v době protektorátní před soudem. Ten jej ale od všech bodů obžaloby osvobodil. Na univerzitní místo však již nenastoupil, zemřel v ústraní.
Z jeho rozsáhlého botanického díla jmenujme alespoň:
- Brdy. Studie fytogeografická (Praha 1903)
- České Středohoří. Studie fytogeografická (Praha 1904)
- O rostlinách užitkových (Praha 1910)
- Koření se stanoviska botanického a hospodářského (Praha 1913)
- Beiträge zur Flora und Pflanzengeographie Australiens (Stuttgart 1913–29)
- Velikáni říše rostlinné (Praha 1914)
- Rostlinstvo naší domoviny (Praha 1914)
- Květena Čech se zvláštním zřetelem k útvarům rostlinným, vztahům rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu (Praha 1917)
- Rostlinné tvarosloví. Základy srovnávací a popisné morfologie rostlin (Praha 1925)
- Klíč k úplné květeně republiky Československé. Jako druhé vydání Polívkova Klíče k úplné květeně zemí koruny české vypracovali Dr. Karel Domin a Dr. Jos. Podpěra (Olomouc 1928)
- Pteridophyta. Soustavný přehled žijících i vyhynulých kapraďorostů (Praha 1929)
- Bučiny Podkarpatské Rusi s hlediska sociologického (Praha 1930)
- Československé bučiny. Studie geobotanická (Praha 1931)
- Naše Tatry. Redigovali Dr. Karel Domin, Dr. Vladislav Mladějovský (Praha 1931)
- Gymnospermae. Soustavný přehled žijících i vyhynulých rostlin nahosemenných (Praha 1938)
Z cestopisů:
- Dvojím rájem. Díl první, Cesta na Jávu a po Jávě (Praha 1912 )
- Dvojím rájem. Díl druhý, Cesta po Australii a na Ceylon (Praha 1925)
- Za jižním sluncem. Zápisky přírodopisce z cesty po středomoří (Praha 1925)
- Dvacet tisíc mil po souši a po moři. Kniha I, Cesty po Západní Indii. Díl I (Praha 1928)
- Dvacet tisíc mil po souši a po moři. Kniha I, Cesty po Západní Indii. Díl II (Praha 1929)
- V říši marockého sultána (Praha 1940)
Standardní podoba jeho jména v botanické literatuře je DOMIN, v IPNI je uveden u 5146 záznamů, například u Blackstonia acuminata, Euphorbia seguieriana subsp. minor, Gypsophila fastigiata subsp. arenaria, Pinguicula vulgaris subsp. bohemica a jiných.
„…jest jisto, že styk s přírodou a ovšem i její znalost člověka velice zušlechťuje, a tak působí proti zhoubným vlivům rušného života městského, plného rozčilování, konkurence a všech výstřelků, jež nese s sebou stálý boj o život, chléb neb slávu. Jest proto jedním z nejvznešenějších úkolů naší doby šířiti a podporovati znalost přírody v kruzích nejširších…“
– K. Domin: Rostlinstvo naší domoviny, Předmluva (Praha 1914).
