Syn.: Erica glutinosa Andrews, nom. illeg., Erica longifolia var. viridis (Andrews) Bolus, Erica onosmiflora Salisb., Erica viridis Andrews, Erica viscida J. C. Wendl., Ericoides onosmiflorum (Salisb.) Kuntze
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Druh Erica viscaria je součástí flóry květenné říše Capensis v Jihoafrické republice, vyskytuje se v provincii Western Cape, přibližně od městečka Clanvilliam po Kapský poloostrov a Střelkový mys. V areálu je rozlišováno šest poddruhů lišících se tvarem, velikostí i barvou květů. Vyobrazený poddruh se vyskytuje na dosti malém území mezi městečky Somerset West a Elim.
Ekologie: Stanovištěm jsou porosty fynbos na tvrdých, živinami chudých pískovcích. V areálu panuje středozemní klima s bohatými zimními dešti a horkým létem, letní srážkový propad je ale kompenzován častými mlhami. Kvete převážně v létě. Po požárech se častěji přesévá, ale zřejmě i obráží z vegetativních částí.
Popis: Spíše chudě větvený keř vysoký 1–1,5 m; větve jsou krátce chlupaté nebo olysalé. Listy tvoří zpravidla pětičetné přesleny, jsou jehlicovité, tenké, vodorovně nebo přímo odstálé, živě zelené, řídce kratičce chlupaté až lysé. Květy jsou čtyřčetné, vyrůstají v paždí listů pod vrcholem větviček; květní stopky jsou chlupaté; listeny pod květem jsou tři; kališní lístky jsou přitisklé ke koruně, zpravidla kopinaté, žlutozelené, někdy kratičce brvité, dosahují do 1/4–1/2 délky koruny; koruna je trubkovitá, 1,5–2 cm dlouhá, žlutozelená až zelená, s podélnými mělkými rýžkami, povětšinou s roztroušenými brvami, někdy lysá, ale často lepkavá, před koncem poněkud zaškrcená a s 4 přímými krátkými cípy; tyčinek je 8, jsou kratší než koruna, přívěsky chybějí; semeník je svrchní, 4pouzdrý, chlupatý, čnělka dosahuje k ústí koruny. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Ačkoli má tento taxon malý areál, v Červeném seznamu Jihoafrické republiky (2009) zůstává ve skupině druhů vyžadujících pozornost (LC).
Fotografováno dne 13. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Hermanus, rezervace Fernkloof).