Zámecký park Mníšek pod Brdy a Skalka

V tom berounském kraji
kvítek kvete
na Skalce nad Mníškem,
to mi věřte,
svou vůni vydává
Maří Magdaléna
po celém světě…

– z písně o životě sv. Maří Magdaleny (tiskem a nákladem Jana Spurného v Praze, 19. století)

Mníšek pod Brdy

Mníšek pod Brdy najdete necelých 30 km od jihozápadního okraje Prahy (v okrese Praha-západ). Dnes je to příjemné městečko v podhůří Brd, s pěkným zámkem a poměrně rozlehlým náměstíčkem s kostelem uprostřed. Malebnost okolí a dobrá dostupnost z Prahy z něj činí vyhledávané místo k životu pro stále větší počet lidí, vilkové čtvrti jej dnes obklopují ze všech stran. V minulosti však bylo zdejší osídlení soustředěno spíše v oblasti okolo náměstí, tedy jižně od zámku. Západní hranici města tvořila soustava podzámeckých rybníků, v severní části se rozkládaly panské sady a polnosti. Dominantou těchto končin byla rozsáhlá lipová alej směřující od zámku až k úpatí Skalky (553 m n. m.), pod jejímž vrcholem byl na sklonku 17. století postaven pozoruhodný poutní areál. Místo bylo dobře známé po celém kraji, v 19. století vstoupil Mníšek dokonce do duchovních písní. Leč jak už to v této zemi bývá, všeho jen do času: po 2. světové válce se na Skalku a Mníšek Maří Magdalény skoro zapomnělo.

Mníšek pod Brdy

První písemná zmínka přinášející zprávu o tvrzi v Mníšku pochází z roku 1348. Když v roce 1487 získal Mníšek Jan Vratislav z Mitrovic, podoba hrádku se proměnila, v druhé polovině 16. století tu už stál renesanční zámek. Zkázu však přinesla třicetiletá válka, v roce 1639 švédská vojska zámek vypálila. Zpustošené panství od Mitroviců v roce 1655 koupil Servác Engel z Engelsflussu, pražský měšťan, původně koželuh pocházející z Brabantu, který v Čechách zbohatl na obchodu se surovou kůží. Starý zámek nechal zbořit a vybudoval tu v letech 1656–72 podle návrhu architekta Martina Ringera sídlo nové, barokní. Jistě zde tehdy vznikla i zámecká zahrada, nejprve pravděpodobně ve francouzském stylu. A samozřejmě, že v nedalekých Čisovicích založil i koželužnu. V roce 1674, krátce před smrtí, předal veškeré panství svému nejstaršímu synovi Serváci Ignácovi Engelovi z Engelsflussu.

Mníšek pod Brdy

K dalším úpravám zámku došlo především ve druhé polovině 18. století, kdy byli majiteli panství Unvertové. Ti nechali ve městě vystavět také nový barokní kostel a dokončili areál na Skalce. Podle zámeckého inventáře zde k roku 1798 už stál skleník s pařníkem, sala terrena a dvě fontány, v roce 1822 přibyl ještě letní domek ve spodní části zahrady a fontána, později i prosklený gloriet. Po smrti Ignáce Unverta (1827) se panství stalo majetkem Pachtů z Rájova, kteří tu žili do roku 1846. Za hraběte Karla Schirndinga prošla zahrada dalšími úpravami, byl tu vztyčen nápadný obelisk a v roce 1872 byl postaven i nový skleník. V roce 1909 získal zámek Theodorich Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil v roce 1910 k rekonstrukci zámku podle projektu Matěje Blechy. Na podobu zámku však tato rekonstrukce měla naštěstí jen malý vliv. V roce 1945 byl zámek zestátněn, usídlilo se tu ministerstvo vnitra, které si zde zřídilo archiv. Teprve roce 2000 byl objekt vyklizen a předán Národnímu památkovému ústavu. Záhy započala rekonstrukce zámku – v současnosti je stav zámku poměrně dobrý. Zámecká zahrada prochází novodobou rekonstrukcí od roku 2008: o rok později byla zpřístupněna její horní část, dolní a severní díl zahrady je bohužel dosud veřejnosti nepřístupný.

Mníšek pod Brdy

Dominantou v současnosti přístupné části zámecké zahrady je centrálně umístěná kašna s větším šácholanem (Magnolia ×soulangeana) a záhony růží, po stranách najdeme ještě menší bazén a Schirndingův obelisk. Vyhlídkovou terasu po vnější straně zahrady tvoří vlastně střecha saly terreny, která stojí v dolní části zahrady, paty zámeckých zdí zdobí trvalkové záhony osázené levandulí, pivoňkami a trvalkami, treláže na zdech popínají růže s břečťanem, podél ohradní zdi jsou vysázeny okrasné keře.

Mníšek pod Brdy

Do větší části zámecké zahrady a parku se bohužel zatím veřejnost nedostane, uveďme tedy alespoň ty dřeviny, které tu kdysi zaznamenal Karel Hieke. K roku 1980 tu tedy rostlo 14 jehličnanů a 39 listnáčů, k nejcennějším K. Hieke řadil zdejší jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), cypřišek Chamaecyparis pisifera ´Filifera´, zerav obrovský (Thuja plicata), dub Quercus robur ´Pectinata´, buk Fagus sylvatica ´Atropunicea´, liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) a javor tatarský (Acer tataricum). Po otevření celé zámecké zahrady rádi tento seznam ještě doplníme, rozhodně nás bude zajímat také zdejší sala terrena, ale i další úpravy v nově otevřené části zahrady. Věříme, že se sem opět vypravíme už brzy.

Mníšek pod Brdy

Vydejme se ale ještě teď hned do lesů nedalekého vrchu Skalka nad Mníškem, onoho místa známého ze starých duchovních písní. Pod dojmem hrůz velkého moru, který sužoval Čechy v roce 1680, se majitel mníšeckého panství Servác Ignác Engel z Engelsflussu rozhodl vybudovat právě na tomto kopci kapli a klášter. Jen nedaleko od zámku začínala dlouhá lipová alej, na kterou navazovala pod Skalkou úzká klikatá cesta. Ta vedla zdejší doubravou až ke kapli zasvěcené sv. Maří Magdaleně. Dávná legenda praví, že andělé tuto světici odnesli do jeskyně v jihofrancouzském horském masivu Sainte-Baume (u vesnice Plan-d’Aups-Sainte-Baume, na hranicích dnešních departementů Var a Bouches-du-Rhône), kde potom strávila poslední roky svého života. Proto Servác Ignác Engel rozhodl, že interiér této kaple na Skalce musí rovněž přesně odpovídat jeskyni v Sainte-Baume – odtud tedy ona poměrně neobvyklá krápníková výzdoba interiéru kaple. Nutno zdůraznit, že kapli sv. Maří Magdaleny z let 1692–93, klášter dokončený v roce 1694 i budovu poustevny neprojektoval nikdo menší, než slavný barokní architekt Kryštof Dientzenhofer (1655–1722). Traduje se, že jej Engel z Engelsflussu dokonce poslal do Francie, aby si kapli v Sainte-Baume dobře prohlédl a napodobil ji. Na výzdobě zdejších staveb se podíleli i další velmi významní umělci českého baroka: malíři Karel Škréta a Petr Brandl, sochaři Jan Jiří Bendl a Jan Brokoff. Připomeňme, že krápníkovou výzdobu najdeme i v interiéru kaple sv. Maří Magdalény na nedaleké příbramské Svaté Hoře. Ta byla postavena po roce 1665, štukatérské práce v ní provedl Giovanni Bartolomeo Cometa již v roce 1666. Svatohorský areál velmi dobře znal už Servác Engel z Engelsflussu (tedy otec budovatele areálu na Skalce), který tam v roce 1667 nechal vybudovat tzv. Mníšeckou kapli zasvěcenou Panně Marii.

Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy

Po smrti Serváce Ignáce Engela (1704) však celý areál zůstal prázdný a pustý. Další oživení přinesla do těchto míst až v roce 1755 hraběnka Benedikta Čejková z Olbramovic, tchyně Ignáce z Unvertu, tehdejšího majitele panství. Od kaple sv. Maří Magdaleny až k poustevně nechala postavit křížovou cestu, kterou tvoří čtrnáct výklenkových kapliček. Později – v roce 1762 – se tu usadili i františkáni. Brzy se Skalka stala vítanou zastávkou četných procesí, mníšecká vrchnost proto nechala postavit hned za klášterem i hostinec, kde nacházeli poutníci nocleh. V zadním pokoji kláštera bydlela dokonce i sama hraběnka Čejková.

Mníšek pod Brdy

Hlavní obrysy areálu jsou dnes již patrné poměrně dobře – byl rekonstruován klášter, je opravena kaple (kromě interiéru) i poustevna. Jistě nadejde čas i na kapličky v křížové cestě, která je přibližně uprostřed snad trochu nečekaně přerušena menší vodní nádrží, dnes výrazně romanticky osázenou mokřadními rostlinami a lekníny. Leč vodní plocha je právě v těchto místech naznačena už na mapě z roku 1840, lze odhadovat, že se vlastně jedná o starý klášterní rybníček. Víme také, že u kláštera se nacházel i sad, ten františkáni obehnali příkopem, který odváděl vodu při jarním tání, pod okny kláštera založili také zelinářskou zahrádku.

Mníšek pod Brdy

Celý areál na Skalce začal v devadesátých letech 20. století opět postupně ožívat. Bude jistě trvat ještě řadu let, než se celý Mníšek se zámeckou zahradou i Skalkou zase zaleskne v plné kráse. Ale jistě to jednou nastane a krápníky v kapli budou zase udivovat všechny dobré místní i přespolní hosty tohoto milého poutního místa.

Mníšek pod Brdy

Fotografovali Jindřich Houska a Ladislav Hoskovec, v červenci 2016.