Zámek Veltrusy (okres Mělník) byl vybudován v první polovině 18. století na vltavském ostrově. Na starém rameni řeky, které vedlo vlastně kolem celého zámeckého areálu, se sice v minulosti konávaly honosné vodní slavnosti, avšak blízkost Vltavy také přinášela zámku pochopitelné problémy – velká povodeň v roce 1764 silně poškodila zámeckou francouzskou zahradu, další záplavy, které následovaly v osmdesátých letech 18. století, změnily vodní režim v okolní krajině a poslední velká voda v roce 2002 zaplavila dokonce i zámek a stavby v parku. A aby to nebylo málo, tak ještě v červenci 2009 skolila vichřice ve zdejším parku přes 20 stromů.
Zámek dal na tomto riskantním místě postavit hrabě Václav Antonín Chotek (1674–1754), hejtman kraje slanského, pak i kraje litoměřického, císařský rada a v letech 1735–38 místodržící v Čechách. Zámek mu sloužil jako letní reprezentační rezidence. Projektantem zámecké stavby byl významný architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi (1665–1720), který je například znám také jako tvůrce zámecko-špitálního komplexu v Kuksu.
Původní barokní francouzskou zahradu dnes jen vzdáleně připomíná osázení čestného dvora, avšak naprosto monumentálním pozůstatkem této doby je dochovaná, přes 3 kilometry dlouhá osa, která vede od vstupu do parku z Veltrus přes salu terrenu v přízemí zámecké budovy až ke vzdálenému Červenému mlýnu. Čestný dvůr je na severní straně zakončen řadou plastik zpodobňujících roční období a jednotlivé měsíce roku.
V roce 1736 převzal správu panství zakladatelův syn Rudolf Chotek (1706–71), který se těšil výrazné oblibě u císařovny Marie Terezie a Františka Lotrinského. Takže když v roce 1754 na zámku uspořádal průmyslovou výstavu nazvanou Velký trh tovarů Království Českého, nechyběla mezi jejími hosty ani císařovna. Založil i tureckou zahradu, nechal postavit turecký pavilon a kiosk, u zámku zřídil i hospodářský statek.
V druhé polovině 18. století – po povodních – již nebyla francouzská zahrada obnovena, areál byl přetvořen na romantický krajinářský park. To už byl správcem rodového majetku Jan Rudolf Chotek (1748–1824), ten také vybudoval zámek Kačina na Kutnohorsku. Jeho hlavním zahradním poradcem se stal v roce 1785 vídeňský císařský zahradník Richard van der Schot.
Kolem roku 1830 byla u zámku postavena ještě i oranžerie pro pěstování exotických rostlin. Mezi oranžérií a zámkem si můžeme dodnes povšimnout letitých exemplářů buku (Fagus sylvatica ´Asplenifolia´) a jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba). Avšak hlavním dendrologickým elementem parku je stromová výsadba na místě původního lužního lesa, která se nachází kolem starého ramene Vltavy.
K roku 1830 ve Veltrusech vznikl nový typ parku, tzv. okrasný statek (ferme ornée). Hospodářské plochy se zde měly uplatňovat nejen funkčně, ale i čistě esteticky. Kromě dendrologického parku a daňčí obory se tu tedy objevily i záhony s trvalkami, louky, pastviny, sady i pole. Pro potřeby technického zajištění statku sloužily i hospodářské budovy a skleníky.
Část hospodářského areálu s užitkovou zahradou je dnes přístupná veřejnosti. Jsou zde umístěny záhony s okrasnými trvalkami, bylinkové záhony, staré růže, ovocné stromy a především historicky zajímavé skleníky. Dochoval se v nich totiž pozoruhodný a málo vídaný systém kanálkového vytápění záhonů – pod vyvýšenými plochami pro výsadbu procházel vytápěný komín, který zvyšoval teplotu ve skleníku.
Dnešní celková rozloha zámeckého parku činí zhruba 270 hektarů. V širším okolí zámku najdeme také několik dalších doplňkových historických staveb – Pavilon Marie Terezie, Laudonův pavilon, Pavilon Přátelství, Dórský pavilon, sochu boha Martha, Egyptský kabinet se sochou Sfingy, pseudogotický Červený mlýn, kapličku a několik můstků. V roce 1833 byla v parku vybudována též grotta, nad ní stávala i umělá zřícenina.
Zámek Veltrusy prochází v současnosti velkou rekonstrukcí. Jeho provoz je omezen, avšak návštěva areálu je i tak zajímavá. Určitě doporučujeme navštívit expozici užitkové zahrady a skleníků.
Fotografováno dne 2. 8. 2009.