Sokotranské souostroví ležící v Adenském zálivu vzniklo při rozpadu prakontinentu Gondwana před mnoha miliony lety. Velká vzdálenost od pevniny – od Arabského poloostrova na severu a od zemí Afrického rohu na jihu – způsobila, že zde probíhal vývoj zcela izolovaně. Na 30 % rostlin popsaných na tomto území je endemických, vyskytujících se pouze zde. Ostrovy bývají nazývány Galapágami Indického oceánu.
Sokotra leží v Arabském moři asi 380 km jižně od Jemenu a 240 km východně od Somálska. Je to jeden ze čtyř ostrovů tvořících Sokotranské souostroví Jemenu, další tři jsou Samha, Darsa a Abd al Kuri. Sokotra má rozlohu zhruba 3 600 km2, od východu k západu měří 130 km a od severu k jihu 40 km.
Pobřežní rovinaté oblasti jsou pokryté pískem, balvanovitými a oblázkovými poli a slanými plochami. Od pobřeží se zvedá rozsáhlá náhorní plošina z křídových vápenců s nadmořskou výškou 300–700 m, hluboce zbrázděná kaňony (vádí). Centrální horský masiv Haggeher (Haghier) je složený z prekambrijských žul a metamorfovaných hornin, dosahuje výšky přes 1500 m.
Klima na Sokotře je ovlivňováno monzuny – v období duben až říjen jihozápadními, v období listopad až březen severovýchodními. Letní jihozápadní monzuny přinášejí velmi silné suché a teplé větry z Afriky, v této době je málo srážek a krajina vysychá. Zimní monzuny přinášejí sporadické srážky, některá léta neprší vůbec. Průměrné roční srážky jsou od zhruba 150 mm v pobřežních nížinách do asi 1000 mm v horách. Pro zásobování vodou je ale mnohem důležitější noční rosa, zvláště ve vyšších polohách. Malé potoky a říčky tekoucí z hor poskytují vodu v zimě pro celý ostrov. Maximální teploty v pobřežních nížinách dosahují 27–37 °C, minimálně pak 17–26 °C, v horách je chladněji.
Při nutnosti vyrovnat se se suchým klimatem a silnými monzunovými větry vyvinuly rostlinné druhy na Sokotře řadu morfologických a fyziologických adaptací. Rostlinné orgány sukulentů jsou kulovité nebo sloupovité, s omezenou plochou povrchu, která snižuje odpařování. Hladké voskové povrchy odrážejí sluneční záření. Před prudkým přehříváním ochraňují i husté chlupy na listech. Deštníkovitě tvarované keře tvoří husté houštiny, kde všechny rostliny dosahují stejné výšky a vytvářejí tak strukturu, která je chrání před silnými větry. Přehřátí zabraňuje například i speciální buněčná šťáva kolující ve zbytnělém kmenu Adenium obesum subsp. socotranum.
Sokotra je biogeograficky pokračováním Afrického rohu. Na prakontinentu Gondwana byla nejblíže Madagaskaru, Indii, Makronésii a východnímu pobřeží africké pevniny. Mnohé endemické rostliny nalézané na Sokotře byly dříve v těchto oblastech široce rozšířené. Například Dendrosicyos socotrana byla zaznamenána v Džibuti a nyní je na africké pevnině pokládána za vyhynulou. Podobně rod Dracaena zahrnuje xeromorfní druhy rozšířené na ostrovech Makaronésie, Madagaskaru a podél afrického pobřeží od jižní Afriky do Arábie.
Výrazné místní rozdíly v klimatu mají za následek velkou pestrost rostlinných společenstev na ostrově – od hustých dřevinatých porostů ve vlhčích oblastech po téměř pouštní společenství.
Pobřežním pláním a nízkým vnitrozemským kopcům porostlým řídkými křovinami dominuje endemit Croton socotranus a roztroušené stromy Euphorbia arbuscula, Dendrosicyos socotrana a Ziziphus spina-christi. Traviny a byliny vyrážejí až po dostatečném množství srážek. Na úpatí pobřežních kopců a na vápencových srázech je nejrozšířenější vegetační typ otevřených křovin charakterizovaný především dvěma endemity Jatropha unicostata a Croton socotranus. Zde rostou sukulentní stromy Euphorbia arbuscula, Adenium obesum subsp. socotranum a objevují se stromy, jako jsou kadidlovníky (Boswellia sp.), Sterculia africana var. socotrana a myrhovníky (Commiphora sp.).
Na vápencové plošině a na svazích masivu Hagghier jsou oblasti poloopadavých křovin, kterým dominují Searsia thyrsiflora, Buxus hildebrandtii, Dirichletia obovata a Croton sp. Oblasti nejbohatší na endemity jsou na vápencové náhorní plošině a v žulových horách Haghier, kde bylo doposud nalezeno 201 takovýchto druhů rostlin, přičemž 86 z nich se vyskytuje pouze v této části Sokotry.
Vyšší horské svahy nesou smíšené husté houštiny s Searsia thyrsiflora, Cephalocrotonopsis socotranus a Allophylus rhoidiphyllus, objevuje se strom dračí krve dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) a nízké křoviny třezalek (Hypericum sp.). Holé skály jsou pokryty lišejníky a nízkými polštářovitými rostlinami, včetně endemického druhu Nirarathamnos asarifolius a několika endemických druhů smilu (Helichrysum sp.).
První vědci navštívili Sokotranské souostroví v roce 1880. Skotský botanik Isaac Bayley Balfour tam tehdy objevil asi pět set druhů rostlin, z toho přes dvě stě pro vědu zcela neznámých.
Na Sokotře je nyní na 850 zaznamenaných druhů rostlin, z nichž přibližně 30% je endemických (nejčastěji se uvádí počet 275–308). Je zde deset endemických rodů: Ankalanthus, Ballochia, Trichocalyx, Duvaliandra, Socotranthus, Haya, Lachnocapsa, Dendrosicyos, Placoda a Nirarathamnos a jeden subendemický rod Dirachma (další jeho zástupce byl později nalezen v Somálsku). Některé rostliny na Sokotře představují poslední přeživší členy jejich rodu.
Původní složení vegetace na Sokotře je už částečně změněno následkem tisíců let lidské činnosti, vyřezáváním dřeva na palivo a pastevectvím; pěstování plodin je vzhledem k nevhodnému klimatu minimální. V současné době přispívá k této situaci i neplánovaný rozvoj infrastruktury na Sokotře, zejména pobřežní zóny, zvětšující se populace koz a dalšího dobytka. Zůstávají jen malé oblasti přirozené vegetace. Některé populace endemických druhů jsou dnes velmi malé a zabírají pouze rozptýlené části ostrova. Například mangrovové stromy Avicennia marina byly téměř všechny vymýceny pro sběr dřeva a poslední se nalézají pouze na vzdáleném západním pobřeží. Mnohé stromovité druhy se neregenerují, je to zřejmě způsobeno klimatickými změnami nebo spásáním. Spásání je zřejmě i příčinou úbytku pokryvné vegetace a značné půdní eroze v některých oblastech. Další příčinou je také drancování vyhledávaných druhů, zvláště vzácných sukulentů jako kriticky ohroženého Duvaliandra dioscorides.
Sokotra je na seznamu UNESCO Světového přírodního dědictví (List of World Natural Heritage). Ostrov nemá zatím žádné právně chráněné oblasti. V současné době probíhají projekty s mezinárodní pomocí UNESCO, OSN, i projekty financované institucemi z různých zemí. Odborníci zkoumají a mapují všechny části souostroví, aby jemenská vláda mohla vyhlásit biologicky nejcennější oblasti za národní parky a chráněná území. Na záchranných projektech se podíleli i čeští vědci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a z České zemědělské univerzity.
Ochrana prostředí na Sokotře musí být v rovnováze s potřebami obyvatel – je třeba naučit místní obyvatele chránit vzácné rostliny a jejich prostředí a zároveň podporovat udržitelný rozvoj. Záchrana některých endemických druhů je možná také jejich rozmnožováním a vysazováním.
Na ostrově je obdivuhodné zařízení „Botanická zahrada Sokotry a školka endemických rostlin“, která leží asi 3 km od Hadibo, administrativního centra ostrova. Je řízená Adibem a jeho syny Abdulahem a Ahmedem, financovaná z darů návštěvníků. Zařízení spojuje klasickou zahradu, školku a ohrazenou plochu uváděnou jako arboretum, uchovává a rozmnožuje endemické rostliny ostrova.
V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zapsáno 52 endemických rostlin. Ze zajímavých nápadných druhů endemitů Sokotry je třeba jmenovat strom Dracaena cinnabari – třetihorní relikt s příbuznými v jižní Arábii, severovýchodní Africe a na Kanárských ostrovech, Adenium obesum subsp. socotranum a Dorstenia gigas, oba se zbytnělým kmenem zadržujícím vodu, který má i jediný stromovitý druh čeledi Cucurbitaceae Dendrosicyos socotrana. Další Dorstenia socotrana je ale velmi drobná rostlinka. Na Sokotře se nachází sedm druhů kadidlovníků (Boswellia sp.), všechny jsou endemické. Nejvyšší jsou Boswellia elongata rostoucí především na planině Homhil a ve vyšších polohách růžově kvetoucí Boswellia ameero, dále B. bullata, B. dioscoridis, B. nana, B. popoviana a B. socotrana. Kadidlovníková pryskyřice je používaná při náboženských obřadech a v medicíně už asi 5000 let. Z myrhovníků (Commiphora sp.), jejichž pryskyřice byla vždy velmi ceněným vývozním artiklem ostrova, jsou endemické C. ornifolia, C. parvifolia, C. planifrons a C. socotrana. Živou fosilií pro unikátní stavbu květů je nazývána Dirachma socotrana s příbuznými v Somálsku.
Zajímavý stromový druh je také Punica protopunica, příbuzný rozšířeného granátového jablka (Punica granatum). Z menších rostlin jsou pozoruhodné zvláště sukulenty, jako Caralluma socotrana, pět endemických druhů rodu Echidnopsis (E. bentii, E. inconspicua, E. insularis, E. milleri, E. socotrana), dva endemické rody s jedním druhem Duvaliandra dioscorides a Socotrella dolichocnema a tři endemické druhy Aloe (A. perryi, A. squarrosa, A. jawiyon). Z rodu Euphorbia jsou na Sokotře endemické druhy E. socotrana a E. spiralis. Pouze na Abd al Kuri pak roste Euphorbia abdelkuriensis s beztrnnými sloupovitými stonky. Z rodu Cissus rostou na ostrově endemické druhy C. hamaderohensis, C. paniculata a C. subaphylla, z rodu Kalanchoe pak K. farinacea, K. robusta a K. rotundifolia. Další endemické sukulenty jsou Gymnocarpos kuriensis, Jatropha unicostata, Ledebouria grandifolia, Lycium sokotranum, Plectranthus socotranus, Sarcostemma socotranum, Senecio scotii, Sterculia africana subsp. socotrana, Begonia socotrana a na ostrově Samha rostoucí Begonia samhaensis.
Některé druhy rostoucí na Sokotře jsou využívané zahradníky, například Begonia socotrana, jeden z rodičů hybridů v zimě kvetoucích begonií, a Exacum affine, tzv. arabská fialka, která je v Evropě často pěstovaná jako hrnková květina.
Následující přehled rostlin obsahuje výhradně druhy zastoupené v internetovém Herbáři webu BOTANY.cz a navíc se jedná o pouhý výběr z druhů rostoucích na Sokotře. Hvězdičkou (*) jsou označeny druhy endemické:
Acacia sarcophylla – kapinice
*Acridocarpus socotranus
*Adenium obesum subsp. socotranum
Adiantum balfourii – netík
*Aerva revoluta
Aizoon canariense
*Aloe perryi
*Anisotes diversifolius
Avicennia marina – kolíkovník
Bacopa monnieri
*Ballochia atrovirgata
*Ballochia rotundifolia
*Barleria tetracantha
*Boswellia ameero – kadidlovník
*Boswellia elongata – kadidlovník
Buxus hildebrandtii – zimostráz
Campylanthus spinosus
Caralluma socotrana
*Cephalocrotonopsis socotranus
Chenopodium murale – merlík zední
*Cissus hamaderohensis
*Cissus paniculata
*Cissus subaphylla
Cistanche tinctoria
Cladium mariscus – mařice pilovitá
Cocculus balfourii
*Commiphora ornifolia – myrhovník
*Commiphora planifrons – myrhovník
*Convolvulus filipes – svlačec
Corchorus depressus – jutovník
*Corchorus erodioides – jutovník
Craterostigma pumilum
*Crotalaria socotrana
*Croton socotranus
*Cryptolepis socotrana
*Cystostemon socotranum
Daemia tomentosa
*Dendrosicyos socotrana
*Dirichletia obovata
*Dorstenia gigas
*Dracaena cinnabari – dračinec rumělkový
*Dyerophytum pendulum
Edithcolea grandis
*Euphorbia arbuscula – pryšec
Euphorbia schimperi – pryšec
*Euphorbia socotrana – pryšec
*Euphorbia spiralis – pryšec
Euryops socotranus
*Exacum affine – hořepník
*Exacum caeruleum – hořepník
*Gnidia socotrana
*Haya obovata
*Helichrysum aciculare
*Helichrysum rosulatum
*Heliotropium balfourii
*Heliotropium sokotranum
Hybanthus enneaspermus
*Hypericum balfourii – třezalka
*Hypericum scopulorum – třezalka
Indigofera spiniflora – modřil
*Indigofera sokotrana – modřil
Indigofera tinctoria – modřil barvířský
Ipomoea pes-caprae – povíjnice
*Jatropha unicostata
*Kalanchoe farinacea
*Launaea crepoides
*Lavandula nimmoi – levandule
*Leucas virgata
*Limonium paulayanum – limonka
*Limonium sokotranum – limonka
*Lindenbergia sokotrana
*Lotus ononopsis – štírovník
Lotus schimperi – štírovník
*Lycium sokotranum – kustovnice
Lythrum hyssopifolia – kyprej yzopolistý
*Macledium canum
*Micromeria remota
Misopates orontium – šklebivec přímý
*Oldenlandia pulvinata
Orobanche ramosa – záraza větevnatá
Oxalis corniculata – šťavel růžkatý
Peperomia blanda – pepřinec
Phoenix dactylifera – datlovník pravý
Phyla nodiflora
*Plocama puberula
*Polycarpaea caespitosa – plevucha
Portulaca oleracea – šucha zelná
*Potamogeton nodosus – rdest uzlinatý
*Priva socotrana
Pteris quadriaurita – křídelnice
*Pulicaria diversifolia – blešník
*Pulicaria lanata – blešník
*Pulicaria stephanocarpa – blešník
*Pulicaria vieraeoides – blešník
*Punica protopunica – marhaník
Reichardia tingitana
*Rhinacanthus scoparius
Ricinus communis – skočec obecný
*Ruellia dioscoridis
Ruellia insignis
*Searsia thyrsiflora
Senna holosericea
Senna obtusifolia
*Senna socotrana
Solanum nigrum – lilek černý
Sonchus oleraceus – mléč zelinný
*Sterculia africana var. socotrana
Striga gesnerioides
Suaeda monoica
Tamarindus indica – tamarind indický
*Tephrosia odorata
Terminalia catappa
*Thamnosma socotranum
Trachyspermum pimpinelloides
*Tragia balfourii
Tribulus terrestris – kotvičník zemní
*Trichodesma microcalyx
*Trichodesma scottii
*Withania adunensis
*Withania riebeckii
Ziziphus spina-christi – cicimek
Zygophyllum album – kaciba bílá
Doporučená literatura:
Balfour, I. B.: Botany of Socotra. Edinburgh 1888.
Vierhapper, F.: Beiträge zur Kenntnis der Flora Südarabiens und der Inseln Sokótra, Sémha, und Abd el Kûri. Wien 1907.
Miller, A. G., Cope, T. A., Nyberg, J. A.: Flora of the Arabian Peninsula and Socotra. Edinburgh 1996.
Miller A. G., Morris M.: Ethnoflora of the Soquotra Archipelago. Royal Botanic Garden, Edinburgh 2004.
Miller A. G. et al.: Flora of the Soqotra Archipelago: Illustrated Key. Royal Botanic Garden, Edinburgh 2006.
Lodé, J.: Succulent Plants of Socotra, A Cactus–Adventures Handbook. Barcelone 2010.
Fotografováno v dubnu 2010.