Půvabný letohrádek zvaný Kratochvíle najdeme na jihu Čech, nedaleko obce Netolice (okres Prachatice).
Tato panská renesanční vila je přes všechny historické peripetie nerozlučně spjata především s rodem Rožmberků. První zmínky o zdejším dvoru pocházejí sice už z 15. století, na čas jej vlastnil i Jakub Krčín z Jelčan (konkrétně od roku 1569, tehdy se dvůr jmenoval Leptač, právě Krčín vytvořil v blízkosti dvora i rozlehlou oboru). Ale zásadní význam v místní historii má rok 1580, kdy se staré tvrze ujal Vilém z Rožmberka. Hned v letech 1582–89 následovala rozsáhlá přestavba celého dvora na elegantní renesanční letohrádek italského typu. Stavbou byl pověřen významný italský architekt a stavitel Baltazar Maggi, který pro Rožmberka pracoval již dříve v Českém Krumlově. Interiér vily je vyzdoben rozsáhlou štukovou dekorací, současná expozice je nově shromážděná, evokuje konec 16. století.
Letohrádek i se zahradou a oborou představují svérázný uzavřený svět. Základní funkce tohoto celku byly jistě navýsost světské – blízká obora a lovecké motivy na zdech letohrádku je konkretizují zcela nezaměnitelně. Úprava bezprostředního okolí vily má ale v sobě i jiný silný akcent renesančního pohledu na lidskou existenci, který by se dal s nadsázkou nazvat pohledem „renesančně ekologickým“. Je to výstavný svět oddělený od přírody vysokou zdí, ovšem zároveň vytvářející vlastní umělou přírodu uvnitř tohoto celku. Dokonce i sama pevná země pod nohama je tady umělá. Vila se totiž nachází na místě dřívějších bažin. Aby bylo možné hlavní budovu vůbec postavit, byly do bažiny zaraženy olšové piloty, které vlastní stavbu nesou. Všechno divoké, nespoutané je venku za zdí, branou a baštami, uvnitř se nachází vlídná tvář rukou vytvořené přírody – vždyť toto je vlastně ona rajská zahrada, ze které byl člověk vyhnán. Právě v renesanci, kdy se stal člověk mírou všech věcí, se do kraje dávné blaženosti může svým přičiněním vrátit. Cesta je naprosto jednoduchá, vede přes totální podmanění přírody.
Vše se odehrává v prostoru jasně vymezeném, co nejpevněji ohraničeném, sem okolní končiny nepatří. Štěpnice s ovocnými stromy, bylinková zahrada, pravidelná okrasná zahrada a především efektní vodní příkop v těsné blízkosti rezidence jsou v pravdě až příliš rajskými požitky, než aby mohly být pouhým kultivovanějším odrazem světa za zdí. Jistě, toto místo bylo stvořeno především pro útěchu oddechových potřeb panstva – vždyť zde se slovo kratochvíle dostalo i do samotného názvu celého okolí. Ale vlastní estetický rozměr tohoto architektonického celku je mnohem širší, podává nám informaci o době svého vzniku daleko obsáhlejší. Ostatně zdejší kaple je výstavná také. Na tomto letohrádku údajně pobýval i význačný český lékař a první český skutečný botanik Adam Zalužanský ze Zalužan.
Rožmberkové se však z tohoto umělého světa radosti netěšili dlouho. Zadlužený Petr Vok z Rožmberka – pro nás je jistě pozoruhodné, že ho doktor Huber z Riesenpachu v roce 1596 označil jako velikého a předního toho času milovníka a fedrovatele bylinkářství v Čechách – zámeček odprodal v roce 1601 císaři Rudolfu II. Pak vilu vlastnili i Eggenbergové, nakonec také Schwarzenbergové. Podstatné je, že sama kompozice okolí vily nikdy nebyla zásadněji změněna, v zásadě zůstala v pozdně renesanční koncepci až do 20. století. Od roku 1981 byl areál rekonstruován, jeho dnešní utěšený stav naznačuje podobu letohrádku v době rožmberské.
Zahrada má tvar obdélníku, je obehnána zdí se vstupní branou, součástí opevnění je i kaple Narození Panny Marie v jihovýchodní části areálu a hospodářská stavení. Karel Hieke (1984) v celém areálu v době před rekonstrukcí zaznamenal 12 taxonů jehličnanů a 48 listnáčů. Dnes tvoří zahradní dominantu štěpnice na břehu vodního kanálu, pravidelně řešená výsadba tisových a zimostrázových živých plotů na ostrově a poměrně rozsáhlá bylinková zahrada u severní zdi zahrady. Východně od zámku se nachází dostihové závodiště, u něj aleje dubů, jasanů a platanů.
Kratochvilský letohrádek patří k nejzachovalejším renesančním stavbám svého druhu u nás. Svou jedinečnou atmosférou konkuruje i šlechtickým sídlům daleko větším.
Fotografováno dne 22. 7. 2012.