Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdeme v brněnské čtvrti Ponava, pouhé 3 km od centra města. Leží na amfiteatrálně modelovaném svahu nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami, její rozloha činí 11 hektarů, skleníky zabírají 850 m2. Celkově zde roste na 13 tisíc taxonů rostlin. Jen dřevin je zde na 5000.
Zahrada vznikla při Vysoké škole zemědělské v Brně v roce 1926, byla založena Rudolfem Dostálem a nacházela se přímo v areálu školy. V té době se zde pěstovaly převážně rostliny důležité pro zemědělskou produkci. August Bayer potom v roce 1938 zahradu rozšířil ještě o arboretum. V roce 1960 bylo nutné vyhovět rostoucím územním potřebám univerzity, a proto byla celá zahrada přesunuta do prostoru, který navazoval na arboretum. S větší výstavbou se zde začalo v roce 1970, v roce 1996 byly vybudovány nové skleníky, proběhla i rekonstrukce správní budovy. Realizace vycházela z projektu Ivara Otruby.
Hned u správní budovy najdeme několik pozoruhodných stanovišť. Ve zdejších sklenících se pěstuje na 4000 taxonů orchidejí, z toho asi 1500 botanicky čistých druhů, především z tropů Nového světa a jihovýchodní Asie. Ale ve sbírkách jsou bohatě zastoupeny i komerčně významné rody šlechtěných orchidejí. Sbírka slouží i jako záchranné centrum CITES. U sbírky je také laboratoř pro množení rostlin in-vitro. Skleníky jsou také doplněny dalšími rostlinami, velký prostor je dám třeba tilandsiím, kterých je zde na 400 taxonů.
Nedaleko od skleníků stojí tranšeje, což jsou svérázné zapuštěné záhony obehnané ocelovou konstrukcí, na kterou lze v zimním období připevnit polyakrylátovou krytinu. Takto jsou zde zazimovány dřeviny původem z teplejších oblastí mírného pásma i subtropů. Objevíme tu například planiku (Arbutus unedo), muďoul (Asimina triloba), koletii (Colletia paradoxa), lokvát (Eriobotrya japonica) a mnoho dalších druhů.
Jižní svahy zahrady jsou osázeny odolnějšími rostlinami Středozemí, Kavkazu, velké zastoupení zde má i Severní Amerika. Kromě těchto exotických rostlin zde však zahlédneme i druhy skoro domácí, přesněji pocházející z panonské oblasti jižní Moravy. Skutečným zahradnickým „majstrštykem“ je rokle zařezaná do tohoto svahu. Díky tomuto závrtu bylo možné docílit odlišného mikroklimatu, dokonce je zde zvyšována vzdušná vlhkost i rosením. Do těchto kolmých stěn jsou proto soustředěny druhy vysokohorské, po většině značně choulostivé, v teplém prostředí Brna jen velmi svízelně pěstovatelné. Trochu podobného charakteru je i místní sbírka lomikamenů, kterou tvoří k severu obrácené ocelové nosníky, pokryté travertinovou vrstvou osázenou těmito rostlinami. Jarní návštěva tohoto místa skutečně bere dech.
V zahradě nechybí ani skalničkový skleník, částečně zapuštěný a chránící choulostivé rostliny před přílišným vlhkem, zejména v zimním období. Nutno podotknout, že všechny tyto expozice jsou doprovázeny vždy i efektními výsadbami okrajovými, které celou kompozici velmi příjemně dotvářejí. Nejinak je tomu i u tohoto skalničkového skleníku.
Posuneme-li se už do centrální části zahrady, objevíme poměrně rozsáhlé vodní i travnaté plochy. Protéká zde stylizovaný potok, který ústí do tůní. Výsadbu zde tvoří sbírka vrb, dubů, u jezírek rostou též mokřadní a vodní druhy rostlin. Horní část zahrady lemují vyhlídkové terasy a pergoly s popínavými rostlinami. Každoročně koncem května se zde koná výstava kosatců, zdejší sbírka jich schraňuje velkou řadu.
Severozápadní a severní expozice areálu jsou využívány k pěstování stálezelených dřevin, nechybí ani východoasijské trvalky. Nejstarší část arboreta zabírá asi 2,5 ha, rostou v ní dřeviny domácí i exotické, vysazeny jsou tu i hajní byliny.
Velmi zajímavě řešenou je místní skalka. Kromě travertinových kup klasického alpina tu najdeme také zahradu miniatur, kterou tvoří travertinové nebo ryolitové balvany umístěné na kovových profilech, anebo ve vertikálních betonových stěnách. Vizuální efekt těchto výsadeb je ohromný, v době svého vzniku patřily k velmi obdivovaným. Ovšem svým neotřelým architektonickým řešením zaujmou i dnes. Nad touto kamennou zahradou jsou soustředěny výsadby dřevin a bylin východoasijských.
V dolní části zahrady se výsadba soustředila do několika spirál podle využití rostlin. Jsou zde léčivky, užitkové rostliny, letničky, domácí květena, kultivary jehličnanů. Nechybí ani zahrada pro nevidomé, která se vyšplhala na vyvýšené záhony a zahrnuje často rostliny plstnaté, mírně pichlavé, aromatické či jinak mimozrakově nápadné.
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně patří k velmi hodnotným areálům svého druhu. Jejím nedostatkem je snad jen otevírací doba. Pro veřejnost je zahrada otevřena pouze v době konání oficiálních výstav, které jsou většinou tři do roka. Jinak zařízení slouží především k výuce studentů univerzity. Mimo výstavy je zahrada otevřena pro individuální a kolektivní návštěvy v pracovní dny od 7.00 do 15.00 hodin, individuální i kolektivní návštěvy včetně průvodcovské služby je nutné předem objednat.
Fotografováno v říjnu 2003, v dubnu a červnu 2005, v dubnu 2011.