Nové Hrady se nacházejí asi 10 km jižně od města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Obec je známá díky rokokovému zámku a patří k oblíbeným turistickým cílům. Málokdo však ví, že po rozsáhlé rekonstrukci zámku došlo i na rekonstrukci poměrně rozlehlé zámecké zahrady a parku.
Rokokový zámek nechal postavit hrabě Jan Antonín Harbuval de Chamaré podle vlastního návrhu v letech 1773–78 ve stylu francouzských letních sídel. Zámek byl postaven na úpatí vrchu, na kterém stával hrad Boží dům a později zřejmě i renesanční zámek, který byl při stavbě nového rokokového zámku rozebrán na stavební kámen. Na jižním úpatí vrchu se nachází rybník, který byl také vhodně zakomponován do celého areálu. Právě po mostě přes protáhlý rybník dnes vstupujeme na čestný dvůr zámku.
Monumentální vstupní brána byla dobudována v letech 1781–83. Na samém konci 18. století bylo dokončeno zadní nádvoří a kolem roku 1800 vznikla zadní zahrada s kruhovým altánem. Kolem tohoto roku bylo postaveno také pískovcové parkové odpočívadlo v prostoru východního hradního příkopu, které bylo zdobené rokokovými soškami andílků a váz. Již tehdy se objevuje zárodek pozdějšího anglického parku na svazích hradního návrší. Rok 1800 je také datem dokončení stavby zámku, který již nebyl nikdy přestavován a díky tomu je dnes nejvýznamnějším rokokovým zámeckým areálem u nás.
Rod Harbuval-Chamaré vlastnil zámek do roku 1903, kdy jej prodal. Z dalších vlastníků je významný Cyril Adolf Bartoň–Dobenín, který zámek koupil v roce 1936, ale ihned jej odkázal svým nezletilým vnukům Ladislavu a Jiřímu Čerychovým. Jejich rodiče se po letech nedostatečné údržby ihned pustili do opravy zámku a také úpravy zámeckého parku. Park byl upraven podle návrhu Otakara Fierlingera (1888–1941), který zahrnul do zámeckého parku i celé hradní návrší. Uvádí se také spolupráce s významným německým zahradním architektem Camillo Karlem Schneiderem (1876–1951). V této době vznikla dvojice betonových zahradních schodišť západně od zámku nad rybníkem, na místě bývalého pivovaru, který byl krátce předtím zbořen. Hradní návrší doplnila umělá jeskyně, suchá dekorační studna, drobná kaplička sv. Jana Nepomuckého a parkový přístřešek. Součástí zámeckého areálu se stala také pozdně barokní křížová cesta. Ta byla postavena v roce 1767 na západním svahu hradního návrší a stoupá od kostela sv. Jakuba po západní svahu. V poslední čtvrtině se trasa křížové cesty stáčí k východu a kopíruje původní přístupovou cestu na hrad. Autory této křížové cesty jsou bratři Bartoloměj a Václav Henrichovi z Litomyšle. Třináct zastavení křížové cesty doprovází stromořadí lip, které údajně nechala vysázet ještě hraběnka Anna Barbora Harbuval-Chamaré.
Rodina Čerychova se z opraveného zámku dlouho netěšila. Válečné roky byly poměrně krušné a poválečné období ještě horší. Po emigraci Čerychových byl zámek v roce 1949 znárodněn. Ve východním křídle nejprve působila škola, západní křídlo využíval státní statek. V roce 1951 byla započata částečná rekonstrukce západního křídla, které bylo později zpřístupněno veřejnosti. V osmdesátých letech 20. století působila v zámku mateřská škola a byly zde umístěny i ordinace lékařů. V roce 1992 zámek získali zpět bratři Čerychové, kteří většinu hodnotného vnitřního vybavení odvezli a pak chátrající zámek prodali. Zámek koupili v roce 1997 manželé Kučerovi, kteří jej začali postupně opravovat. Nejprve opravili zámeckou budovu a postupně i celý zámecký areál. Kromě návštěvy zámku nabízí majitelé k návštěvě Cyklistické muzeum v barokní sýpce nebo Galerii anglických klobouků v nové oranžerii. V posledních letech se majitelé soustředili především na vytvoření stylových zahrad.
Nejstarší upravenou zahradní plochou je francouzská zahrada nacházející se na nádvoří, která přežila i období socialismu. Nejvyšší část tvoří nové brodérie (zahrada s geometricky pravidelnými vzory tvořenými nízko střiženými keři zimostrázu) doplněná výsadbou letniček a netřesků. Prostřední parter je tvořen krátce střiženými živými ploty zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), které vytváření různé obrazce. Plocha uvnitř těchto obrazců je vyplněna růžovým štěrkem či červenou antukou. Nejnižší část nádvoří zdobí dvě vodní fontány a jeho okraj pokryvné růže. Osově souměrnou zahradu doplňují keře tisu červeného (Taxus baccata) zastřižené do tvaru jehlanů. Francouzský vzhled zámku dotvářejí i rybník u vstupu do zámku. I ten byl po mnoha letech odbahněn a bylo opraveno jeho technické zázemí.
Po zámku se dočkalo úpravy i zadní nádvoří a zadní zahrada s altánem. Na zadním nádvoří byla vysázena okrasná ornamentálně členěná zeleninová zahrada. Zadní zahrada je upravena do podoby tzv. parkánové zahrady. Je to zahrada čtvercového půdorysu se třemi rohovými rondely z tújí. Na místě čtvrtého rondelu stojí klasicistní zděný altán. Protilehlý rondel z tújí je doplněn kopií sochy Upřímnost od Matyáše B. Brauna. Po stranách zahradu doplňují špalíry tvarovaných lip.
Ve středu zadní zahrady vzniklo zelené divadlo – přírodní amfiteátr oklopený vysokým živým plotem. Východně od něho se pak nachází zelený labyrint, tvořený živými ploty z tújí. Ten je doplněn čtyřmi dřevěnými můstky, aby se bloudící mohli zorientovat a najít cestu do středu, v němž podle řecké mytologie čeká netvor Minotaurus, kterému byly přinášeny lidské oběti. V tomto labyrintu však nemá netvor podobu z řecké mytologie, ale z období velmi nedávného. Severně od labyrintu byla postavena novodobá oranžérie se zelenou střechou a voliérou s papoušky. V zimním období slouží oranžérie k přezimování mobilní zeleně ze zahrad. Ve svahu nad špýcharem vznikla terasová zahrada s růžemi, vodními prvky a originálními barokními plastikami, která odkazuje na renesanční zahrady. Nad špýcharem, poblíž skleníku se nachází bylinková zahrada s vyvýšenými záhony.
Západně od zámku navazuje na užitkovou zahradu pergola, dále leknínové jezírko, které využívá bazén, který při západní straně zámku postavili ve třicátých letech 20. století Čerychovi. Dále se zde nachází tzv. Bílá zahrada, ve které jsou vysázeny pouze bíle kvetoucí rostliny. Jihozápadně od nádvoří zámku se nachází rozárium, a především italská zahrada, ve které byla postavena vodní kaskáda. V nejnižší části jsou podél rybníku vytvořeny záhony osázené především mediteránními druhy rostlin, mezi kterými nechybí levandule. Tato část je doplněna rokokovými plastikami. Dále na západ, na svazích hradního návrší, přecházejí zahrady do krajinářského parku.
Anglický krajinářský park je doplněn trvalkovými záhony. Nejnovější úpravu najdeme přímo na vrcholu hradního návrší, kde kromě zbytků hradního opevnění dnes najdeme dětské hřiště s lavičkami, altánem, dětskými dřevěnými hradem, vyhlídkovou plošinou a záhony trvalek. Nechybí zde toalety a pitná voda.
Severně od hradního návrší vzniklo v roce 2019 na louce nové arboretum, které obsahuje 200 druhů a kultivarů dřevin, ale jeho krásu ocení až další generace. Rozhodně je možné se již nyní projít mezi mladými stromy po vysekávaných pěšinách, nebo si odpočinout v dřevěném altánu. Na zámecké zahrady navazují severovýchodně od zámku výběhy s jeleny.
Poslední části zámecké zahrady, která je zatím ve stádiu přípravy, je vodní zahrada, která vznikne jihovýchodně od zámku a využije vydatných pramenů vody a několika zdejších menších rybníků. Nachází se zde také pramen Nadymač, z něhož je voda čerpána do vodárny na hradním návrší a odtud se samospádem pouštěna dolů. Tento systém zde vybudovali již v roce 1929 předchozí majitelé bratři Beckingovi.
Karel Hieke (1984) ze zámeckého parku uvádí celkem 14 jehličnanů a 43 listnáčů. Ze zajímavých druhů, které zde zaznamenal, se do dnešních dnů dožila jen převislá tsuga kanadská (Tsuga canadensis ῾Pendula᾿) a pěkný sloupovitý dub letní (Quercus robur ῾Fastigiata᾿). Ještě před deseti lety zde rostla i skupina smrků omorika (Picea omorika) a dalších dřevin, které buď uschly, nebo musely být pokáceny. V roce 1966 byl zpracován i návrh revitalizace zámeckého parku, který však nebyl realizován. Byly provedeny jen úpravy v nejbližším okolí zámku a především západního křídla, které bylo zpřístupněno veřejnosti.
Zámecká zahrada je přístupná v rámci návštěvy zámku, ale je možné ji navštívit samostatně. Vstup je však zpoplatněn. V novém letáku zámku lze nalézt i plánek zámecké zahrady a parku s vyznačenými dvěma možnými vycházkovými okruhy.
Fotografováno ve dnech 8. 6. a 18. 6. 2018; 28.7. 2020.
.