Ve druhé polovině 19. století došlo v podobě mnoha našich měst k podstatné změně. Stále častěji byla rušena stará městská opevnění, neboť překážela dalšímu růstu měst. A na jejich místech byly budovány stavby nové, funkčně většinou zcela odlišné, nejednou se na místo staré hradební zdi připlazila i nová silnice či rovnou široký bulvár. V lepších případech se u polozbořených hradeb objevily pásy zeleně, byly zde zakládány parky. Právě tato bezprostřední návaznost parku na historické jádro města i na následně se rozvíjející předměstí je vynikající devizou umístění řady městských parků v mnoha českých a moravských městech.
Velkou roli při zřizování těchto parků sehrávaly tehdejší tzv. okrašlovací spolky. Avšak dějiny těchto spolků jsou v historii českého krajinářství a zahradnictví stále ještě dost opomíjené. Přitom rozhodně nelze říci, že by se v archivních pramenech těchto institucí neobjevovala řada pozoruhodných informací. Mnohdy je na tyto obrozenecké aktivity nahlíženo dokonce i s určitým despektem: je samozřejmě pravda, že zásluhou těchto spolků se do naší krajiny dostala i celá řada nepůvodních druhů rostlin, včetně druhů invazivních, dějiny ale nelze hodnotit jen z dnešního jednostranného pohledu. Zkusme se podívat na jeden příklad, který určitě vůbec nemusíme chápat negativně.
Havlíčkobrodský park „Budoucnost“ se nachází přímo v centru dnešního města, jen nedaleko od hlavního havlíčkobrodského náměstí, hned u pat kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nutno říci, že původně vlastně ležel až za městskými hradbami z doby Jindřicha Korutanského, jejichž pozůstatky jsou na místě patrné dodnes. Vznik parku byl jistě spojen s rozvojem tehdejšího města, které potřebovalo vykročit přes hradby k novým volným parcelám. S jeho zřízením souvisejí osudy Spolku pro okrašlování královského města Německého Brodu a okolí, který byl založen v roce 1886. Samotný park potom vznikl v roce 1889, kdy byly spolkem zakoupeny tzv. Štěpánčiny sady. Základem parku se stal obecní les na stráni mezi sv. Trojicí a Kalvarií, postupně se ale rozšiřoval také nákupem a úpravou dalších pozemků. Parkem protéká Cihlářský potok, na kterém je i několik rybníků.
Největším zdrojem příjmů německobrodského okrašlovacího spolku byly členské příspěvky (2, 5 a 10 zlatých). Význam ale měly i finanční dary od členů spolku, korporací, obecního zastupitelstva a příznivců spolku, byly ale dokonce vydány i dlužní úpisy. V příjmech spolku nechyběla ani půjčka od Městské spořitelny ve výši 2000 zl., drobnější finanční zisky přinášely i částky vybrané na svatbách, v restauracích a podobně. A značný význam měly i nepeněžní dary, např. místní stavitel daroval dřevěný pavilon, podobně byl získán i kámen, štěrk, písek a škvára na úpravu cest v parku, sadba stromů a keřů, travní semeno, stavební materiál, nářadí, barvy, krmení pro labutě a jiné. Celková plocha parku k roku 1910 činila skoro 15 hektarů.
Výsadba stromů a keřů v parku byla realizována především sortimentem ze spolkové školky, která vznikla v roce 1887, ale také nákupem dřevin a z darů spolku. Nejintenzivnější výsadba zde údajně probíhala v letech 1887–89. Jen v roce 1887 bylo na území parku vysázeno 7362 exemplářů dřevin, prý 70 lip, 10 topolů, 57 akátů velkých, 454 akátů malých, 31 jilmů, 20 bříz, 2846 smrků, 2000 hlohů, 1800 vrb, 27 javorů, 1 jasan, 44 babyky a dvě smuteční vrby. V následujícím roce se výsadby více než zdvojnásobily (18 310 exemplářů) a v roce 1889 to bylo dokonce 27 810 kusů dřevin: 14 tisíc smrků, 160 lip, 6600 hlohů, 500 bříz, 100 modřínů, 100 jedlí, tisíc buků, 100 habrů, 100 bříz, 250 ostatních stromů, 4500 různých křovin, 300 růží, 100 konifer dvaceti pěti druhů. K roku 1905 to bylo celkově ohromujících 70 300 kusů dřevin.
Spolek v parku pořádal koncerty, výlety, veřejná cvičení, ale třeba i slavnost stromů pro děti (v roce 1907), tábor lidu (1908), či přednášku o okrašlování balkonů (1912).
Německobrodský okrašlovací spolek zanikl v roce 1919, tedy po 33 letech své existence, finanční situace spolku již dále neumožňovala zajistit ani údržbu parku. Nutno však říci, že jeho dědictví je v tomto městě velmi příjemně patrné dodnes, slovo „budoucnost“ v jeho názvu má skutečně svou jiskru. Vždyť mít v současnosti městský park hned vedle náměstí by si jistě přála i mnohá jiná města.
Fotografováno dne 9. 7. 2013.