Syn.: Asperulaceae Spenner, Cinchonaceae Batsch, Coffeaceae Batsch, Cynocrambaceae Endl., nom. illeg., Galiaceae Lindl., Gardeniaceae Dumort., Guettardaceae Batsch, Hameliaceae Mart., Hedyotidaceae Dumort., Psychotriaceae Rudolphi
POPIS:
Rostliny různorodého vzhledu, většinou vytrvalé, řidčeji i jednoletky (např. Galium aparine, Crucianella latifolia, Asperula arvensis), z celosvětového pohledu zřejmě nejčastěji větší keře (např. Psychotria, Coffea arabica; od toho je odvozeno anglické označení čeledi jako Coffee family), méně často stromy (opadavé, např. Hymenodictyon, nebo stálezelené, např. Wendlandia puberula), dřevnaté liány s háčky (Uncaria), ovíjivé liány (Manettia), zcela ojediněle mají vzhled menších keříků (Arcytophyllum), ráz erikoidních keřů (Anthospermum) nebo listových sukulentů (Plocama pendula). V mírném klimatu ale převažují byliny (Galium, Asperula, Cruciata, Sherardia), někdy mohou mít i polštářovitý charakter (Nertera granadensis), ale i mezi bylinami jsou typy charakteru opíravých lián (např. Galium aparine).
Listy jsou převážně vstřícné, řidčeji uspořádané v přeslenech (typicky Rubia, Galium, Asperula) a pouze v rodu Theligonum střídavě, jsou jednoduché, většinou celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, bifaciální, u listových sukulentů (Plocama pendula) oblé, válcovité. Palisty jsou vždy přítomny, u některých rodů se vyskytují v podobě tzv. vmezeřených palistů, které jsou morfologicky nerozlišitelné od skutečných listů a vytvářejí spolu s nimi zdánlivé přesleny (viz výše).
Květy jsou u většiny zástupců středně velké, ale zvláště u druhů z vyšších zeměpisných šířek dochází k jejich miniaturizaci (např. v rodech Galium a Cruciata); květy zpravidla oboupohlavné (jednopohlavné květy spojené dokonce s dvoudomostí najdeme např. v rodu Anthospermum), většinou 5četné (Rubia), méně často 4četné (Galium, Asperula, Cruciata) a výjimečně 3četné (některé květy Asperula tinctoria), naopak 6–12četné květy jsou známy např. v rodu Gardenia. Květy jsou tetracyklické, pravidelné, výjimkou jsou typy se zveličenými kališními cípy, uspořádané ve vrcholičnatém květenství, jehož stavební kameny jsou povětšinou vidlany; někdy je květenství heterotaktické, kdy vidlany jsou uspořádány do latovitě rozvětveného celku (Galium verum); v některých případech může být květenství podepřeno barevnými listeny (např. Palicourea elata). Květní obaly jsou primárně rozlišené; kalich je většinou srostlý, ale u malých květů může být zakrnělý na drobné zoubky, případně úplně chybět (Galium), na druhé straně může být některý z kališních lístků nebo cípů zveličen a přeměněn do bizarní korunovitě zbarvené struktury (Dirichletia obovata, Pseudomussaenda flava); vzácně je přítomen kalíšek (např. v rodech Fernelia a Flagenium); koruna je srostlá, kolovitá (např. většina druhů rodu Galium), nálevkovitá (např. Galium odoratum), zvonkovitá (Paragenipa lancifolia), trubkovitá (Burchellia bubalina) nebo řepicovitá (Posoqueria, Pavetta), v rodu Dialypetalanthus jsou korunní lístky volné. Tyčinky jsou uspořádány – podle základního čísla květní stavby – v jediném kruhu (proti kališním lístkům) a bázemi přirůstají ke korunní trubce, výjimečně (např. v rodu Theligonum) jsou kruhy 2; dosti často se objevuje heterostylie (např. v rodu Antirhea). Gyneceum tvoří 2 plodolisty, zcela výjimečně je např. v rodu Hamelia plodolistů 5; semeník je u převážné většiny zástupců typicky spodní, svrchní je např. v rodu Gaertnera, zpravidla je vícepouzdrý (v případě 2 plodolistů dvoupouzdrý), v rodu Gardenia je jednopouzdrý; blizna je většinou jediná, řidčeji (např. v rodu Chassalia) jsou 2, volné. V každém plodolistu se u většiny druhů zakládá vajíčko jediné (např. Galium), nebo je vajíček více (např. Ceriscoides).
Plody jsou velmi rozmanité: u evropských zástupců jsou to bez výjimky dvounažky (Galium, Asperula), mimo Evropu to mohou být bobule (např. Tarenna; u některých tropických druhů rodu Galium, např. u Galium hypocarpium, dvounažky dužnatí), peckovice (Coffea) nebo tobolky (např. Hedyotis brachypoda), ale i nažky (Allenanthus). Neobvyklý útvar tvoří Morinda citrifolia: peckovičky z jednotlivých květů celého květenství při dozrávání navzájem splývají do dužnatého nepravého plodu. Semena mají endosperm s olejovými zásobními látkami.
Z obsahových látek jsou velmi často přítomny alkaloidy (např. v rodu Coffea, Cinchona, Carapichea); alkaloidy některých druhů rodu Psychotria mají psychotropní účinek. U naprosté většiny druhů je přítomna C3 fotosyntéza, v rodech Hydnophytum a Myrmecodia byla zjištěna CAM fotosyntéza.
ROZŠÍŘENÍ:
Čeleď Rubiaceae je v pořadí počtu druhů čtvrtou nejpočetnější čeledí krytosemenných rostlin na Zemi: v současnosti je rozlišováno asi 610 rodů a více než 13000 druhů. Těžiště výskytu mořenovitých leží v tropech, kde mohou být mimořádně početné: v Kostarice je známo celkem asi 850 druhů mořenovitých; do pantropického rodu Psychotria se řadí 1600 druhů, jde o třetí nejpočetnější rod mezi cévnatými rostlinami. V tropech obsazují prakticky všechny typy stanovišť, vystupují až do velmi vysokých nadmořských výšek (Nertera granadensis v jihoamerických Andách až do 4000 m). Směrem k pólům jich výrazně ubývá, v arktické zóně prakticky chybějí
RODY TÉTO ČELEDI NA BOTANY.cz:
Aidia
Anthospermum
Arcytophyllum
Asperula
Atractocarpus
Badusa
Bertiera
Bikkia
Bremeria
Burchellia
Catunaregam
Cephalanthus
Chassalia
Coffea
Conostomium
Coprosma
Coptosperma
Crucianella
Cruciata
Crusea
Declieuxia
Dimetia
Diodella
Dirichletia
Gaertnera
Galianthe
Galium
Gardenia
Glionnetia
Gonzalagunia
Guettarda
Hamelia
Hedyotis
Hoffmania
Isertia
Ixora
Keetia
Kohautia
Larsenaikia
Maguireothamnus
Morinda
Mussaenda
Mycetia
Myrmecodia
Nematostylis
Nertera
Notopleura
Oldenlandia
Ophiorrhiza
Oreopolus
Paederia
Palicourea
Paragenipa
Pavetta
Pentanisia
Pentas
Pentodon
Perama
Phuopsis
Phyllis
Phyllopentas
Plocama
Posoqueria
Pseudomussaenda
Psychotria
Putoria
Pyrostria
Richardia
Rondeletia
Rubia
Sabicea
Scyphiphora
Sherardia
Sipanea
Solenandra
Spermacoce
Theligonum
Timonius
Valantia
Warszewiczia
EKOLOGIE:
V centru areálu najdeme mořenovité jako součást nejnižší úrovně dřevin v tropických deštných lesích (např. druhy nejpočetnějšího pantropického rodu Psychotria), ale i jako dřeviny hlavní úrovně v poloopadavých monzunových lesích (Calycophyllum) nebo stálezelených lesů mlžných (Coffea canephora), druhy rodu Scyphiphora rostou jako součást vegetace mangrove. V suchých tropických oblastech se vyskytují např. druhy rodu Kohautia a Oldenlandia.
V subtropech a mírném pásmu je nacházíme v trávnících suchých (např. Galium glaucum), mezických (např. Galium album) nebo vlhkých (např. Galium palustre a Galium uliginosum), jakož i ve vegetaci nad horní hranicí lesa (např. Galium megalospermum, Asperula doerfleri). Jiné druhy jsou vázány na mezofilní stanoviště lesní, např. Galium odoratum a Galium sylvaticum. Některé jednoleté druhy mohou mít i efemerní charakter (Cruciata pedemontana). Zvláštností je rod Limnosipanea, který zahrnuje mokřadní rostliny a vodní makrofyty. Rostliny jsou povětšinou opylovány hmyzem; vzácně je vyvinuta adaptace k opylování ptáky (např. Burchellia). Zástupci několika rodů, např. Anthospermum, jsou opylovány větrem, k tomu mají specifické adaptace, např. květní dimorfismus a vysunuté prašníky na dlouhých chabých nitkách. Typickým znakem některých druhů jsou háčky na plodech (např. Galium aparine), které jsou výrazem adaptace na epizoochorní šíření, naproti tomu druhy s dužnatými plody jsou šířeny endozoochorně. Speciální adaptace k šíření se vyskytuje u druhu Guettarda speciosa: nafouklé lehké plody snadno plavou a jsou transportovány mořskými proudy. Naproti tomu na semenech druhů rodu Spermacoce se nacházejí masíčka, tato semena přenášejí mravenci.
PŘÍBUZNOST:
Čeleď náleží do řádu Gentianales. Nejblíže příbuzné jsou čeledi Loganiaceae, hořcovité (Gentianaceae) a toješťovité (Apocynaceae). Do čeledi Rubiaceae jsou v současné době řazeny i dvě malé, dříve vymezované samostatné skupiny Theligonaceae a Dialypetalanthaceae.
VYUŽITÍ:
Bezpochyby nejvíce využívanými zástupci mořenovitých jsou – díky obsahu povzbuzujícího alkaloidu kofeinu – některé druhy rodu Coffea. Nejvíce kofeinu je obsaženo v peckách, ale stimulační účinek má i odvar z dužnatých částí plodů. Jemnější, nejvíce ceněná surovina pochází z druhu Coffea arabica, naproti tomu podstatně výnosnější je stromová Coffea canephora (zvaná často robusta). Psychedelické účinky má např. konzumace druhu Psychotria viridis spolu s druhem Banisteriopsis caapi (Malpighiaceae) jako droga zvaná ayahuasca: vyvolává zejména zrakové halucinace. Další významnou jihoamerickou drogou je ipecacuanha, získávaná z druhů Carapichea ipecacuanha a Ronabea emetica. „Klasickým“ prostředkem k léčbě malárie jsou přípravky založené na bázi alkaloidu chininu, který obsahují druhy rodu Cinchona. Galium odoratum obsahuje glykosidické sloučeniny, z nichž při sušení vzniká aromatický kumarin. Z vybraných druhů se získávala v minulosti barviva: jako barvířské rostliny sloužily např. Rubia tinctoria, Asperula tinctoria, ale i Morinda citrifolia. Plodenství tohoto druhu se rovněž konzumuje jako ovoce. Některé tropické keře mají okrasný význam, např. velkokvěté druhy z rodu Gardenia nebo druhy s bohatým květenstvím barevných květů (Ixora coccinea) nebo s barevnými mimokvětními strukturami (Palicourea tomentosa, Mussaenda). Okrasný význam má i bohatě kvetoucí strom Calycophyllum candidissimum, který se stal národním stromem Nikaraguy, ale pěstují se i polštářové druhy jako hrnkové rostliny (Nertera) nebo skalničky (např. Asperula neilreichii).
