Město Chrast se nachází 8 km východně od Chrudimi. Ve východní části jeho náměstí najdeme barokní zámek, jehož prostory dnes využívá městský úřad a městské muzeum. Zámek býval od roku 1664 rezidencí (později jen letní) královehradeckých biskupů.
První písemná zmínka o zahradě ležící východně od zámku pochází z roku 1654. Dnešní podoba zahrady se začala utvářet v 2. polovině 19. století díky biskupu Karlu Hanlovi (1831–74), který dal postavit i fíkovnu a ananasovnu. V zahradě i sklenících se pěstovaly pomerančovníky a citroníky, které plodily. Největší rozkvět zažila zahrada na biskupa Josefa Haise (1875–92), který nechal zahradu zrekonstruovat. Současnou podobu získala zahrada za biskupa Josefa Doubravy (1903–1921), který její rekonstrukci svěřil v roce 1903 Františku Thomayerovi. Ten vybudoval rozvod vody, který byl na opukovém podloží nutný nejen pro zalévání, ale i pro napájení bazénku s vodotryskem, pískovcového bazénku s okrasnými rybičkami (dnes osázen letničkami) či napajedla pro ptáky.
Zahrada byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1950 a její rozloha je 2,49 ha. Jedná se o zahradu s pravidelnou dispozicí, na kterou navazovala část s ovocnými stromy. Dendrologicky je nejcennější západní část přiléhající k zámku, ve východní části jsou dnes jen trávníky a živé ploty.
Karel Hieke (1984) uvádí ze zahrady 31 jehličnanů a 89 listnáčů. Jako nejzajímavější uvádí Taxodium distichum, Metasequoia glyptostroboides či Ginkgo biloba, který však byl vyvrácen vichřicí v roce 2008. Z dalších zajímavých druhů přežily vichřici beztrnná Gleditsia triacanthos f. inermis, Sophora japonica, Castanea sativa, Fagus sylvatica ´Atropunicea´, ´Pendula´, Fraxinus pensylvanica ´Aucubaefolia´, Chamaecyparus nootkatensis, C. pisifera, Corylus avellana ´Heterophylla´, Ulmus carpinifolia ´Wredei´ nebo Acer pseudoplatanus ´Worleei´.
Zajímavé jsou růže v centrální ploše zahrady, z nichž odrůda ´Souvenir de la Malmaison´ bývala v Chrasti oblíbenou růží používanou do svatebních kytic. Laiky zde nejvíce zaujme loubí vedoucí k východní brance ze zahrady a rozložitý převislý buk Fagus sylvatica ´Pendula´, který svými větvemi vytváří nad cestičkou přírodní zelený tunel. Sazenice tohoto stromu a červenolistého buku byla údajně přivezena do Chrasti z Itálie.
Na severozápadním okraji zahrady, v místech původních skleníků a fíkovny, se nachází zahradnictví. Na východě na zámeckou zahradu navazuje alej zvaná Velká Lipka (také V Lipkách). Na konci aleje stojí kapce sv. Jana Nepomuckého z roku 1728. Alej spojovala zámeckou zahradu s přírodním parkem na svahu nad obcí Podlažice, v kterém stávalo přírodní divadlo. Vichřice, která se přehnala Chrudimskem 25. 6. 2008, těžce poničila jak zámeckou zahradu, tak alej. Město Chrast však již během roku 2008 odstranilo vyvrácené stromy a zbývající ošetřilo. Za některé vyvrácené stromy byly vysázeny náhradní (např. Liriodendron tulipifera u původního vchodu ze zámku).
Zámecký park je přístupný celoročně. V době od března do května od 7.00 do 19.00 h, červen až září 7.00 až 20.00 h, říjen až únor 7.00 až 17.00 h. U jižní branky (nejblíže zámku) je informační tabule popisující park a u branky do aleje Velká Lipka je další informační tabule. Obě jsou součástí nové Naučné stezky Chrastecka. Zahrada je dále přístupná z ulice B. Němcové na severní straně. V roce 2005 vydal nadační fond muzea v Chrasti tištěného průvodce zámeckou zahradou, který popisuje – stejně jako naučná stezka – stav před vichřící v roce 2008.
Fotografováno ve dnech 24. 9. 2005, 21. 4. 2006 a 2. 6. 2009.