Adam Huber z Riesenpachu (Rysenpach; Adam Huber Meziříčský; Huberus) se narodil 3. ledna 1545 ve Velkém Meziříčí, zemřel 23. června 1613 v Praze. Byl osobním lékařem císaře Rudolfa II., překladatelem i autorem lékařských knih, především druhého českého vydání Matthioliho Herbáře z roku 1596.
Univerzitní vzdělání nabyl v Německu, působil také jako vychovatel ve šlechtických rodinách, zastával i místo městského lékaře v Litoměřicích. Po příchodu do Prahy se stal mistrem na univerzitě a v letech 1612–13 byl dokonce jmenován zdejším univerzitním rektorem.
Pro nakladatele Daniela Adama z Veleslavína přeložil a výrazně upravil starý Matthioliho Herbář. První český překlad tohoto díla z pera Tadeáše Hájka z Hájku z roku 1562 (Herbář, jinak bylinář) obsahoval odlišné dřevořezy, v Huberově překladu z roku 1596 (Herbář, aneb bylinář) musely být použity už ilustrace jiné, protože staré štočky si Matthioli po odchodu do tyrolského Ambrasu v roce 1564 odvezl s sebou. Jiná však byla dokonce i textová předloha Huberova zpracování, v tomto případě se totiž jednalo o frankfurtské vydání knihy Joachima Cameraria (1534–98) s názvem Kreutterbuch deß Hochgelehrten und weltberühmbten Herrn D. Petri Andreae Matthioli z roku 1586, které bylo doplněno ilustracemi z pozůstalosti Konrada Gesnera.
Je zajímavé, že vlastnímu Herbáři ještě předcházel stručný Huberův výběr receptur z německého Camerariova vydání Matthioliova Herbáře, který vyšel pod názvem Apatéka Domácí v Praze v roce 1595. Teprve rok poté byl tedy vydán samotný velký Herbář aneb Bylinář, a to opět podle Camerariova vydání. Apatéka potom následně vyšla ještě v roce 1602.
V roce 1587 přeložil také knihu Regiment zdraví od dánského lékaře Ranzovia (Henricus Ranzovius, 1526–98; titul: Regiment zdrawij. Spráwa užitečná obsahugijcý w sobě potřebná naučenij yakby člowěk tělo swé při dobrém spůsobu zdrawj zachowati a před mnohými neduhy obhagowati a opatrowati měl). Huberův Weytah z Regimentu zdrawj vyšel v Praze dokonce ještě v roce 1786. V letech 1588, 1589 a 1590 sepsal i Kalendář hvězdářský, pro Petra Voka z Rožmberka pak ještě v roce 1589 Minucy (což byl původně speciální středověký kalendář, který obsahoval soupis dnů vhodných pro pouštění žilou; v 16. století se do něj přidávaly i pranostiky, a tak se postupně stíral rozdíl mezi minucemi a kalendáři).
Huberovo vydání Herbáře je v porovnání s prvním vydáním Hájkovým mnohem rozsáhlejší. Do knihy byly přiřazeny nové druhy rostlin, objevila se zde především celá řada druhů exotických, v Evropě nových. Toto vydání Herbáře se dočkalo několika reprintů ještě i ve 20. století. Ve dvacátých letech minulého století ho vydal ve značně změněném novodobém přepisu Adolfa Ambrože (avšak také v podobě faksimile) pražský nakladatel B. Kočí. Nakonec ještě v letech 1998–2000 vyšel třísvazkový a dnes obecně hojně rozšířený fotoreprint upraveného vydání z roku 1931 v nakladatelství Fontána.
