V samotném centru Prahy najdeme jednu z našich nejpozoruhodnější a nejcennějších historických zahrad. Je neodmyslitelně spjata se jménem významného barokního šlechtice Albrechta z Valdštejna, je přímo součástí jeho malostranského paláce (dnes sídlo Senátu ČR).
Výměra zahrady činí 1,7 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 190 m. Byla založena v letech 1623–30, na jejím vzniku se podíleli italští architekti Andrea Spezza a Niccolo Sebregondi. Sochařská výzdoba (byť dnes zde najdeme jen kopie) pochází především z dílny holandského mistra Adriaena de Vriese. Snad nejznámější stavbou této zahrady je Sala terrena, která je vyzdobena freskami zobrazujícími starověký řecký Olymp a výjevy z Trojské války. Tato notoricky známá stavba zdobí nejednu turistickou pohlednici z našeho hlavního města, avšak velmi zajímavým architektonickým objektem Valdštejnské zahrady – a to už o dost méně známým – je také hned vedle stojící impozantní Krápníková stěna.
Ta se nachází v části zahrady, které se říkávalo Tajná zahrada (Giardino secreto). Je to vlastně manýristická umělá skalní stěna s articistně vystavěnými krápníky. Stylizované ztvárnění přírody bylo manýristickému slohu vlastní, zde se navíc přidávají i prvky fantastické – ve spleti krápníků se objevují i hlavy zvířat, těla hadů, obličeje démonů a příšer, údajně i iluze tajných dveří a průchodů. Vše má vytvářet vizi tajemna a zároveň imaginárně propojovat zahradu s nespoutanou přírodou. Je to skutečně unikátní stavba, pod ní rozhodně doporučuji notně zpomalit krok a zaostřit zrak. Mezi stěnou a Sala terrenou se pak ještě nachází historická voliéra, jejíž výzdoba koresponduje s podobou fantaskní Krápníkové stěny.
Před Sala terrenou stojí mramorová kašna, kolem se rozkládá parter se zimostrázovými lemy a květinovou výzdobou. Výše potom vede cesta lemovaná sochami a broderiemi s květinami, které jsou vysypány kamínky – zjara tu najdeme tulipány, které vhodně podtrhují raně barokní charakter celé zahrady, později jsou odkvetlé cibuloviny nahrazovány letničkami.
Vstup do další části zahrady je oddělen vzrůstnými habrovými stěnami. Dále už začíná druhá polovina Valdštejnské zahrady, která má charakter značně odlišný. Najdeme tu jízdárnu, skleník i rozměrný bazén s umělým ostrovem, na kterém vévodí socha bájného Herkula.
Na začátku 19. století byla Valdštejnská zahrada přetvořena podle tehdy módního krajinářského stylu. Naštěstí se však po rekonstrukci na konci 20. století vrátila ke své původní podobě. Máme tak v ní dochován skvělý doklad manýristické zahradní architektury, která v oblasti severně od Alp není zrovna častá. Běžněji se s manýristickými zahradami setkáme až v Itálii.
Valdštejnská zahrada je volně přístupná od dubna do října, a to od 10 do 18 hodin, v době státních svátků je otevřena až do 22 hodin. Probíhají zde také koncerty, divadelní představení i jiné kulturní akce. Nejlépe se do ní dostanete ze stanice metra Malostranská.
