Dvoupatrový zámek s pětihrannou věží se nachází necelý kilometr severozápadně od vstupu do Adršpašského skalního města. Bývalou tvrz nechal roku 1596 přestavět Adam Bohdanecký z Hodkova na renesanční zámek. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v 19. století, kdy zámek vlastnili Nádherní. Těm byl zámek v roce 1945 zkonfiskován a v poválečném období sloužil různým účelům. Nedostatečná péče se podepsala na jeho stavu. V roce 2012 zámek koupila obec Adršpach a postupně jej rekonstruuje. V 18. století byla severovýchodně od zámku postavena dvoupatrová barokní budova s mansardovou střechou (tzv. Malý zámek) sloužící jako administrativní. Ta byla zbořena pravděpodobně v sedmdesátých letech 20. století.
Z roku 1661 pochází první popis zámku, který se také zmiňuje o existenci ovocného sadu a dvou zahrad. V každé zahradě byly umístěny úly s včelstvy a v sousedství zámku se nacházela kořenná zahrádka. Zámecký park vznikal zjevně postupně v 17. a 18. století za Kolovratů. S jistotou víme, že baron Ludvík Karel Nádherný nechal zámecký park upravit pro svou manželku Sidonii v roce 1845 a dodnes se dochoval pamětní kámen s nápisem Sidonia park; pro zalesněné údolí vedoucí severně od zámku se používá jméno Sidoniin park.
Před hlavním průčelím zámku bývala francouzská zahrada, ve které byla v roce 1888 postavena pseudorenesanční kašna. Z francouzské zahrady se nic nedochovalo. Jen u obvodové zdi parku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století.
Ještě v roce 1945 stál v zámeckém parku skleník, který býval chloubou zámeckého pána. Na konci války zámecký zahradník během dvou dní zámecký skleník rozebral. Půdorys původního skleníku byl zarovnán a oset trávou. Baron Nádherný opustil zámek před příjezdem Rudé armády, ale ještě předtím nechal v zámecké zahradě zakopat 200 barelů benzínu, které nechal zespodu navrtat.
Současný zámecký park představuje jen polovinu původní rozlohy parku, který od zámku vybíhal do svahu. Horní část parku dnes patří soukromému vlastníku a není nijak využívaná. Ve středu současného zámeckého parku se nachází rozlehlý palouk a dřeviny rostou především při okrajích parku. Karel Hieke uvádí ze zámeckého parku 14 jehličnanů a 45 listnáčů. Zmiňuje několik zajímavých taxonů, které zde již nerostou – podle množství pařezů lze usuzovat, že v nedávné době byla řada dřevin pokácena. Dnes v parku najdeme především naše domácí druhy dřevin. Při západním okraji roste několik pěkných buků lesních (Fagus sylvatica), při východním okraji zase několik statných dubů letních (Quercus robur). Vyjma několik stromů tsugy kanadské (Tsuga canadensis) zde rostou jen naše domácí druhy dřevin, především javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bradavičnatá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), habr obecný (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Překvapivě se několik cizokrajných druhů a kultivarů zachovalo v severní části původního zámeckého parku, která je zarostlá náletovými dřevinami a obtížně přístupná. Ale přes plot je vidět červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica) nebo smrk pichlavý (Picea pungens).
Park je dnes využíván k pořádání různých akcí, takže v dolní části palouku je umístěno menší dřevěné pódium. Právě z této části parku je pěkný výhled na skály, na část zvanou Království. Park je oplocený a přístupný v otevírací době zámku, kde je menší expozice věnovaná rodině Nádherných, ale především Horolezecké muzeum. Popřípadě je možné park navštívit v době konání některé kulturní akce.
Fotografováno ve dnech 19. a 22. 8. 2020.