Zhruba 30 km severovýchodně od Prahy na Mladoboleslavsku se na návrší nad okolní rovinou zvedá zámek v Benátkách nad Jizerou.
Panství koupil roku 1512 Bedřich z Donína a své sídlo přemístil z Dražic do Benátek, kde dal na návrší, na troskách kláštera, vystavět renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou. Po potlačení stavovského povstání opustili Donínové Čechy a jejich majetek byl zabaven (1620). Benátecké panství ale už v roce 1599 koupila císařská komora a za Rudolfa II. zde sídlil Tycho de Brahe, krátce zde pobýval i Jan Kepler. Panství se zámkem patřilo Habsburkům do roku 1647, kdy je císař Ferdinand III. věnoval generálu Janovi z Werthu za jeho zásluhy v třicetileté válce.
Po roce 1720 vlastnil zámek Ignác z Klenové, který měl dobré vztahy s hrabětem Šporkem, sídlícím na nedaleké Lysé nad Labem. Díky tomu získal do zámecké zahrady větší množství plastik z dílny Matyáše Brauna a jeho žáka Františka Adámka. V polovině 18. století byl postaven ještě zahradní pavilon a kašna.
Za Thun-Hohensteinů v druhé polovině 19. století byly provedeny poslední úpravy parku. Zámek i park postupně chátraly, poslední majitel Ferdinand Kinský v roce 1920 prodal zámek městu.
Zámecký park má rozlohu asi 10 ha a rozkládá se pouze na návrší kolem zámku, na svazích bývaly (a jsou) vinice. Z původní bohaté sochařské výzdoby zbylo jen něco – na bráně vedoucí k bývalým skleníkům jsou sochy Slunce a Měsíc, na dolní bráně Podzim a Zima, na zdi Herkules a Atlas. Trpaslíci, vlastně karikatury služebnictva z Braunovy dílny, byli po 1. světové válce odvezeny nejdříve do Lysé nad Labem, v současnosti jsou umístěni v zámeckém parku v Novém Městě nad Metují.
Zámecký park má nepravidelnou úpravu, ve které se uplatňuje poměrně malý počet exotických dřevin, Hieke v roce 1984 zaznamenal obvyklé parkové stromy: jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), smrk omorika (Picea omorika), kultivar tisu Taxus baccata ´Aurea´, kultivary zeravce východního (Platycladus orientalis), líska turecká (Corylus colurna), jerlín japonský (Sophora japonica), jírovec pleťový (Aesculus ×carnea), kultivar dubu letního Quercus robur ´Fastigiata´, škumpa orobincová (Rhus typhina), rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides).
V současnosti se uskutečnila nákladná revitalizace parku. První etapa proběhla v roce 2010 a byla spolufinancována Evropským fondem pro regionální rozvoj (přes 3 miliony), Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí, na obnově se finančně podílelo samozřejmě i město. Obnova vychází z historických pramenů a zatím byla sadovnicky upravena stávající zeleň, odstraněny křoviny a vysazena další zeleň pro doplnění. Byly rekonstruovány zámecké cesty, opravdu parkově, ne asfaltem nebo betonem. Také byly obnoveny trávníky a zavedeno zavlažování.
V parku jsou dva pomníky, jeden na památku padlých, druhý na památku Bedřicha Smetany, který zde v letech 1844–47 působil u Thunů jako učitel hudby a zpěvu. Při revitalizaci parku byla změněna poloha pomníků, aby odpovídala koncepci parku. Doplněny byly i stylové lavičky a další doplňky parku. Vysazeny byly např. jinan dvoulaločný a okrasné druhy rodů Prunus a Malus. Parku však dominují starší katalpy (Catalpa bignonioides), nápadný je i převislý jasan Fraxinus excelsior ´Pendula´, za povšimnutí stojí i starý mohutný tis a škumpa. Zbývají pravděpodobně drobnější úpravy ve východní části okolí zámku.
Fotografováno v srpnu 2009 a září 2011.