Holarctis – Saharsko-arabská oblast – Saharská provincie

Zobrazit místo Saharská provincie na větší mapě

Sahara, nejrozsáhlejší poušť na světě, leží na pomezí Holarctis a Paleotropis. Vymezení provincie je dosti diskusní: v tomto pojetí ji chápeme jako součást Saharsko-arabské oblasti Holarctis. Rozkládá se v severní Africe od břehů Atlantického oceánu v Mauretánii a na Západní Sahaře až k údolí Nilu v Egyptě. V Libyi v zálivu Velká Syrta a v severozápadním Egyptě dosahuje k pobřeží Středozemního moře. Severní vymezení provincie v Maroku, Alžírsku, Tunisku a Libyi je značně neostré, totéž platí ještě ve větší míře vůči Sahelské provincii na jihu, která je již integrální součástí Paleotropis.

Na starém podloží tvořeném vyvřelými horninami jsou mohutné sedimenty druhohorního a třetihorního původu, zejména štěrkopísky a písky; krystalický substrát vystupuje jen v roztroušených horských skupinách – některé z nich byly vytvořeny nedávnou sopečnou činností. Poušť není úplně stejnorodá, je tvořena písky (erg), štěrky (reg) nebo kamenitým terénem (hamada), jsou zde vytvořena četná „údolí“, tzv. vádí, v poušti jsou roztroušené oázy. V severní části je velký kontrast teplot mezi dnem a nocí, jakož i mezi létem a zimou, v jižní části jsou meziroční výkyvy méně výrazné, v některých letech v létě přicházejí deště.

Písčitá poušť (erg) je druhově velmi chudá, protože pohyblivé písky znesnadňují existenci trvalého rostlinného krytu. V těchto podmínkách roste např. tráva Stipagrostis pungens a laskavcovitá Cornulaca monarantha (Amaranthaceae), na severu se objevují i keře, např. Retama raetam (Fabaceae). Na pouštích typu reg jsou na rozdíl od ergu typické jednoletky, roste zde např. Neurada procumbens (Neuradaceae), Fagonia glutinosa (Zygophyllacae) a další.

Na pouštích typu hamada je druhová skladba poněkud bohatší, najdeme zde např. Asteriscus graveolens (Asteraceae), Forsskaolea tenacissima (Urticaceae), Aerva javanica (Amaranthaceae) nebo šalvěj Salvia aegyptiaca (Lamiaceae). V horských oblastech jsou roztroušené křoviny s druhy Searsia tripartita a Pistacia atlantica (Anacardiaceae), které doprovází oliva Olea europaea subsp. laperrinei, ve vlhčích vádích rostou oleandry (Nerium oleander) a endemická myrta Myrtus nivellii. Reliktní prvkem je i cypřiš Cupressus dupreziana var. dupreziana.

Na Sahaře je i řada míst s vysokým obsahem solí, na nich lze najít vegetaci s kacibou Zygophyllum album, z laskavcovitých zde roste např. Suaeda vermiculata, Arthrocnemum macrostachyum, Atriplex halimus a Halocnemum strobilaceum. Vádí provázejí roztroušení jedinci akácií, např. Acacia tortilis, Acacia gummifera a Faidherbia albida, cicimek Ziziphus mauritiana a palma Hyphaene thebaica. Nejtypičtějším prvkem oáz jsou porosty datlové palmy (Phoenix dactylifera), více druhů tamaryšků (Tamarix), Citrullus colocynthis (Cucurbitaceae) a Alhagi graecorum (Fabaceae), z trav zejména Imperata cylindrica. Rozsáhlé plochy provincie jsou prakticky bez vegetace.

Flóra je značně ochuzená; v její skladbě se mísí holarktické a tropické prvky. Na celém území je známo asi 1600 druhů, z nich je asi 12 % endemitů, mezi nimi 16 endemických rodů. Právě analýza endemitů zavdává hodnotit Saharskou provincii jako součást Holarctis. Nejbohatší flóru mají vysoké horské skupiny, kam zasahuje celá řada mediteránních prvků. Ve skladbě flóry najdeme četné zástupce laskavcovitých (Amaranthaceae), hvězdnicovitých (Asteraceae) a brukvovitých (Brassicaceae), nápadně vysoký podíl mají i kacibovité (Zygophyllaceae). Zdejší květena prodělala v posledních tisíciletích dramatické změny; ve čtvrtohorách zde zřejmě byly rozsáhlé plochy savan, resp. dalších vegetačních typů, a hranice mezi jednotkami ležely úplně jinde.

Dílčí články o provincii:

Za květenou Sahary

Původní květenu této provincie na BOTANY.cz zastupují:

Sousedící floristické provincie:

Fotografovala Věra Svobodová.

Související články