Uprostřed obce Zdechovice (okres Pardubice) se nachází zámek s parkem. Zámek byl postaven v roce 1803 Karlem z Paarů na místě, kde stávala tvrz. V roce 1889 jej koupil Otto Mettal, který zámek zrekonstruoval. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a od roku 1953 jej i park užívala naše armáda, kterou v roce 1968 vystřídala sovětská armáda. Ta Zdechovice opustila až v památném roce 1990. V polovině devadesátých letech 20. století získala zámek obec Zdechovice, která postupně rekonstruuje zámek i park.
Zámecký park začal vznikat po roce 1809 jako místo pro oddech obyvatel zámku, na místě neudržovaného lesa o rozloze 10 hektarů. Zároveň zde vznikla zelinářská zahrada, sad, dva rybníky, obůrka pro daňky, bažantnice. V první fázi byly ve střední části vysázeny aleje, na které navazoval přírodně krajinářský park. Kolem celého zámeckého areálu byla později postavena zeď. Postupně byl vytvořen park s pravidelnou parkovou a zahradní strukturou s hlavní osou ve směru sever–jih a dvěma souběžnými lipovými alejemi po obou stranách. Na ně navazovaly zalesněné části, které plnily různé funkce (sad, obora, háj). Později byly využity i dva paralelně protékající potoky na dvou stranách parku, na kterých vznikly dva rybníčky. Větší rybník, zvaný Zámecký, vznikl koncem 19. století na severovýchodním okraji parku a byl využíván i pro chov ryb. Menší rybník na západní straně parku, jak napovídá i jeho jména Sádka, sloužil k uložení ryb vylovených v jiných rybnících. Po roce 1889 byl park tvořen především plochami trávníků a vzrostlými stromy. Proti severnímu průčelí zámku byla na vyvýšeném nádvoří postavena kašna, dále v parku mezi alejemi altán. Při severním okraji stávala čtveřice barokních soch Čtvero ročních období pocházející z dílny sochaře M. B. Brauna.
Poválečné období se velmi negativně podepsalo na stavu zámku i parku. Pro potřebu armády byly v parku postaveny dřevěné baráky a také kino. Část přiléhající k severní straně zámku byla přeměněna na tzv. „buzerák“. Po příchodu sovětské armády v parku vznikl autopark a nikdo neřešil úniky pohonných hmot, proto dnes v severní polovině parku uvidíme desítky monitorovacích vrtů. Sochy čtyř ročních období byly zničeny a po zahájení revitalizace parku v roce 2011 byly nalezeny jejich zbytky na různých místech parku.
V dnešní době jsou ještě zachovány zbytky lipových alejí a z výsadby cizokrajných druhů v roce 1810 tu ještě roste červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica ʻAtropuniceaʼ), kaštanovník setý (Castanea sativa), vícekmenná borovice černá (Pinus nigra), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) či cypříšek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis). Po obvodu parku rostou porosty vzniklé z náletu tvořené především javorem mléčem (Acer platanoides), břízy bělokoré (Betula pendula) nebo jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Z mladší výsadby se zde zachovaly dub červený (Quercus rubra), dub letní (Quercus robur) nebo úctyhodné exempláře jilmu habrolistého (Ulmus minor) s kmeny dosahujícími v obvodu 280 a 346 cm. Podle Hiekeho inventarizace se v parku nacházelo 14 taxonů jehličnanů a 34 taxonů listnáčů.
V rámci revitalizace parku v letech 2011–13 obec nechala podle dochovaných fotografií zhotovit kopie lamp, které jsou spolu s lavičkami rozmístěny po parku. Byl obnoven rybník Sádka a opraveny kaskády na Červeném potoce, který jej napájejí. V parku je umístěna informační tabule věnovaná historii parku s bohatou fotodokumentací a u některých stromů jsou umístěny menší informační tabulky. V budoucnu by se měla před severní průčelí zámku vrátit kašna nebo by také být obnovena užitková zahrada při jihozápadním okraji parku. U zámku by měla vzniknout i bylinková zahrádka atd.
Park je otevřen denně, otevírací doba se mění podle ročního období a informace o jí jsou umístěny při vstupech do parku. Ty jsou dva, jednak z hlavní silnice u zámku a jednak z Řečanské ulice (tzv. panská vrátka) při severovýchodním konci parku.
Fotografováno dne 18. 9. 2014.