Asi 7 kilometrů jihovýchodně od města Čáslavi leží obec Žleby, jejíž dominantu vytváří novogotický zámek postavený na ostrohu nad říčkou Doubravou a potokem Hostačovkou.
Původně (tedy už před rokem 1289) na tomto místě stával gotický hrad pánů z Lichtenburku. V 15. století jej vyplenili husité, ještě do konce 15. století byl opětovně vystavěn. V první čtvrtině 16. století byl hrad přestavěn renesančně a po roce 1746, kdy se stal majitelem zdejšího panství kníže Jan Adam z Auerspergu, došlo ještě k úpravě barokní. Do dnešní romantické podoby byl přestavěn podle anglických předloh v letech 1849–68. Jeho majitelem tehdy byl Vincent Karel z Auerspergu (1812–1867), autory přestavby byli architekti František Schmoranz (1814–1902) a Benedikt Škvor. Vincent Karel kromě přestavby zámku ve Žlebech proslul také chovem a výcvikem překážkových koní ve Slatiňanech na Chrudimsku.
Na terasách kolem zámku se snad dříve nacházela nevelká barokní zahrada, dnes je část jižní terasy osázena živými plůtky. Přístup do zámku (severně od zámecké budovy) je vyzdoben třemi novými romantickými branami, které jsou společně s hradbami z větší části bohatě pokryty břečťanem (Hedera helix).
Čestný dvůr zámku tvoří severní průčelí zámecké budovy, hospodářské budovy a z části i hradby, v jeho severní třetině stojí kašna a dva korintské sloupy, parter je kryt trávníkem. Na severu se dvůr otevírá do okolní krajiny. Z jihu, částečně i ze západu a především z východu je zámek obklopen asi dvacetihektarovým krajinářským parkem, který se rozkládá v údolí říčky Doubravy pod zámkem a byl zde založen po roce 1860. Od zámku sbíhají do parku cestičky kolem hradeb. V zadní části park přechází do obory.
Jižně od zámku se rozprostírají dva velké palouky osázené soliterními dřevinami, zaujme především velká skupina pěnišníků (Rhododendron sp.) a některé konifery (např. Thuja plicata, Chamaecyparis sp.). Říčka Doubravka je pod zámkem uměle rozšířena splavem, na soutoku s Hostačovkou na ní objevíme i nevelký vodopád. Stejně jako v nedalekém Filipově, i zde se parkem nekontrolovaně šíří kolotočník ozdobný (Telekia speciosa) – především po břehu říčky.
Obora umístěná jihovýchodně od zámku se rozkládá na ploše asi 120 hektarů. Nejstarší zmínky o žlebské oboře údajně pocházejí už ze 17. století. Při vstupu do obory najdeme ještě malou, asi čtyřhektarovou ukázkovou obůrku, ve které jsou chováni mufloni, daňci, draví a vodní ptáci i divočáci a především bílí jeleni, kteří sem byli vysazeni v roce 1973. Nachází se tu i stanice pro handicapovaná zvířata.
Podle Karla Hiekeho k roku 1980 rostlo ve žlebském parku asi 15 taxonů jehličnanů a 31 taxonů listnatých dřevin. K nejzajímavějším patří zerav západní (Thuja occidentalis ´Ellwangeriana´), zerav obrovský (Thuja plicata), cypřišky (Chamaecyparis pisifera ´Filifera´ a C. p. ´Plumosa´), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), jírovec žlutý (Aesculus flava), kaštanovník (Castanea sativa) nebo liliovník (Liriodendron tulipifera).
Fotografováno dne 29. 8. 2009.