Zámek Chýše najdeme v západních Čechách, v okrese Karlovy Vary. Na místě gotického hradu byl roku 1578 Mikulášem z Lobkovic postaven renesanční zámek. Na počátku 18. století byl přestavěn barokně a v letech 1856–58 za Prokopa Lažanského z Bukové získal dnešní podobu ve stylu anglické novogotiky. Zámek je nyní soukromým majetkem, z části je zpřístupněn veřejnosti. Památkově nejhodnotnější je nástropní malba Petra Brandla. Část expozice je věnována pobytu Karla Čapka, který zde působil jako vychovatel.
Okolo zámku se rozprostírá hodnotný přírodně krajinářský park, který dnešní vzhled získal v polovině 19. století. Rozloha parku je zhruba 9 hektarů.
Park mistrně využívá členitého terénu, který umožnil vznik mnoha zákoutí a scenérií. První část se rozkládá okolo potoka, který vytvořil mělké údolí. Potok se pod zámeckým vrchem (vyvýšený zámek vytváří přirozenou dominantu), stáčí a ústí do malého rybníka pod zámeckou budovou.
Výsadby v okolí zámku jsou nového data a představují je především stálezelené i opadavé rhododendrony, kalina pražská (Viburnum ×pragense), cesmíny (Ilex ×meservae), bobkovišeň (Prunus laurocerasus), červenolistý kultivar ruje (Cotinus coggygria cv.) a několik barevnolistých kultivarů svídy a řada další mladých keřů. Podél potoka pod zámkem jsou mladé vrby Salix matsudana ´Tortuosa´ a Metasequoia glyptostroboides. U jezírka je vzrostlá smuteční vrba.
Potok tvoří kompoziční osu dolní části parku, porosty kolem jsou po obou stranách modelovány jako okraje dlouhého členitého průhledu. Podél potoka byly vysazeny vodní a bahenní rostliny např. šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), orobinec širolistý (Typha latifolia) a růžové i nažloutlé kultivary leknínů.
Druhá – horní část parku tvoří velká členitá, vzorně udržovaná louka se skupinami starých stromů, které jsou volně roztroušeny. Většinou se jedná o běžnější domácí druhy, za zmínku stojí červenolisté buky (Fagus sylvatica ´Atropunicea´) a nažloutlý kultivar javoru stříbrného (Acer saccharinum ´Lutescens´).
Mezi oběma částmi parku je svah, který přechází v rovinu spojující jeho obě části. V centru tohoto svahu najdeme nejstarší strom v parku, kterou je asi 400 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Za zmínku také stojí mohutný převislý buk (Fagus sylvatica ´Pendula´), který můžeme vidět hned u vstupu do areálu.
