Pouhých 30 kilometrů východně od našeho hlavního města leží nevelké městečko Lysá nad Labem (okres Nymburk). Je známé jako rodiště vynikajícího českého filologa Bedřicha Hrozného, architektonickými dominantami města jsou pak bývalý augustiniánský klášter z 18. století, který sousedí s barokním zámkem a také barokní kostel.
Lysá je městem soch. Ty nejhodnotnější zdobí především zámecký park, ale také ohradní zeď kostela. Kromě díla Matyáše Bernarda Brauna (sv. Jeroným) se tu setkáme i s pracemi jeho následovníků, především Františka Adámka a Ignáce Františka Platzera. Na podélné ose zámeckého parku najdeme sochy dvanácti měsíců (z roku 1735), jinde zase alegorie ročních dob, světadílů, čtyř živlů, dne a noci, antických bohů aj. Zámecká zahrada schraňovala dříve i řadu pozoruhodných staveb, nacházela se tu ještě umělá jeskyně, ptačinec, vodotrysk, oranžerie, letohrádek, střelnice, závodiště pro hry a dokonce i vinice s ovocnou zahradou.
Podobu zámecké zahradě vtiskli majitelé panství. V roce 1558 nechal podle projektu Bonifáce Wohlmuta přestavět dřívější hrad na renesanční zámek císař Ferdinand I. A v 18. století se neopomenutelně zapsal do podoby zahrady hrabě František Antonín Špork. První zmínka o barokní zahradě pochází už z roku 1696, velkou úpravu ale zahrada zaznamenala právě pod Šporkovým vedením po roce 1733. Šporkové zde sídlili až do roku 1851.
Kněžna Štěpánka Viktorie Rohanová v úpravách zahrady pokračovala ještě ve druhé polovině 19. století. V roce 1874 byl zdejší zámek prodán v dražbě, další majitelé se střídali v poměrně rychlém sledu, až v roce 1938 byl zámek odkoupen státem.
Celá zámecká úprava se rozkládala na ploše 21 hektarů, zahrnovala i oboru s daňky. Dodnes přiléhá k východní straně zámku pravidelně řešená zahrada s terasovitým parterem, broderií se stříhaným zimostrázem a špalírem z habrů s dispozicí hvězdice, dochovaly se tu i dekorativní vázy. Zadní část zahrady je řešena volně, dnes má charakter světlého lesa. Právě tato krajinářská část zámeckého areálu je dílem velmi významného projektanta a zahradníka Karla Eduarda Petzolda (1815–91), který tu v letech 1890–91 projektoval pro barona Friedricha von Leitenberga. Tento krajinářský park původně navazoval na barokní formální zahradu velmi citlivě a propojoval zámek s okolní krajinou. Z původní koncepce zůstalo jen torzo. Právě v době Petzoldova působení tu byl zřejmě vysazen i v současnosti památný platan (Platanus ×hispanica).
Roste zde na sedm desítek druhů listnatých stromů a 17 druhů jehličnanů. Některé exempláře patří k památným stromům, například statný jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a krásný platan javorolistý (Platanus ×hispanica). Dále tu objevíme jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), buk (Fagus sylvatica ´Pendula´), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), jerlín japonský (Sophora japonica), katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides) a mnohé další.
Zámecký park v Lysé nad Labem je cennou ukázkou barokní zahradní architektury. Hodnotná je zde především velmi rozsáhlá sochařská výzdoba. Lze ji srovnat s mistrovskými alegoriemi z dalšího sídla hraběte Františka Antonína Šporka, tedy z věhlasného východočeského Kuksu. Tam plastiky zobrazují především lidské vlastnosti a povahové rysy, v Lysé se zase spíše setkáváme s jedinečným barokním zachycením světa, který člověka obklopuje. Kuks má tedy inspiraci výrazně psychologickou, Lysá zase ekologickou – barokní podoba ekologie par excellence.
Fotografováno dne 2. 5. 2009.