Holarctis – Východoasijská oblast – Severobarmská provincie

Zobrazit místo Severobarmská provincie na větší mapě

V současné době jedna z nejobtížněji dostupných částí světa je severní část Barmy, kde leží těžiště Severobarmské provincie, která jen na severovýchodě nepříliš přesahuje i na čínské území do Jün-nanu a jihovýchodního Tibetu. Severobarmská provincie je součástí Východoasijské oblasti Holarctis; vzhledem k tomu, že bezprostředně sousedí s Paleotropis, má zřetelně přechodný charakter.

Po geologické stránce jde o jihovýchodní výběžky Himálaje, které jsou budovány rozmanitými horninami; charakteristickým geomorfologickým rysem jsou hluboká údolí, vesměs odvodňovaná toky z povodí řeky Iravadi.
Klima je značně různorodé a reflektuje gradient nadmořské výšky; v údolích je subtropické a vlhké, vrcholky však dosahují sněžnou čáru.

V nejnižších nadmořských výškách se nacházejí tropické deštné lesy, na jejichž druhové skladbě se účastní druhy rodu Dipterocarpus (Dipterocarpaceae), Terminalia myriocarpa (Combretaceae), Sterculia coccinea (Malvaceae), spolu s nimi i Pandanus furcatus (Pandanaceae). Výše navazují subtropické lesy se zastoupením původem holarktických dřevin, k nimž patří různé bukovité (Fagaceae), habr Carpinus viminea, bříza Betula alnoides, doplněné různými tropickými prvky, k nimž patří bobovité Albizia sherriffii, Bauhinia variegata a další; ze strukturních prvků jsou zajímavé epifytické keřové vřesovcovité, např. Rhododendron dendricola.

Tyto porosty přecházejí v lesy s dominantní borovicí Pinus kesiya a více druhy dubů (např. Quercus griffithii). V jejich podrostu se vyskytují např. druhy rodů Primula, Gentiana, Lilium, ale také např. paleotropické Paphiopedilum wardii (Orchidaceae). Ve srážkově bohatších územích na ně výše navazují opadavé lesy s olší Alnus nepalensis a břízou Betula cylindrostachya. V údolích s drsnějšími podmínkami navazují na širokolisté listnaté porosty smíšené lesy s opadavými i neopadavými druhy a jehličnany, jichž se účastní např. javor Acer wardii, několik druhů šácholanů (Magnolia) a cesmín (Ilex), z jehličnanů modřín Larix griffithii a smrk Picea brachytyla. Na tyto porosty navazují pak jehličnaté lesy s jedlí Abies fargesii. Nad horní hranicí lesa jsou křoviny s dominantními zástupci rodu Rhododendron a alpinské trávníky s více druhy prvosenek (Primula) a druhem Meconopsis violacea (Papaveraceae), poduškovými rostlinami, k nimž patří Diapensia himalaica (Diapensiaceae), cibulovinami z rodů lilijka (Lloydia) a řebčík (Fritillaria).

Květena má přechodný charakter mezi Holarctis a Paleotropis, ale endemismus je zde – podobně jako v sousedních provinciích – dosti silný. Byl zde zaznamenán endemický rod Woodburnia z čeledi Araliacae a uvádí se odtud asi 140 endemických druhů; flóra však nebyla vinou obtížné přístupnosti v posledních desítiletích intenzivněji zkoumána. V květenné skladbě se projevuje vliv Holarctis zejména ve vyšších polohách, rostou zde i široce rozšířené druhy, např. blatouch bahenní (Caltha palustris) nebo mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa). Značné zastoupení mají východoasijské elementy, mezi něž je možné připočíst druhy rodů Lithocarpus, Camellia, Magnolia, Eriobotrya, Berberis aj. Tropický element se uplatňuje především v nejnižších polohách a kromě výše jmenovaných zde např. najdeme zástupce čeledi Melastomataceae, Illiciaceae a dalších.

Z původních druhů této provincie na BOTANY.cz najdete:

Sousedící floristické provincie:

Fotografoval Roman Businský.

Související články