V těsné blízkosti středočeského Benešova se nachází rozsáhlý komplex zámku Konopiště. I když historie tohoto místa je dlouhá, nejpodstatnějším obdobím zdejších dějin byl přelom 19. a 20. století. V této době zde sídlil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este, který zámek koupil v roce 1887. Můžeme tedy o konopišťském zámku směle hovořit jako o sídle téměř císařském.
Abychom však učinili historii zadost, vzpomeňme, že předchůdcem toho zámku byl hrad, který tu stával snad už ve 13. století. Ve 14. století vlastnili panství páni z Benešova, pak byl hrad přestavěn za Šternberků do podoby pozdně gotické. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy, po válce byl ve špatném stavu. V roce 1716 přešlo panství do majetku Jana Josefa z Vrtby. Rod Vrtbů se následně zasloužil o barokní úpravy zámecké budovy. Už v roce 1772 tu stála oranžerie, letohrádek a nevelká terasová zahrada, autorem tehdejších zahradních úprav byl František Maxmilián Kaňka. V roce 1830 zdědili Konopiště Lobkovicové, kteří je později prodali Františku Ferdinandovi d’Este.
Arcivévoda František Ferdinand potom nechal provést na zámku rozsáhlé restaurátorské práce, následující přestavba zámek upravila do pseudohistorického romantického hradního stylu. Na těchto úpravách se podílel český architekt Josef Mocker, později i vídeňský architekt Max Fabiani, zahradníci Karl Mössmer z Vídně a Karel Rozínek z Prahy. Mobiliář zámku je velmi cenný, není však cílem ho na tomto místě blíže představovat. Raději se projděme zámeckým parkem.
Celý areál se rozkládá na úctyhodné ploše 340 hektarů, v nadmořské výšce okolo 340 m. Tento rozlehlý pozemek nezahrnuje jen samotný zámek, ale i rozsáhlý zámecký rybník (skoro 21 ha), krajinářský park, růžovou zahradu se skleníkem, oboru a bažantnici. Jeho součástí jsou i mnohé stavby, ať již hospodářského nebo dekorativního charakteru. Nedaleko zámku najdeme například Neptunovu kašnu, kalvárii a sochu boha Iana, na horním parteru zámku zas sousoší psovoda, u rybníka potom kuriozní kotvu z potopené námořní lodi, Antoniův sloup, bohatý dekor rosaria vytvářejí Kleopatřin sloup, četné sochy (např. Atlas a Herkules), vázy, čtyři obelisky s egyptskými hieroglyfy a skleník. Dále v parku stojí i kostelík, myslivna aj.
Pozoruhodná parterová růžová zahrada byla založena v letech 1906–13, v době svého vzniku v ní bylo vysazeno údajně na 200 druhů a kultivarů růží, z nichž 1500 exemplářů bylo vysokokmenných a 7 tisíc keřových. Po druhé světové válce došla tato část konopišťského parku k značné újmě, až v šedesátých letech minulého století bylo rosarium obnoveno podle návrhu Bohumila Kavky a Milady Opatrné. Pod růžovým parterem se ještě nachází nevelké jezírko se skalkou na břehu.
Skleník, který pochází ze stejné doby jako rosarium, sloužil především k pěstování teplomilných rostlin a orchidejí. V současnosti je přístupný veřejnosti, kromě sbírkových rostlin (palmy, orchideje, sukulenty) se tu věnují i pěstování pokojovek pro zámecké interiéry a letniček pro místní zahradu.
Základem rozsáhlého krajinářského parku jsou hlavně domácí dřeviny, mezi které byly introdukovány dřeviny cizí, harmonický ráz krajiny ale těmito nepůvodními druhy nebyl nijak narušen. Konopišťský areál patří k nejcennějším dendrologickým parkům u nás. Rostou zde více než dvě stovky druhů dřevin.
Z jehličnanů jsou v parku bohatě zastoupeny smrky (Picea abies ´Echiniformis´, ´Viminalis´, P. omorika, P. pungens), jedle (Abies procera, A. lasiocarpa var. arizonica, A. nordmanniana aj.) cypřišky (Chamaecyparis lawsoniana, C. nootkatensis aj.), borovice (Pinus strobus, P. banksiana), také douglasky (Pseudotsuga menziesii), tisy (Taxus baccata), zeravy (Thuja plicata, T. occidentalis) a četné další.
Listnaté dřeviny zastupují například četné duby (Quercus alba, Q. cerris, Q. frainetto, Q. robur ´Argenteovariegata´, ´Fastigiata´, Q. rubra), javory (Acer ginnala, A. negundo, A. pseudoplatanus ´Atropurpureum´, A. pseudoplatanus ´Purpurascens´, A. tataricum aj.), také jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica), moruše bílá (Morus alba), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), četné šácholany (Magnolia sp.), pěnišníky (Rhododendron sp.) a vilíny (Hamamelis sp.), dále podražec (Aristolochia durior), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) a celá pestrá řada dalších stromů i keřů.
Interiéry zámku Konopiště dokáží zaujmout i náročné příznivce historie. Jistě je dobré zdůraznit, že to však nejsou jen neživé artefakty, které vytvářejí výjimečný charakter celého tohoto komplexu. Zdejší park určitě patří k našemu národnímu rodinnému stříbru.
Fotografováno dne 3. 5. 2009.