Zámek se nachází na severním okraji obce Přestavlky (okres Chrudim). Byl postaven na místě bývalé tvrze, později přestavěné na zámek. Koncem 17. století je zde zmiňován jednoduchý barokní zámeček. Ten byl roku 1872 pseudorenesančně přestavěn Janem Kellerem. Jedná se o jednopatrovou stavbu s bočními křídly, valbovou střechou s malou věžičkou. Posledním majitelem byl Carl Regensdorfer (1870–1954), který 24. 4. 1945 před příchodem Rudé armády Přestavlky opustil. Zkonfiskovaný zámek i s parkem koupilo Město Chrudim. Dnes je v zámku umístěn Dětský domov se školou.
Před východním průčelím zámku se nachází volně řešený travnatý parter s kruhovým objezdem. Z dendrologického hlediska je tato část druhově nejzajímavější. Poblíž vstupní brány roste jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), rozložitý červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica), platan javorolistý (Platanus ×hispanica), borovice vejmutovka (Pinus strobus), dva pěkné keře šácholanu Soulangeova (Magnolia ×soulangeana). Bohužel dva smrky pichlavé (Picea pungens) před vchodem do zámku během roku 2019 uschly. U brány se dochoval domek zámeckého domovníka. V jeho předzahrádce stávala socha sv. Liboria – kopii sochy dnes najdeme na opačné straně silnice. Jižně od tohoto parteru najdeme budovy bývalého hospodářského dvora, z nichž je zajímavá u hlavní silnice stojící sýpka z roku 1860.
Zámecký park se rozprostírá západně od zámku, má protáhlý tvar ve směru sever–jih a založil jen Jan Keller v době přestavby zámku. Rozkládá se v nivě říčky Ležák, kde jsou tři palouky oddělené stromy. V severní části se nacházejí zbytky zámeckého zahradnictví se skleníkem, domkem zahradníka a garážemi. Jižně od zahradnictví se původně táhly záhony. Jejich plocha dnes slouží jako pastvina pro koně, kteří se využívají pro hipoterapii dětí z dětského domova. Jsou tu i koňské stáje a seník.
Niva přechází do svahu, který je zalesněný a spojený cestou se zámkem, který stojí na nejvyšším místě. Kdysi byl zřejmě ze západní strany zámku pěkný výhled do parku. Tomu dnes brání skupina vysokých zeravů západních (Thuja occidentalis). V severovýchodní části parku je na malém palouku situován hrob s pomníkem vojáka – je zde pohřben syn posledního majitele Carl, který padl v roce 1916 na ruské frontě. Socha vojáka byla opravena a hrob nově upraven v roce 2011. V okolí je vysázeno několik jehličnanů, především jedle bělokoré (Abies alba), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), borovice černé (Pinus nigra) a tisu červeného (Taxus baccata). Byla tu také vysazena křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která se rozrostla do okolí.
Na svazích rostou především naše domácí listnáče, většina z nich pochází z náletu. Vysazeny byly s jistotou jen nejstarší kusy. Najdeme zde mohutný červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica) nebo statný dub letní (Quercus robur). Z výsadby budou i modříny (Larix decidua).
Z dalších jehličnanů v parku rostou ojediněle smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V parku rostlo i několik cizokrajných druhů dřevin, jako například dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), ale vzhledem k dlouhodobé absenci odborné údržby parku, zmizely. Dnes je zajišťována jen běžná údržba, jako je sečení trávy a odstraňování padlých stromů.
V jižní části parku objevíme zbytek původně protáhlé mělké vodní nádrže. Ta je napájena vodou přitékající z bývalé mlíčnice z hospodářského dvora. Poblíž ruiny mlíčnice ve svahu se nachází větší oválná nádrž s betonovou obrubou a zbytky zábradlí. Nádrž mohla – podle přítomnosti schůdků – sloužit jako bazén ke koupání, nebo pro pěstování okrasných vodních rostlin. V jejím okolí roste pestrá hájová květena s dymnivkou dutou (Corydalis cava), sasankou hajní (Anemone nemorosa), křivatcem žlutým (Gagea lutea), pitulníkem horským (Galeobdolon montanum). Roste tady i pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), které mohly být součástí trvalkových záhonů a zplaněly. Jinak je v okolí poměrně zapojené stromové patro s převahou jehličnanů a porost připomíná více les než park. V jiných částech parku bohužel není bylinné patro tak zajímavé. Místy je půdní povrch porostlý břečťanem popínavým (Hedera helix), jinde brání rozvoji bylinného patra hojný nálet dřevin.
Celý park býval kdysi oplocen, ale oplocení je v dezolátním stavu. Je celoročně přístupný a zajímavé může být spojit jeho návštěvu s prohlídkou židovského hřbitova, který se nachází severně od parku. K němu původně z parku vedla cesta, která je dlouhodobě neudržovaná, ale v terénu znatelná.
Fotografováno dne 18. 4. 2018.