Zámrsk najdeme 5 km severozápadně od Vysokého Mýta. Na severním okraji obce se na návrší nad říčkou Loučná nachází čtvercová budova zámku, na kterou navazuje rozsáhlý areál hospodářských budov a na jihozápadním okraji menší zámecký park.
Zámek vznikl na místě bývalé tvrze, která byla v roce 1469 vypálena. V roce 1533 koupil tvrz Jan Lukavský z Lukavice a jeho potomci ji nechali přestavět v renesančním slohu. Majitelé se často měnili. V době vlastnictví Kolowratů byla renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. V roce 1780 zámek koupil v dražbě rytíř Jiří Jeník Zásadovský z Gamsdorfu, který provedl jeho rozsáhlou rekonstrukci. V roce 1849 prodal zámek s velkostatkem Friedrich Jeník z Gamsdorfu vídeňské obchodnici Karolíně Gottlové. V roce 1924 zámek vyhořel a v následujících dvou letech byl obnoven. Po roce 1945 byl celý majetek znárodněn. Byl zde umístěn výchovný ústav pro mladistvé a od roku 1960 zde sídlí Státní oblastní archiv.
Zámecký park byl založen za Kolowratů v první polovině 18. století při západním průčelí zámku a vedlo do něho široké zahradní schodiště. Za Zásadovských z Gamsdorfu zde byly dva letohrádky, kamenná fontána s vodotryskem a kuželník. Ve druhé polovině 19. století za vlastnictví Gottlů byl zrušen a nově vytvořen v jižní části zámeckého areálu v místech, kde bývala kuchyňská zahrada. V té byly původně vysázeny ovocné stromy.
Rozloha dnešního parku je něco přes jeden hektar a byla původně pravidelně členěná. Z původní podoby se dochovala budova bývalého palmového skleníku, která podle letopočtu nad hlavním vchodem byla vybudována v roce 1843. Dnes je využívána Spolkem pro občanské záležitosti a skleník již příliš nepřipomíná. Na jižním okraji stojí budova, která byla původně postavena pro zahradníka. Ve středu parku se nachází pískovcová kašna ve tvaru kvadrilobu a severně od ní i dřevěný altán, který býval původně prosklený. Park je oplocený, ale celoročně přístupný. Na západní straně se do něho vstupuje bránou, u které se dochovaly sloupy ozdobené piniovými šiškami. Druhý vchod na východní straně se nachází poblíž zámku a kostela.
Ve středu parku zaujme mohutná šestikmenná lípa srdčitá (Tilia cordata), která v roce 2004 získala titul Strom roku. Z dalších zaujmou mohutné buky lesní (Fagus sylvatica), a to jak kultivar ʻPendulaʼ rostoucí před bývalým skleníkem, tak červenolistý kultivar ʻAtropurpureaʼ. Karel Hieke uvádí z parku 11 jehličnanů a 42 listnáčů. Většina zajímavějších druhů zde již neroste. Do dnešních dnů přežila statná katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) rostoucí u jižního okraje, statný javor stříbrný (Acer saccharinum) rostoucí poblíž vstupní brány na západní straně parku a u bývalého skleníku pěkná líska turecká (Corylus colurna). V roce 1995 byla skupina 13 nejstarších stromů rostoucích v parku vyhlášena jako skupina památných stromů.
Z dalších druhů zde roste platan javorolistý (Platanus ×hispanica), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), červenolistý javor mléč (Acer platanoides), podél západního okraje parku rostou mohutné lípy srdčité (Tilia cordata), dále v parku roste i pěkný dub letní (Quercus robur) a mohutný habr obecný (Carpinus betulus). V centrální části parku u kašny roste pěkný šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana). Z dalších keřů zde rostou dva mohutné tisy červené (Taxus baccata), pěnišník žlutý (Rhododendron luteum) a klokoč zpeřený (Staphylea pinnata). V mladých výsadbách je doplňují bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) a kalina svraskalá (Viburnum rhytidophyllum). Zajímavý je i nově vysazený červenolistý převislý buk lesní.
Zámecký park je téměř bez vazby na okolní krajinu, avšak vždy tomu tak nebylo. V době existence kuchyňské zahrady byly ovocné stromy vysázeny i na svahu na Loučnou východně od zámku. Této části se říkalo Černá zahrada podle tmavého dřeva švestek, které zde především rostly. Dnes je tento svah zarostlý náletovými dřevinami a obtížně průchozí, ale u paty svahu na Černou zahradu navazovala v nivě Loučné louka Podlázeň se solitérními stromy, které byly původně součástí parkových úprav v okolí zámku. Po roce 1881 se pro tuto část používal i název Rudolfovy sady a byla známa především díky starým dubům.
V poválečném období park pustl, ale v současnosti je v dobrém stavu. Obec park pravidelně udržuje. V letech 2013–14 byla provedena jeho rekonstrukce, bylo zde vysazeno několik nových stromů a keřů. Byla také revitalizována historická stromořadí v obci. V jihozápadním rohu parku stojí dřevěná socha nazvaná Pohádkový strom sv. Martina. Byla vyřezána z kmene lípy v roce 2012 a jejím autorem je vysokomýtský řezbář Jaromír Hodáň. Socha je vysoká 7,13 m a je vyzdobena pohádkovými motivy, které navrhly děti z místní školy. Je zde také znázorněn sv. Martin, který je patronem kostela nacházejícího se východně od parku, a také obecní znak.
Fotografováno dne 9. 5. 2020.