Severočeské Teplice se jistě většině našinců spojují především se známými lázněmi. První zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí už ze středověku, teplickou lázeňskou atmosféru poznal třeba Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, setkávali se tu mocnáři rakouští, pruští i ruští. Inu, je to město přímo památné. Trochu méně se už ale ví o zdejších zahradách a parcích – a není jich tu málo. Navštivme proto jednu z teplických zahrad, a to rovnou tu botanickou.
Nejstarší historie teplické botanické zahrady je poměrně nejasná. Pozemky, na nichž dnešní zahrada leží, zřejmě patřily knížecímu rodu Clary-Aldringen, který sídlil na nedalekém teplickém zámku, u nějž vznikl i dosti rozsáhlý zámecký park. Avšak jak nám sdělil ředitel teplické botanické zahrady Jiří R. Haager, nejstarší historický pramen dokládající jakékoli dění na tomto místě hovoří až o vile, která stojí v areálu zahrady. Stavěla se před 102 lety, existuje i plánek, kde je zakreslený maloplošný skleník, který byl – podle ústního podání – kdysi zničen při požáru.
Takže historickými prameny podložené informace o zahradě pocházejí vlastně až ze sedmdesátých let 20. století, kdy byla provedena rekonstrukce starých skleníků teplickými Technickými službami. Posláním této zahrady byla především produkce květin pro výzdobu města a lázní. Leč zásluhou tehdejších zaměstnankyň zahrady Marie Sternthalové a Šárky Zeithammerové nakonec nezůstalo jen u této ryze technické úlohy zahrady. Právě v této době zde začaly být shromažďovány rostliny ve větším počtu, a vznikla tak zahrada, která měla spíše charakter zahrady zámecké. Tehdy se zahrada rozkládala zhruba na dvou hektarech, plocha skleníků činila 600 m2, v nichž se pěstovalo asi 1500 exemplářů rostlin. Jako samostatná instituce byla teplická botanická zahrada založena 1. ledna 2002, v letech 2002–07 byla z velké části přestavěna a staré budovy zásadně rekonstruovány. V prosinci 2005 byla dokončena stavba nových expozičních skleníků. Celá zahrada doznala výrazných změn.
Současná botanická zahrada v Teplicích má rozlohu 3 hektary, venkovní expozice zabírá 1,5 ha, výstavní skleníky zaujímají 2400 m2, zásobní, veřejnosti nepřístupné, jsou na ploše 1750 m2. Pěstuje se tu zhruba 8 až 10 tisíc taxonů rostlin, tedy počet na naše poměry dosti vysoký. Venkovní expozice je rozdělena do několika dílčích celků podle fytogeografických oblastí světa. Jistě zaujmou záhony s rostlinami Jižní Ameriky, především ze severu Chile, které u nás rozhodně nejsou pěstované běžně (např. z čeledi Loasaceae). Pozornost je věnována také květeně jižní Afriky, objevíme tady rostliny, jejichž domovem je fynbos, renosterveld, jihoafrická poušť i sukulentní karoo. V menší expozici tu uvidíme také rostliny Austrálie a Nového Zélandu, v přenosných kontejnerech poznáme některé charakteristické druhy ostrovů Makaronésie. Velkou část venkovní expozice zahrnují samozřejmě i rostliny Evropy, Asie a Severní Ameriky. Expozice je doplněna i drobnostmi etnografické povahy, dozvíte se třeba něco o dávných Olmécích z dnešního Mexika, či animitách z Jižní Ameriky.
Velkou chloubou teplické zahrady jsou samozřejmě skleníky. První z nich, xerický, schraňuje rostliny ze suchých oblastí světa, nahlédneme v něm do středního Mexika, na západ jižní Afriky, do Arábie, na Sokotru i jižní Madagaskar. Kromě kaktusů a sukulentů zaujme třeba marhaník Punica protopunica, statná Ceiba speciosa, řada tropických pryšců, Dracaena cinnabari, bělokvětá Strelitzia nicolai aj.
Kolorit tropického skleníku dokresluje poměrně rozlehlý bazén a vodopád, akvária a vitríny s orchidejemi. Můžete tu dokonce vystoupat až k vrcholkům rostlin po lehké výhledové lávce. Dominantami jsou tu například chlebovníky (Artocarpus altilis), efektní Clerodendrum paniculatum, Ceiba pentandra nebo jihoasijská Trevesia palmata, zajímavá je sbírka rodu Heliconia pocházející ze sběrů v Nikaragui a Guatemale. S úsměvem na rtu si jistě prohlédnete také „křížovkářský záhon“, na němž najdete třeba kolu, koku, abaku, balsu, anonu a další z křížovek známé rostlinné druhy.
Při vstupu do subtropického skleníku je umístěna i menší expozice přímo výsostně historická – vždyť jak jinak označit oddíl zachycující vznik hnědouhelné pánve na Teplicku! Zkamenělé otisky částí dávných rostlin doplňuje přehlídka dnešních druhů, které jsou s prehistorickými rostlinami příbuzné. Ve vitríně opodál uvidíte také chladnomilnější masožravé rostliny, orchideje, prohlédnete si i zástupce čeledi Gesneriaceae. Při dalších krocích v subtropickém skleníku k vám dolehnou hřejivé tóny nefalšované jihoamerické hudby, ovšem poznáte i rostliny subtropů Austrálie, jižní Afriky, či oblasti Himálaje.
Teplická botanická zahrada se významně podílí i na vědeckému výzkumu. Zaměstnanci této zahrady již popsali několik nových druhů rostlin (např. Anthurium hagsaterianum Haager, Anthurium sarukhanianum Croat et Haager, Ascocentrum christensonianum Haager, Christensonia vietnamica Haager, Pelatantheria eakroensis Haager aj.), již skoro tradičně se zapojují do poznání květeny Chile, věnují se i křížení okrasných rostlin.
Návštěvu této příjemné zahrady našim čtenářům vřele doporučujeme, rozhodně se tu nudit nebudete. Uvítají vás tu kdykoli kromě pondělí, v zimě je otevřeno od 9.00 do 17.00 hodin, v létě od 9.00 do 18.00. Vstupné je vstřícné.
Fotografováno dne 26. 7. 2014.