Syn.: Euphorbia bivonae var. melitensis (Parl.) Fiori, Euphorbia spinosa subsp. melitensis (Parl.) Nyman, Euphorbia spinosa var. melitensis (Parl.) Fiori
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Endemit maltských ostrovů (Malta, Gozo a Comino); poprvé jej popsal v roce 1846 italský botanik Filippo Parlatore (1816–77).
Ekologie: Tento druh je typický pro nejčastější maltskou rostlinnou formaci garrigue (xagħri) – suchá skalnatá stanoviště, rozptýleně porostlá nízkými křovinami a bylinným podrostem – spolu s Thymbra capitata, Anthyllis hermanniae, Teucrium fruticans a Erica multiflora. E. melitensis kvete obvykle v březnu.
Popis: Dvoudomý keř variabilní výšky, nejčastěji dorůstá 30–50(–100) cm, ale někdy až 2 m, bohatě větvený. Větve jsou ostnité, mladé výhonky na vrcholu bylinné, později dřevnatějí. Dužnaté části rostliny roní bílý latex. Listy jsou střídavé, přisedlé, čepele kopinaté, oválné až vejčité, na vrcholu špičaté, s celistvými okraji. Samčí a samičí květy jsou drobné a nenápadné, jsou obklopeny zářivě žlutými listeny, se žlázkami podél okrajů. Plodem jsou trojlaločné bradavčité tobolky.
Poznámka: Druhové jméno melitensis vychází ze slova Melita, starověkého jména pro Maltu.
Fotografováno dne 17. 4. 2014 (Malta, Dingli).