Holešov se nachází v okrese Kroměříž, přibližně 18 km severně od Zlína. Městem se Holešov stal ve 14. století, vznik zámku je datován k roku 1650.
V tomtéž roce se majitelem panství stává Jan Rottal, který jej koupil od Lobkoviců. Poměrně rozsáhlá zámecká zahrada, která začala etapovitě vznikat od poloviny 17. století, přiléhá k východní straně zámku.
Přední část parku byla upravena ve versaillském slohu, kdy André Le Nötre pozměnil původní raně barokní návrh, který vypracoval Filibert Luchese. Součástí parku je působivý vodní systém kanálů, který symbolizuje Neptunův trojzubec. Délka sítě vodních kanálů je 980 m a plocha 16500 m2.
Právě síť kanálů, bazénky zdobené kamennými figurami, altány a bohatá sochařská výzdoba řadily holešovský park mezi nejhezčí parky u nás. Ze sochařské výzdoby se bohužel zachoval pouhý zlomek a altán z 18. století, poblíž kterého byla instalována busta holešovského rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele.
K roku 1883 byl zdejším hraběcím zahradníkem jistý Jan Dvorský, v Holešově se vyučil zahradnickému řemeslu pozdější vídeňský dvorní zahradník a vynikající pěstitel tropických orchidejí Anton Hefka (řada Hefků žila i v nedaleké vesnici Hvozdná).
Za zámkem roste mohutný červenolistý buk (Fagus sylvatica ´Atropurpurea´). Jedná se o dominantní dřevinu tohoto parku, která je vyhlášená jako památný strom. Podle Karla Hiekeho zde v roce 1985 rostlo 18 jehličnatých a 69 listnatých dřevin. Kromě červenolistého buku zde z listnatých dřevin roste kaštanovník jedlý (Castanea sativa), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), jírovce (Aesculus hippocastanum), pavlovnie (Paulownia tomentosa), platan (Platanus x hispanica), z jehličnanů pak smrk pichlavý (Picea pungens), borovice vejmutovka (Pinus strobus) a další druhy.
V přední části zahrady, která se po devastaci z počátku druhé poloviny 20. století částečně upravila podle dochovaných plánů, rostou např. javory (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Acer campestre), smrk ztepilý (Picea abies), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípy velkolistá a srdčitá (Tilia platyphyllos a Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris) apod.
Zahrada v Holešově již v současné době bohužel postrádá dřívější nádhery a skvosty, kterými vynikala. Přesto je v parku dosud zřejmý jeho původní barokní osový rozvrh, který v zadní části překrývají prvky přírodního anglického parku. Zadní zalesněná část celého parku postupně přechází v oboru o rozloze 10 ha. Součástí parku jsou také rozlehlé ovocné sady. Od roku 2005 je majitelem zámku a přilehlého parku město Holešov.
Fotografováno 19. 9. 2010.