Arboretum Bílá Lhota leží v okrese Olomouc, asi 10 km od Litovle. V původně zámeckém parku o ploše necelých 3 ha se nachází na 300 různých druhů a kultivarů dřevin, jsou zde zastoupeny druhy z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Arboretum je zařazeno do kategorie Národní přírodní památka.
První záznamy o tvrzi v Bílé Lhotě se objevují již v polovině 15. století. V 16. století byla tvrz přestavěna na zámek v renesančním slohu a dalšími přestavbami vznikla dnešní podoba architektonicky jednoduché čtyřkřídlé budovy.
Podle nejstarších zmínek z doby kolem poloviny 15. století byla zahrada u tvrze užitková – ovocná a pravděpodobně také zeleninová. Původní park byl založen okolo renovovaného zámku kolem roku 1700. Největších úprav park doznal po koupi zámku Janem Riedlem v roce 1870. Tehdy byl park kolem zámku upraven ve francouzském stylu se záhony letniček doplněnými palmami v nádobách a další část byla rozšířena a upravena v anglickém slohu.
Největší zásluhu na dnešní podobě parku má Janův vnuk Quido Riedel (1878–1946). Po roce 1926 začal tvořit park podle svých představ, shromáždil cennou sbírku téměř 500 druhů a forem okrasných a exotických stromů, doplnil je trvalkami, různými kamennými prvky a stavbami. Do dnešních dnů se z výsadeb Quido Riedla zachovalo asi 240 exemplářů.
Po 2. světové válce majetek Riedlovy rodiny propadl státu, chyběly prostředky k údržbě komplexu a park začal pustnout. V roce 1965 park převzalo do své správy Vlastivědné muzeum v Olomouci. Postupně byla v parku provedena velká řada dosadeb a znovu obohacena dendrologická sbírka, která v poválečném období velmi utrpěla. Pro veřejnost byl park zpřístupněn pod názvem Arboretum v Bílé Lhotě v roce 1968.
Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy (hlavně z Balkánu) a z Asie (Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře), mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky (z Kanady a USA) a z Mexika.
Kostru parku tvoří převážně duby a různobarevné buky spolu s doplňkovými dřevinami, jako jsou cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. Mezi nejčastější patří keřovité tisy v různých barvách a tvarech, dále pak zeravy a smrky. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a šácholany.
Park je rozčleněn na celky pojmenované původními nebo obdobně utvořenými názvy. U vstupní haly roste slivoň chloupkatá (Prunus subhirtella ´Autumnalis´) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Dominantou zákoutí U šachů je červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica f. purpurea). Nejjižnější část parku je nyní zvaná U kapradí, podle asi 60 let starého porostu pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris). Nad ním roste stříbrná jedle ojíněná (Abies concolor ´Violacea´), douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca), nejvyšší strom je lapina jasanolistá (Pterocarya pterocarpa). U cesty zdobí červenými květy vilín měkký (Hamamelis mollis) a žlutými květy vilín virginský (Hamamelis virginiana).
Za potůčkem Nohávka roste kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a kultivar habru obecného (Carpinus betulus ´Columnaris´). Cestu k Zámku lemují keře zákuly japonské (Kerria japonica) a jejího plnokvětého kultivaru (Kerria japonica ´Pleniflora´). U mostu vidíme velký exemplář zeravu západního (Thuja occidentalis ´Umbraculifera´), poblíž rybníka modřín sibiřský (Larix sibirica), jírovec lysý (Aesculus glabra), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Pendula´), topol bílý (Populus alba ´Nivea´), vrba bílá (Salix alba ´Tristis´), samičí exemplář topolu chlupatého (Populus lasiocarpa), sekvoje stálezelená (Sequoia sempervirens) a dub libanonský (Quercus libani).
V Alpinu z vápencových kamenů roste hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) a hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), japonský javor dlanitolistý (Acer palmatum), platan javorolistý (Platanus ×hispanica). U můstku přitahuje pozornost kultivar smrku ztepilého (Picea abies ´Virgata´) a naproti šácholan liliokvětý (Magnolia liliiflora ´Nigra´). V této části parku dominují červeně zabarvené kultivary buku lesního (Fagus sylvatica ´Rohanii´a ´Roseo-marginata´). Na Nové louce zjara rozkvétají šácholany Magnolia stellata, Magnolia ×loebneri, Magnolia ×soulangeana ´Rustica Rubra´ a ´Alexandrina´ a Magnolia denudata ´Yelow River´. V sousedství pozoruhodného druhu (Decaisnea fargesii) v létě kvete jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora).
Lesík tvoří jedle řecká (Abies cephalonica), kultivar smrku ztepilého (Picea abies ´Aurea Magnifica´), jedle nikkoská (Abies homolepis), jedle kavkazská (Abies nordmanniana) s podrostem tisů červených (Taxus baccata) a bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus).
U Sněženkové louky je skupina keřů ibišku syrského (Hibiscus syriacus), pivoňky keřovité (Paeonia suffruticosa, Paeonia ×lemoinei ´Souvenir de Maxime Cornu´), pivoňky lékařské (Paeonia officinalis) a keře ruje obecné (Cotinus coggygria ´Rubrifolius´). Sněženkovou louku doplňují japonské javory (Acer shirasawanum), vilín prostřední (Hamamelis ×intermedia ´Jelena´). Naproti ibiškům stojí zerav obrovský Thuja plicata ´Zebrina´ a tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), korkovníky amurský (Phellodendron amurense) a čínský (Phellodendron chinense). Směrem k červenolistému buku vidíme kultivar javoru dlanitolistého (Acer palmatum ´Sangiuneum´) a kultivar kaštanovníku setého s panašovanými listy (Castanea sativa ´Albovariegata´). Na jaře je nápadný svým květenstvím dřín květnatý (Cornus florida).
Za Oltářem rostou borovice bělokorá (Pinus heldreichii), borovice zakrslá (Pinus pumila) a kultivar cypřišku tupolistého (Chamaecyparis obtusa ´Nana Gracilis´), za nimi kultivary liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera ´Aureomarginatum´ a ´Obtusilobum´). Uvidíme zde katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides), vejčitou (Catalpa ovata) a křížence Catalpa ×erubescens. Vyšší keř je arálie štíhlá (Aralia elata). U cesty roste kultivar tisu červeného (Taxus baccata ´Adpressa Aurea´) a menší keř sazaník květnatý (Calycanthus floridus), za ním kultivar buku lesního (Fagus sylvatica ´Pendula´). Opodál je vidět kultivar lísky obecné (Corylus avellana ´Contorta´).
Nejstarší částí parku je část Pod duby se skupinou dubů letních (Quercus robur), asi 400 let starých. Skalku zdobí kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica) a zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum). V prostoru bývalé Jízdárny za renesančním portálem roste dub červený (Quercus rubra) a porost ostružiníku vonného (Rubus odoratus). U rybníka nad trvalkovým záhonem vidíme kultivar jedlovce kanadského (Tsuga canadensis ´Pendula´), severoamerickou borovici těžkou (Pinus ponderosa), douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) s podrostem břečťanu popínavého (Hedera helix) a borovici rumelskou (Pinus peuce).
Arboretum soustřeďuje na malé ploše velké množství pečlivě sesazených různorodých dřevin. Návštěvníci se dozvědí z půjčované složky i řadu informací o pěstovaných rostlinách. V tomto krásném parku se konají i svatby.
Fotografováno dne 28. 7. 2013.