Syn.: Tithymalus palustris (L.) Hill, Galarhoeus paluster (L.) Haw.
Česká jména: pryšec bahní (Presl 1819), pryšec bahenní (Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: pryšec bahní, močarnia chvojka (Reuss 1853), pryšec bahenný (Novacký 1936), mliečnik močiarny (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Evropa, Malá Asie a západní Sibiř, v Evropě se centrum areálu nachází ve východní části kontinentu (jižní a střední Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Polsko, Slovensko a Česko), druhá souvislejší část výskytu se rozkládá v severní Itálii a na západě Balkánského poloostrova, ve zbývající části kontinentu roste jen nesouvisle.
U nás roste především v Polabí a na jižní Moravě.
Ekologie: Roste na vlhkých a zaplavovaných loukách, v říčních nivách, lužních lesích, kolem vodních toků, v pásmu nížin. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina, 50–120 cm vysoká, lodyha přímá, silná, dutá, rýhovaná, v horní polovině větvená (sterilní větve), listy kopinaté až obkopinaté, lysé, vrcholový lichookolík většinou s 5 větvemi, podpůrné listeny tupé. Plodem je kulovitá tobolka.
Ohrožení a ochrana: Pryšec bahenní je zařazen mezi ohrožené druhy naší květeny (C3), zákon jej chrání jako silně ohrožený druh (§2).
Poznámka: Pryšec bahenní slouží jako živná rostlina pro tesaříka druhu Oberea moravica.
Fotografováno dne 13. 5. 2006 (Česko, Hodonínsko, Očovské louky).