Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Rozšíření: Zřejmě endemit jihozápadní části Ománu, dosud je znám jen z governorátu Dhofar. Možná roste v přiléhající části Jemenu (Mahra).
Ekologie: Roste na suchých kamenitých místech, ale i na teráskách skal, zřejmě výhradně na vápenci. Lokality leží od hladiny moře až do nadmořských výšek přes 1000 m.
Popis: Keřový ostnitý sukulentní trsnatě rostoucí pryšec, dorůstá výšky až 125 cm. Větví v trsu bývá 10–30, jsou vystoupavé, 4–5 cm v průměru, tmavozelené až šedé, jen slabě zaškrcované, s 5(–6) žebry, které mají na hřbetě šedivou, víceméně souvislou linii, z níž vyrůstají párové, až 1,5 cm dlouhé červenohnědé ostny, vyrůstající pod jizvami po opadlých listech nebo pod květy, a často ještě drobné párové osténky po straně jizev. Listy jsou široce trojúhelníkovité, 2–3 mm dlouhé a 4–5 mm široké, záhy opadavé. Cyathia vyrůstají v trojicích na vrcholech větví na stopkách 2,5–3 mm dlouhých; centrální cyathium je samčí a rozkvétá dřív než postranní cyathia se samičími květy; květy jsou podepřeny široce pohárkovitým, 5–7 mm širokým a asi 5 mm hlubokým útvarem tvořeným srostlými listeny; žlázek je 5, jsou příčně eliptické, asi 3,5 mm široké; samčí květy jsou nahé, seskupené do vijanů až po 15, s žlutou nitkou až 2 mm dlouhou; samičí květ tvoří zelený lysý semeník a žlutá trojklaná blizna. Plodem je téměř kulovitá, zaobleně trojboká tobolka o průměru asi 8 mm, v době zralosti červenohnědá; semena jsou 2,5–3 mm dlouhá, hladká, šedá.
Poznámka: Donedávna byly ománské rostliny určovány jako Euphorbia cactus, který roste v Jemenu, Saúdské Arábii a v Eritreji. Liší se větším počtem méně ostrých a málo zaškrcovaných žeber: druh E. cactus má žebra obvykle jen 3(–4), ostřejší a zřetelně zaškrcovaná; další rozdíly jsou i v tvaru tobolek. Jiným příbuzným pryšcem je etiopská Euphorbia polyacantha. Ománské rostliny byly popsány teprve v roce 2011.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Fizayah).