V srdci kanadské části Skalistých hor se rozkládá čtveřice národních parků, které byly vyhlášeny k ochraně nejkrásnějších horských scenérií a ekosystémů v provincii Skalistých hor. V provincii Alberta to jsou Banff National Park a Jasper National Park, v přilehlé Britské Kolumbii jsou to Yoho National Park a Kootenay National Park.
Celá tato čtveřice je součástí stejné lokality ze Seznamu světového dědictví pod záštitou UNESCO. Kromě toho k této rozsáhlé oblasti přiléhají další chráněná území na nižším stupni ochrany – soubor parků provinčních, které fungují nějak podobně jako naše chráněné krajinné oblasti. Zásadní rozdíl je v organizaci – zatímco parky národní zřizuje a spravuje kanadská centrální vláda, kompetenčním orgánem provinčních parků jsou vlády a úřady jednotlivých provincií.
Počátky národního parku Banff lze hledat v době, kdy bylo nalezeno pozemní spojení mezi kanadským východem a západem. V roce 1875 společnost Canadian Pacific Railway vybudovala železniční spojení přes Skalisté hory, záhy poté zde byly u železniční stanice Banff objeveny termální prameny a u nich vzniklo trvalé osídlení. V roce 1885 zde bylo na ploše 26 km2 vyhlášeno malé chráněné území, které se později rozšiřovalo. V roce 1887 zde byl vyhlášen první kanadský národní park, který v roce 1902 dosáhl rozlohy 11400 km2. Poté došlo k několika zmenšením, takže dnešní rozloha parku činí 6640 km2. Nejnižší bod parku leží v nadmořské výšce asi 1325 m, nejvýše ční Mt. Assiniboine (3618 m). Na západní hranici parku, která je současně hranicí mezi provinciemi Alberta a Britská Kolumbie, leží kontinentální rozvodí mezi Tichým a Severním ledovým oceánem.
Z geologického hlediska je toto území tvořeno starými usazenými horninami, jako jsou břidlice, pískovce, vápence a křemence, které se ukládaly od starohor až do jurského období. Dnešní tvářnost krajiny je ovšem výsledkem dlouhodobých erozních procesů, z těch nejpatrnějších jsou to projevy zalednění – jsou zde přítomny ledovce, ledovcové kary, četná jezera, morény apod.
Klima je zde subarktické, s dlouhou zimou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou, zatímco léto je mírné. Poloha na závětrné straně Skalistých hor je hlavním důvodem poměrně nízkých srážkových úhrnů – za rok zde spadne průměrně méně než 500 mm srážek, z toho asi polovina v zimě. Teploty v lednu se průměrně pohybují mezi -15 a -5 °C, v červenci mezi 7 a 22 °C.
Vegetaci národního parku Banff tvoří tři vegetační stupně. V nejnižších polohách je to téměř souvislý horský stupeň s lesy, v nichž, vlivem kontinentálních klimatických podmínek, převládá borovice pokroucená (Pinus contorta). V této zóně se nedaleko městečka Banff objevuje i oblast se zemními pyramidami (hoodoo), kde roste i vzácná borovice Pinus flexilis. K dalším dřevinám tohoto stupně patří douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a smrk Engelmannův (Picea engelmannii).
K typickým druhům podrostu zde patří prha Arnica cordifolia, pstroček Maianthemum stellatum a rdesnovitá rostlina Eriogonum umbellatum. Zejména v tomto vegetačním stupni hrály v minulosti nezastupitelnou roli lesní požáry, díky nimž se střídaly v jednom prostoru světlomilnější a stínomilnější dřeviny.
Výše leží subalpinský stupeň, zabírající více než polovinu území národního parku. Tvoří jej téměř souvislé lesní porosty, v nichž se jako dominanty střídají opět smrk Engelmannův (Picea engelmannii), borovice pokroucená (Pinus contorta), místy i b. bělokmenná (Pinus albicaulis) a jedle (Abies lasiocarpa). Při horní hranici lesa, která zde leží průměrně 2700 m nad mořem, se občas objevují hájky tvořené modřínem Larix lyallii. Zde najdeme sasanku Anemone multifida, orlíček Aquilegia flavescens, kandík Erythronium grandiflorum, starček Senecio triangularis nebo turan Erigeron peregrinus.
Nad horní hranicí lesa jsou rozšířeny alpinské trávníky, otevřená suťoviska, skály a ledovce, které zde zabírají dosti velkou rozlohu. Na alpinských loukách rozkvétá pestrá paleta bylin, k nimž patří např. vlčí bob Lupinus arcticus, poloparazitická Castilleja miniata, zvonek Campanula uniflora, z trávovitých bylin jsou to např. ostřice skalní (Carex rupestris) nebo ostřička myší ocásek (Elyna myosuroides). Na sušších stanovištích roste např. ostřice Carex aurea, silenka bezlodyžná (Silene acaulis), kociánek Antennaria alpina a kozinec alpský (Astragalus alpinus), na sutích např. brukvovitá Smelowskia americana. Na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou se vyskytuje růžovitá Luetkea pectinata nebo vrbovka drchničkolistá (Epilobium anagallidifolium).
I v lesních stupních se vyskytuje přirozené bezlesí – je vázáno např. na náplavy divočících horských toků, a dále zejména na rašeliniště. Na náplavech zde najdeme různé druhy vrb (Salix), břízu Betula glandulosa, ale i lomikámen vždyzelený (Saxifraga aizoides), na rašeliništích třeba mák Papaver lapponicum, toliji Parnassia fimbriata, všivec Pedicularis groenlandica a vemeník Platanthera dilatata. V některých jezerech se vyskytuje i rdest Potamogeton richardsonii.
Ze zvířat zde mají návštěvníci možnost potkat medvědy grizzly (Ursus arctos horribilis) i baribaly (Ursus americanus), vzácně zde žije puma (Puma concolor), rys (Lynx canadensis), rosomák (Gulo gulo) i vlk (Canis lupus). Z velkých býložravců zde žijí wapiti (Cervus canadensis), kamzík bělák (Oreamnos americanus), ovce tlustorohá (Ovis canadensis), také svišť brýlový (Marmota caligata) a řada menších hlodavců. Mezi ptáky lze spatřit orly jasnohlasé (Haliaetus leucocephalus) a o. skalní (Aquila chrysaetos) a ořešníky Nucifraga columbiana. K zajímavým ohroženým endemickým druhům fauny patří i plž Physella johnsonii, který žije v termálních pramenech.
Mezi zajímavosti jednoho z nejnavštěvovanějších míst ve Skalistých horách patří i historické pamětihodnosti – památky na počátky turistického ruchu v oblasti. Jsou to jednak pozůstatky prvních termálních lázní, které zde byly vybudovány, a jednak i obrovský jedenáctipatrový Banff Spring Hotel, postavený železniční společností v roce 1888; dnešní budovy pocházejí z let 1911–28.
Z původních druhů rostlin v tomto národním parku najdete například:
Abies lasiocarpa
Acer glabrum
Agoseris aurantiaca
Allium cernuum
Allium schoenoprasum
Alnus incana subsp. tenuifolia
Alnus sinuata
Amelanchier alnifolia
Androsace lehmanniana
Androsace septentrionalis
Anemone multifida
Antennaria alpina
Antennaria pulcherrima
Antennaria racemosa
Antennaria rosea
Aquilegia brevistyla
Aquilegia flavescens
Arctostaphylos uva-ursi
Arctous ruber
Arnica cordifolia
Arnica mollis
Artemisia frigida
Artemisia ludoviciana
Aster alpinus
Astragalus alpinus
Betula glandulosa
Betula occidentalis
Betula papyrifera
Boechera lyallii
Campanula rotundifolia
Campanula uniflora
Carex aurea
Carex rupestris
Castilleja miniata
Castilleja occidentalis
Chrysosplenium tetrandrum
Cirsium hookerianum
Clematis occidentalis
Cornus canadensis
Cornus stolonifera
Cryptogramma stelleri
Dasiphora fruticosa subsp. floribunda
Delphinium glaucum
Dodecatheon conjugens
Dryas drummondii
Dryas hookeri
Elaeagnus commutata
Elyna myosuroides
Epilobium anagallidifolium
Epilobium angustifolium
Epilobium latifolium
Erigeron aureus
Erigeron caespitosus
Erigeron compositus
Erigeron glabellus
Erigeron peregrinus
Erigeron purpuratus
Eriogonum umbellatum
Erythronium grandiflorum
Eurybia conspicua
Eurybia sibirica
Fragaria virginiana
Gaillardia aristata
Galium boreale
Gentianella amarella
Gentianella crinata
Geranium richardsonii
Geranium viscosissimum
Geum triflorum
Hedysarum alpinum
Hedysarum boreale
Heracleum lanatum
Heuchera richardsonii
Juniperus communis
Juniperus horizontalis
Juniperus scopulorum
Larix lyallii
Lilium philadelphicum
Linnaea borealis
Linum lewisii
Listera convallarioides
Lithospermum ruderale
Lonicera dioica
Lonicera involucrata
Luetkea pectinata
Lupinus arcticus
Maianthemum stellatum
Monarda fistulosa
Myosotis asiatica
Oxyria digyna
Oxytropis deflexa
Oxytropis sericea
Oxytropis splendens
Oxytropis viscida
Packera cana
Papaver lapponicum
Parnassia fimbriata
Pedicularis contorta
Pedicularis groenlandica
Penstemon confertus
Penstemon ellipticus
Penstemon procerus
Phacelia sericea
Picea engelmannii
Pinus albicaulis
Pinus contorta
Pinus flexilis
Platanthera dilatata
Polemonium pulcherrimum
Populus balsamifera
Populus tremuloides
Potamogeton richardsonii
Potentilla gracilis
Prunus pensylvanica
Prunus virginiana
Pseudotsuga menziesii
Pulsatilla occidentalis
Pulsatilla patens subsp. multifida
Ranunculus eschscholtzii
Rhinanthus minor
Rhododendron groenlandicum
Ribes oxycanthoides
Rosa acicularis
Rosa woodsii
Rubus idaeus
Salix bebbiana
Salix discolor
Salix glauca
Salix nivalis
Salix vestita
Sambucus racemosa var. pubens
Saxifraga aizoides
Saxifraga bronchialis
Saxifraga lyallii
Sedum lanceolatum
Selaginella densa
Senecio triangularis
Shepherdia canadensis
Silene acaulis
Smelowskia americana
Solidago canadensis
Solidago missouriensis
Solidago spathulata
Sorbus scopulina
Spiraea betulifolia
Stellaria longipes
Symphoricarpos albus
Symphoricarpos occidentalis
Sisyrinchium montanum
Thalictrum venulosum
Tofieldia pusilla
Trollius albiflorus
Trollius laxus
Vaccinium scoparium
Veronica wormskjoldii
Viburnum edule
Vicia americana
Viola adunca
Zizia aptera
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich v červenci 2007.