Syn.: Euphorbia adenensis Deflers, Euphorbia balsamifera subsp. adenensis (Deflers) Govaerts, Tithymalus adenensis (Deflers) Soják
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Areál je složen z dvou samostatných ostrůvků. Jeden se rozkládá ve východní Africe, kde taxon roste v Somálsku a poblíž eritrejské hranice v Súdánu. Druhá arela leží na Arabském poloostrově s centrem v Jemenu a s přesahem do Saúdské Arábie a do jižního Ománu (Dhofar). Kromě toho roste i na ostrově Abd al Kuri ze Sokotranského souostroví.
Ekologie: Roste v otevřené vegetaci na mělkých kamenitých místech, vystupuje do nadmořské výšky 1500 m. Dává přednost vápencům. Provází spíše sušší území se slabým vlivem monzunů.
Popis: Hustý, bohatě větvený opadavý polokulovitý keřík vysoký až 1 m vysoký a dorůstající 1,5 m v průměru, často dvoudomý; větvičky jsou křivolaké, sukovité, šedé, po poranění roní bílý latex. Listy jsou střídavé, přisedlé, růžicovitě nahloučené na koncích větviček, obvejčité, 1–1,5 cm dlouhé a 0,3–0,8 cm široké, poněkud dužnaté, lysé, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo hrotité. Květenství jsou vrcholová, většinou jednotlivá cyathia, často jednopohlavná; listeny se podobají listům; cyathia mají asi 6 mm v průměru, jsou obklopena 5 žlutými, 2–3 mm širokými, celistvými žlázkami; čnělka je asi 3–3,5 mm dlouhá. Tobolka je téměř přisedlá, tupě trojboká, téměř kulovitá, asi 1 cm v průměru, lysá nebo krátce řídce chlupatá; semena jsou šedá.
Využití: Na rozdíl od mnoha jiných pryšců je latex tohoto druhu nejedovatý. Používá se jako lepidlo, jako depilační prostředek a také jako žvýkačka.
Poznámka: Nominátní poddruh Euphorbia balsamifera subsp. balsamifera se vyskytuje hojně na Kanárských ostrovech, dále roste v západní Africe od Maroka po Niger a Nigérii. Na úrovni druhu jde o dosti podobnou disjunkci, kterou vykazují stromové dračince (Dracaena draco, Dracaena cinnabari, Dracaena ombet a Dracaena serrulata) nebo typické kanárské „netřesky“ z rodu Aeonium, jehož jediný zástupce (Aeonium leucoblepharum) roste také ve východní Africe i v protilehlém Jemenu. Takové areály lze vysvětlit klimatickými změnami, které vedly k poměrně nedávnému vzniku Sahary, jež pouštními podmínkami roztrhla rozšíření dříve souvislá.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, mezi Shaat a Ras Sajir).