Syn.: Euphorbia cirsioides Costantin et Gallaud, Euphorbia insulae-europae Pax, Tirucalia stenoclada (Baill.) P. V. Heath
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Jižní, jihozápadní a centrální Madagaskar (provincie Fianarantsoa a Toliara), Île Europa, Komory, Seychely, snad i Réunion. Kromě nominátního poddruhu (na našich snímcích), který se vyskytuje ve většině areálu, je v centrální části Madagaskaru (v oblasti Ambatofinandrahana) rozlišován ještě vzácný poddruh E. s. subsp. ambatofinandranae.
Ekologie: Roste v trnitém buši, křovinách a suchých lesích, na skalách i píscích, v pásmu od pobřeží až do pahorkatin, společně například s druhy Didierea madagascariensis, Adansonia rubrostipa, Bauhinia grandidieri, Chadsia grevei, Combretum grandidieri, Delonix decaryi, Euphorbia tirucalli, Jatropha mahafalensis aj. Poddruh E. s. subsp. ambatofinandranae se vyskytuje jen na mramorových skalních výchozech, v nadmořské výšce od 1300 do 1400 m.
Popis: Keř až menší strom, výrazně sukulentní, dorůstající výšky 4–5(–7) m. Kmen je krátký, přímý, koruna rozložitá, bohatě větvená. Větve jsou šedozelené, lysé, na konci ostnité, listy velmi malé, záhy opadavé. Cyathia dosahují 3 mm v průměru, jsou načervenalá, hustě nahloučená na konci větví. Plody jsou kulovité tobolky, které jsou asi 6 mm dlouhé a 7 mm široké, chlupaté.
Ohrožení a ochrana: Druh je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES, ohrožení nominátního poddruhu je podle IUCN hodnoceno na nejnižším stupni (LC), avšak poddruh Euphorbia stenoclada subsp. ambatofinandranae je řazen k taxonům kriticky ohroženým.
Využití: Používá se v malgašské tradiční medicíně. Objevuje se i ve sbírkách botanických zahrad.
Fotografovaly Radka Urbančíková, v prosinci 2009, Jindřiška Vančurová, dne 9. 10. 2016 (Madagaskar, Toliara, Anakao), Ljuba Procházková, dne 3. 11. 2014 (Madagaskar, Toliara, Ifaty).