Hamzův park a arboretum najdeme v areálu Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé v Luži (okres Chrudim). Lékař František Hamza založil na svahu pod hradem Košumberk v roce 1901 u nás vůbec první léčebnu pro tuberkulózní a skrofulózní děti. Dobře si uvědomoval, že pro jeho pacienty není důležitá jen léčba samotná, ale i prostředí, ve kterém někteří strávili i několik let. Proto se rozhodl postupně vznikající areál osázet dřevinami a přeměnit na park. Díky jeho zálibě v exotických druzích dřevin se tak jeho léčebna stala vlastně i arboretem. Vznik parku je datován rokem 1910.
V současné době zde roste na ploše 14 hektarů 125 druhů a kultivarů dřevin (z toho 34 nahosemenných) z Evropy, Asie, Ameriky a nově i Afriky. Přestože park byl poškozen větrnou vichřicí můžeme zde stále obdivovat řadu starých exemplářů.
Podél hlavních komunikací nechal F. Hamza vysázet aleje, převážne našich domácích lip a jejich křížence lípy obecné (Tilia ×europaea). Ty se dochovaly dodnes, vytvářejí perspektivu a dodávají areálu větší rozměr. Mezi pavilony vznikly i učebny pod širým nebem, pro které byly vysázeny hájky. A to buď březové (Betula pendula), anebo modřínové (Larix decidua). Ty se bohužel do dnešních dnů nedochovaly, poslední březový lesík byl poničen větrnou vichřicí v roce 2008. Na jeho místě vzniká sbírka dřevin z Nového světa – tzv. Novosvětská zahrada. Zbytek areálu byl vedle domácích druhů osázen řadou cizokrajných druhů.
Z jehličnanů zaujmou mohutné exempláře borovice černé (Pinus nigra), borovice vejmutovky (Pinus strobus) douglasky sivé (Pseudotsuga menziesii var. glauca), jedlovce kanadského (Tsuga canadensis), jedle ojíněné (Abies concolor). V mladších výsadbách pak borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice těžká (Pinus ponderosa), borovice osinatá (Pinus aristata), cedr atlaský (Cedrus atlantica), cypříšek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), cypříšek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis), zevar západní (Thuja occidentalis), sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) toreja kalifornská (Torreya californica), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) nebo modřín Kaempferův (Larix kaempferi). Nejpočetněji jsou zřejmě zastoupeny druhy rodu smrk. Vedle domácího smrku ztepilého (Picea abies) a jihoevropského smrku omoriky (Picea omorika), pak severoamerické druhy: smrk Brewův (Picea breweriana), smrk černý (Picea mariana), smrk Engelmannův (Picea engelmannii), smrk pichlavý (Picea pungens), smrk sitka (Picea sitchensis), smrk sivý (Picea glauca). V parku samozřejmě nechybí jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba).
Z listnáčů vedle domácích druhů zaujmout staré exempláře dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), jerlínu japonského (Sophora japonica), katalpy trubačovité (Catalpa bignonioides), liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera), lísky turecké (Corylus colurna), muchovníku vejčitého (Amelanchior ovalis), nahovětvce dvoudomého (Gymnocladus dioicus), buku velkolistého (Fagus grandiflora), platanu javorolistého (Platanus ×hispanica), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Bohatě zastoupené jsou zde javory, buky i duby. Buk lesní (Fagus sylvatica) je zde zastoupen pěti kultivary: Fagus sylvatica ‘Aspleniifolia’, ‘Tortuosa’, ‘Purple Fontain’, ‘Rohanii’, Fagus sylvatica f. purpurea.
Javor je zastoupen osmi druhy a šesti kultivary. Z těch zajímavějších alespoň připomeňme javor cukrový (Acer saccharum), javor červený (Acer rubrum) nebo javor stříbrný (Acer saccharinum). Z kultivarů červenolisté javory kleny: Acer pseudoplatanus ‘Atropurpureum’ a ‘Purpureum’. Z kultivarů javoru mléče alespoň Acer platanoides ‘Emeralda Queen’ a ‘Crimson King’. Z dubů zaujmou nejvíce dub celokrajný (Quercus imbricaria) a dub šarlatový (Quercus coccinea). Z dalších zajímavých druhů stojí za vidění ambroň západní (Liquidambar styraciflua), bříza Jacquemontova (Betula utilis var. jacquemontii), halézie karolínská (Halesia carolina), dřín květnatý (Cornus florida), jírovec žlutý (Aesculus flava), korkovník amurský (Phellodendron amurense) maklura oranžová (Maclura pomifera), morušovník černý (Morus nigra), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), ořechovec hořký (Carya cordiformis), pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), svítel latnatý (Koelreuteria paniculata), temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa), trnovník huňatý (Robinia hispida), růže Hugova (Rosa hugonis), vilín virginský (Hamamelis virginiana) a zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum). Většinou se jedná o mladší exempláře nebo nové výsadby po roce 2008.
Díky opukového podkladu se v parku pod stromy vyskytuje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a v březovém lesíku u vodárny roste kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), jehož rostliny jsou zde obsekávány, aby mohly vykvést.
Hamzova léčebna věnuje parku a arboretu poměrně velkou péči, vedle pravidelného doplňování dřevin bylo v posledních letech parku vytvořeno jezírko nebo postavena opuková zídka. Po veřejnost byly připraveny poznávací trasy Hamzova parku a arboreta, v areálu je umístěno celkem 17 informačních tabulí věnovaných dřevinám, byly vytištěny průvodce, informační letáky a brožury. Na některých stromech jsou upevněny tabulky se jménem druhu a krátkou informací o něm. Tištěné materiály lze získat v informačním centru na vrátnici léčebny. Areál Hamzovy léčebny je přístupný každý den od 8.00 do 21.30 h. Vstup volný.
Fotografováno ve dnech 15. 7. 2007 a 10. 3. 2014.