Jako podle pravítka je nalinkována západní polovina hranice mezi Kanadou a Spojenými státy. Tvoří ji v dlouhém kontinentálním úseku devětačtyřicátá rovnoběžka, a je jedno, jestli vede po hřbetě, v ose údolí, nebo někde v ukloněné rovině. A právě tam, kde nejvýchodnější hřbet Skalistých hor prudce spadá do nekonečně se vlnící prérie, byla vyhlášena dvojice národních parků – v americké Montaně Glacier National Park, v kanadské Albertě Waterton Lakes National Park.
Na kanadské straně se tak stalo v roce 1895, národní park Waterton Lakes byl vyhlášen na rozloze 140 km2. Dnes zaujímá rozlohu 505 km2. V roce 1932 byl spolu se sousedním parkem na území USA vyhlášen jako Waterton-Glacier International Peace Park. V roce 1979 byly oba parky zařazeny mezi biosférické rezervace a v roce 1995 do sítě Světového dědictví.
Kanadský Waterton Lakes National Park je ve srovnání s jinými národními parky ve Skalistých horách nevelký. To ovšem neznamená, že by snad nebyl zajímavý. Naopak, na malém území je zde soustředěno ohromné přírodní bohatství. Ruce si zde podává step s horskými lesy, hluboká jezera, která zde vyhloubil ledovec, i čnějící horští velikáni se skalnatými svahy a alpinskými trávníky na hřbetech. Nejvyšší bod, Mt. Blakiston, dosahuje nadmořské výšky 2910 m, nejnižším bodem je místo, kde řeka Waterton opouští národní park a které leží v 1210 m n. m.
Horský masiv je budován starými mořskými usazenými horninami, které byly v průběhu kolize zemských desek v křídě vyzvednuty a přesunuty na dnešní místo. Načervenalé zbarvení skal na mnoha místech parku je dáno zvýšeným obsahem trojmocného železa. Na dnešní tvářnosti krajiny se podepsalo čtvrtohorní střídání klimatu. Ledovce zde vyhloubily velká a hluboká jezera (jezero Waterton zaujímá plochu 10,1 km2 a dosahuje hloubky 149 m), údolí ve tvaru U a obrovské ledovcové amfiteátry.
Klíčovou příčinou zdejší rozmanitosti organismů je klima. Srážkami je toto území dotováno poměrně příznivě – u jezera Cameron spadne za rok asi 1500 mm, v městečku Waterton Lakes asi 1000 m a u hlavního vstupu do parku asi 760 mm, přesto se zde vyvinula step. V létě zde teploty vystupují až na 35 °C, ale hlavní důvody hledejme v zimě – zima je sice v průměru mírná, ale zimní teploty se mohou dramaticky měnit. Některé dny může zimní teplota vystoupit až na 10 °C, jindy se propadne až na -40 °C. Příčinou těchto výkyvů je silný přepadavý föhnový vítr zvaný chinook. Od severozápadu překročí hřeben Skalistých hor a na závětrné straně prudce sestupuje, nabírá na rychlosti, na teplotě a je velmi suchý. Klimatická kontinentalita, daná velkými výkyvy, a mechanický účinek větru jsou hlavní faktory existence zdejších stepí.
V národním parku Waterton Lakes bylo zjištěno asi 1000 rostlinných druhů, to je přibližně polovina těch, které byly zaznamenány v celé provincii Alberta. Pestrost je zřetelně patrná na vegetačním gradientu. V nejnižších partiích parku jsou nevysoké pahorky pokryté stepí. V ní převládají trávy, zejména kostřavy (Festuca). Z typicky stepních druhů zde najdeme bobovitou Dalea purpurea, která na první pohled připomíná spíše levanduli než vikev, mezi dalšími bobovitými najdeme vlčí bob Lupinus argenteus a vlnici Oxytropis splendens. Ze zástupců jiných čeledí se zde objevují hvězdnicovité Balsamorhiza sagittata, kokarda Gaillardia aristata a šuškarda Liatris punctata. Na kamenitých místech ve stepi se plazí nizoučký jalovec Juniperus horizontalis, doprovázený nízkými růžemi, např.Rosa acicularis. Tam, kde je trochu více vláhy, kolem říček, ale i jinde, najdeme parkové lesíky s americkou osikou Populus tremuloides. V jejím podrostu najdeme např. plamének Clematis occidentalis nebo mahónii Mahonia repens. Na okrajích osikových hájků najdeme např. statnou hluchavkovitou zavinutku Monarda fistulosa, několik druhů miříkovitých, např. Cogswellia triternata, Perideridia gairdneri a prorostlík Bupleurum americanum, i kakosty Geranium viscosissimum a Geranium richardsonii. V mokřadech se objevují jiné statné mrkve, např. jedovatý rozpuk Cicuta maculata, do mokřadní vegetace vlastně patří i hořec Gentiana affinis.
Hranice mezi stepí a lesem není úplně ostrá. Jako by to les občas zkoušel jen tak nanečisto, a pevněji začíná třímat otěže teprve na sklonech vysokých kopců. Ale i na nich se občas najdou k jihu obrácené strmější partie svahů, kde dřeviny ustupují a v ostrůvcích mezi stromy opět ovládnou trávy. Tento přechod mezi stepí a lesem velmi připomíná situace v našich říčních údolích, kde rovněž občas dochází k prolínání lesní a stepní vegetace.
V nižších partiích lesa najdeme všudypřítomnou dvojici dřevin – douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a borovici pokroucenou (Pinus contorta). Tyto dva druhy se spolu navzájem přetlačují, a přitom rozhodčího mezi nimi dělají lesní požáry. Funguje to asi takto: ve spáleništi rychle vyklíčí borovice a ovládne hřiště. Pod borovicemi, přece jen přistíněné a v trošku vlhčích podmínkách, pomaličku vzcházejí douglasky. Trvá to několik desítek let, než dostihnou v závodě o světlo borovice. Protože však mají hustší korunu, vytvoří pod sebou stín, v němž se borovice nedokáží zmlazovat. Z porostů, kde převezme douglaska vládu, postupně mizí, protože v něm neumí vychovat podrost. Může to trvat pěkných pár desítek let – do doby, než přijde prudká letní bouřka a blesk rozpoutá ohnivé peklo. A jsme opět na startu. Tento cyklus zde trvával kolem 200 let. Dlouhou dobu se ochránci přírody snažili lesní požáry v zárodku likvidovat, ale dnes už vědí, že jsou jedním z hlavních příčin druhové rozmanitosti.
V tomto vegetační stupni se vyskytuje snad jen jediný listnáč, keřový javor Acer glabrum, typický pro suťové svahy. V podrostu a těchto lesů najdeme řadu zajímavých bylin, např. smrkovník Goodyera oblongifolia, ale i pozoruhodnou jednoděložnou rostlinu Xerophyllum tenax. Na světlinách se objevuje např. dračík Penstemon lyallii, svazenka Phacelia hastata i zajímavá hvězdnicovitá Brickellia grandiflora. Na stepních světlinkách se vyskytuje i vraneček Selaginella densa. Naopak na vlhkých místech podél potůčků jsou typické kejklířky Mimulus lewisii a Mimulus langsdorffii var. tillingii a starček Senecio triangularis.
Na tyto porosty navazují jehličnaté lesy se smrkem Picea engelmannii, jedlí Abies lasiocarpa, pětijehlicovou borovicí bělokmennou Pinus albicaulis, při horní hranici lesa se objevuje i modřín Larix lyallii. Na jejich světlinách se lze setkat s hořcem Gentiana calycosa, barevnou rdesnovitou rostlinou Eriogonum flavum, orlíčkem Aquilegia flavescens i upolínem Trollius laxus. Na prameništích je typická černá sítina Juncus mertensianus.
Výše už pokračují alpinské trávníky, pro něž je charakteristická např. brukvovitá Smelowskia americana nebo modrá svazenka Phacelia lyallii, poloparazitické Castilleja occidentalis a Castilleja rhexifolia, několik druhů z rodu prha (Arnica), více druhů lomikamenů, např. Saxifraga occidentalis a mnoho dalších.
Pestrý je i svět živočichů. Ve stepní části parku byla zřízena obora, do níž byli reintrodukováni bizoni (Bison bison), žije zde i kojot (Canis latrans), z menších savců sysli (Spermophilus columbianus). V mokřadech je typickým obyvatelem bobr (Castor canadensis), v osikových lesících zajíc (Lepus americanus) a jelenec ušatý (Odocoileus hemionus), ale z níže položených lesních porostů sem zachází i medvěd baribal (Ursus americanus). Jeho větší příbuzný, grizzly (Ursus arctos horribilis), obývá spíše vyšší lesní stupeň. Pozoruhodným lesním ptákem je bělokur horský (Lagopus mutus). V alpinské vegetaci vytvářejí kolonie svišti brýloví (Marmota caligata).
V národním parku najdeme i několik kulturních zajímavostí. Tou hlavní je historický Prince of Wales Hotel, vybudovaný v letech 1926–27 v nádherné poloze nad jezery. Hotel se stal v roce 1995 národní kulturní památkou. Jinou zajímavostí je památník prvního ropného vrtu na západě Kanady v údolí Cameron Creek; kvalitní ropu zde začali těžit v roce 1902.
Z původních druhů rostlin v tomto parku najdete například:
Abies lasiocarpa
Acer glabrum
Agoseris aurantiaca
Agoseris glauca
Allium cernuum
Allium schoenoprasum subsp. alpinum
Allium textile
Amelanchier alnifolia
Anaphalis margaritacea
Androsace lehmanniana
Androsace septentrionalis
Anemone drummondii
Anemone nuttaliana
Antennaria lanata
Aquilegia flavescens
Aquilegia jonesii
Arnica alpina
Arnica cordifolia
Artemisia michauxiana
Astragalus alpinus
Astragalus bourgovii
Astragalus vexilliflexus
Balsamorhiza sagittata
Besseya wyomingensis
Bistorta bistortoides
Bistorta vivipara
Boechera lyallii
Botrychium boreale
Botrychium ×watertoense
Brickellia grandiflora
Bupleurum americanum
Calochortus apiculatus
Campanula rotundifolia
Cardamine oligosperma
Carex paysonis
Carex phaeocephala
Carex scirpoidea
Castilleja miniata
Castilleja occidentalis
Castilleja rhexifolia
Cicuta maculata
Cirsium hookerianum
Claytonia lanceolata
Claytonia megarhiza
Clematis occidentalis
Cogswellia triternata
Crepis nana
Cryptogramma crispa
Cypripedium montanum
Dalea purpurea
Dasiphora fruticosa subsp. floribunda
Delphinium bicolor
Disporum trachycarpum
Dodecatheon conjugens
Dodecatheon pulchellum
Douglasia montana
Draba incerta
Draba lonchocarpa
Draba oligosperma
Dryas drummondii
Drymocallis arguta
Epilobium angustifolium
Epilobium glaberrimum
Epilobium latifolium
Erigeron acris
Erigeron compositus
Erigeron grandiflorus
Erigeron humilis
Erigeron lanatus
Erigeron ochroleucus
Erigeron pallens
Erigeron peregrinus
Eriogonum androsaceum
Eriogonum flavum
Eriogonum ovalifolium
Eriogonum umbellatum
Erythronium grandiflorum
Eurybia sibirica
Gaillardia aristata
Gaultheria humifusa
Gentiana affinis
Gentiana calycosa
Gentiana prostrata
Gentianella propinqua
Geranium richardsonii
Geranium viscosissimum
Geum triflorum
Goodyera oblongifolia
Hackelia floribunda
Hedysarum sulphurescens
Heracleum maximum
Heuchera cylindrica
Heuchera parvifolia
Hieracium gracile
Hieracium scouleri
Hippuris vulgaris
Hydrophyllum capitatum
Hypericum formosum
Iliamna rivularis
Isoetes bolanderi
Juncus mertensianus
Juniperus horizontalis
Kalmia microphylla
Larix lyallii
Ledum glandulosum
Leptarrhena pyrolifolia
Lewisia pygmaea
Liatris punctata
Lomatium dissectum
Lomatium sandbergii
Lupinus argenteus
Lupinus lepidus
Lupinus sericeus
Mahonia repens
Mertensia longiflora
Mimulus breweri
Mimulus floribundus
Mimulus langsdorffii var. tillingii
Mimulus lewisii
Mitella pentandra
Monarda fistulosa
Montia parvifolia
Myosotis sylvatica
Orobanche fasciculata
Orobanche uniflora
Oxyria digyna
Oxytropis campestris
Oxytropis deflexa
Oxytropis splendens
Packera cana
Papaver pygmaeum
Parnassia fimbriata
Parnassia kotzebuei
Pedicularis contorta
Pedicularis groenlandica
Penstemon ellipticus
Penstemon fruticosus
Penstemon lyallii
Penstemon nitidus
Perideridia gairdneri
Phacelia hastata
Phacelia linearis
Phacelia lyallii
Phacelia sericea
Philadelphus lewisii
Phleum alpinum
Phyllodoce empetriformis
Phyllodoce glandulifera
Physaria didymocarpa
Picea engelmannii
Pinguicula vulgaris
Pinus albicaulis
Pinus contorta
Pinus flexilis
Platanthera dilatata
Poa alpina
Poa cusickii
Polemonium pulcherrimum
Polemonium viscosum
Polystichum lonchitis
Populus tremuloides
Potamogeton richardsonii
Potamogeton vaginatus
Potentilla nivea
Potentilla pensylvanica
Pseudotsuga menziesii
Pulsatilla occidentalis
Pyrola picta
Ranunculus eschscholtzii
Ranunculus pedatifidus
Ranunculus verecundus
Rhamnus alnifolia
Rhodiola integrifolia
Rhododendron albiflorum
Romanzoffia sitchensis
Rosa acicularis
Rosa woodsii
Rubus parviflorus
Salix arctica
Salix bebbiana
Salix nivalis
Saussurea densa
Saxifraga adscendens
Saxifraga aizoides
Saxifraga bronchialis
Saxifraga cernua
Saxifraga debilis
Saxifraga ferruginea
Saxifraga lyallii
Saxifraga mertensiana
Saxifraga occidentalis
Sedum lanceolatum
Sedum stenopetalum
Selaginella densa
Senecio fremontii
Senecio megacephalus
Senecio resedifolius
Senecio triangularis
Shepherdia canadensis
Sibbaldia procumbens
Silene acaulis
Silene parryi
Silene uralensis
Smelowskia americana
Solidago multiradiata
Sorbus scopulina
Spiraea densiflora
Stellaria americana
Stellaria calycantha
Stellaria longipes
Stenanthium occidentale
Suksdorfia ranunculifolia
Symphyotrichum falcatum
Symphyotrichum foliaceum
Taraxacum ceratophorum
Taraxacum lyratum
Townsendia condensata
Townsendia parryi
Triantha glutinosa
Trollius laxus
Vaccinium caespitosum
Vaccinium membranaceum
Vaccinium scoparium
Valeriana sitchensis
Veratrum viride
Veronica wormskjoldii
Viola adunca
Viola nuttallii
Viola orbiculata
Xerophyllum tenax
Zigadenus elegans
Zigadenus venenosus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, v červenci 2007.