Holarctis – Íránsko-turanská oblast – Západohimálajská provincie

Zobrazit místo Západohimálajská provincie na větší mapě

Západohimálajská provincie, území na jihovýchodě Íránsko-turanské oblasti Starostředozemní podříše Holarctis, se rozkládá od afghánského Núristánu přes severní Pákistán, Kašmír a horské části indických států Himáčalpradéš a Uttarákhand až do středního Nepálu, kde končí přibližně údolím řeky Kāli Gandaki. Odtud směrem na východ se nachází Východohimálajská provincie.

Jde o prudce se zvedající horský systém, vzniklý v průběhu třetihor při postupném zasouvání indo-australské litosférické desky pod euroasijskou. Geologicky jde o komplex sedimentárních hornin a metamorfitů. Významné je působení ledovců, které přispěly k vzniku hlubokých údolí, vyplněných mladými sedimenty. Klima oblasti je ovlivňováno monzuny – návětrné svahy jsou subtropické, vlhké, ve vyšších polohách přicházejí zimní srážky v podobě sněhu.

Rostlinstvo v nejnižších nadmořských výškách (kolem 1500 m) je tvořeno stálezelenými nebo opadavými listnatými lesy. Hlavní dřeviny jsou zde např. různé druhy dubů (Quercus) a habrů (Carpinus), ale objevuje se zde i tropický prvek – palma Trachycarpus takil. Výše jsou lesy jehličnaté, s jedlemi Abies spectabilis a Abies pindrow, smrky Picea smithiana a borovicemi, např. Pinus gerardiana, v sušších údolích může být hlavní dřevinou cedr Cedrus deodara spolu s cypřišem Cupressus torulosa. Nad horní hranici lesa vystupují křoviny s pěnišníky (Rhododendron) a druhově velmi bohatá vegetace vysokohorských bylin. Desideria himalayensis (Brassicaceae) byla zjištěna ještě ve výšce 6300 m n. m.

Květena provincie je rozmanitá, vyznačuje se převažujícími holarktickými prvky; avšak endemismus je spíše jen na druhové úrovni. Vliv sousedících tropů není tak silný, kromě zmíněné palmy jej reprezentuje např. Terminalia tomentosa (Combretaceae). Rovněž se zde neuplatňuje tolik východoasijských druhů, chybějí např. zástupci čeledi Magnoliaceae a mezi pěnišníky jsou zde zřejmě jen dva druhy endemické. Spolu s Hyrkánskou provincií jde o nejvlhčí část celé rozsáhlé Íránsko-turanské oblasti, proto prvky ze sousedních provincií zde mají jen okrajové zastoupení. Patrné jsou zato vztahy ke vzdálenějším územím – zbylé druhy cedrů se vyskytují ve Středozemí, borovice Pinus wallichiana má nejbližší příbuzný druh Pinus canariensis na Kanárských ostrovech.

Články o provincii:

Pákistán, Nanga Parbat

Na BOTANY.cz je západohimálajská květena zastupována druhy:

Sousedící floristické provincie:

Fotografoval Miroslav Dvorský.