Syn.: Carex vaginata auct. non Tausch
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Roste ve velké části Evropy, na Islandu, i za polárním kruhem, téměř chybí v jižní Evropě, roste na severu Pyrenejského poloostrova a na několika místech v Itálii. Dále roste na Kavkaze, v Rusku, na jihu Sibiře a v podhůří Altaje, kde je areál nespojitý. Byla zavlečena na Azory, do Severní Ameriky a na Nový Zéland.
V Česku se vyskytuje dosti hojně od nížin do hor.
Ekologie: Roste na vlhkých až rašelinných loukách, na slatinách. Vzhledem k nižšímu vzrůstu je konkurenčně slabá. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivými oddenky, dorůstající výšky 10–40 cm. Listy jsou nápadně oboustranně sivozelené až modrozelené, jednoduše žlábkovité, hladké, asi 3–5 mm široké, pochvy dolních listů jsou netřepivé. Květní lodyhy jsou delší než listy, zakončené obvykle jedním samčím kláskem. Boční samičí klásky jsou nejčastěji 1–3, jsou řídkokvěté, nepříliš oddálené, často se vzájemně překrývají. Podpůrný listen dolního klásku má nápadně dlouhou pochvu a většinou vyvinutou čepel. Samičí květy mají obvykle tři čnělky, plevy jsou nachově černohnědé se zeleným pruhem a úzkým bělomázdřitým lemem. Mošničky jsou hladké, olivově zelené až hnědavé, s krátkým zobánkem.
Fotografovali Radim Cibulka, dne 7. 5. 2008 (Česko, Praha-Modřany); Alena Jírová, dne 4. 7. 2005 (Jihlavsko).