Syn.: Carex erxlebeniana Kelso, Carex heliophila Mack., Carex pensylvanica var. digyna Boeckeler, Carex pensylvanica subsp. heliophila (Mack.) W. A. Weber
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Severoamerický taxon, těžiště areálu leží v oblasti prérií od Alberty a Ontaria v Kanadě (velmi vzácně roste i v Britské Kolumbii), ve Spojených státech od Montany a Nového Mexika po Michigan a Indianu. Nominátní poddruh Carex inops subsp. inops roste podél pobřeží Pacifiku od Britské Kolumbie po Kalifornii a liší se zejména delšími klásky.
Ekologie: Roste na otevřených místech v prériích nebo ve světlých porostech borovice Pinus ponderosa, dává přednost propustným písčitým a hlinitým půdám i spraším. Lokality leží v rozpětí nadmořských výšek 100–1500 m.
Popis: Drobnější ostřice, tvoří volné trsy a 2–7 cm dlouhé podzemní výběžky; lodyhy jsou 13–50 cm vysoké, na bázi často s čupřinou rozpadlých listových pochev, pod květenstvím drsné. Listy jsou zelené, 0,7–4,5 mm v průměru. Květenství tvoří v dolní části 1–3(–4) klásky samičí, nahoře je jeden klásek samčí; pod nejnižším samičím kláskem je lupenitý listen kratší než květenství; samičí klásky jsou přisedlé, vejcovité až kulovité, s 5–15 květy; samičí pluchy jsou eliptické až oválné, 2,6–5,4 mm dlouhé, světle hnědé až tmavě červenohnědé, úzce bíle lemované, většinou zašpičatělé nebo špičaté; samčí plevy jsou kopinaté až obvejčité, rovněž bíle lemované, tupé až dlouze zašpičatělé. Mošničky jsou žlutozelené, obvejcovité, 2,8–4,6 mm dlouhé a 1,5–2,2 mm široké, kratičce chlupaté, zobánek je 0,4–1,3 mm dlouhý; blizny jsou 3.
Poznámka: Severoamerický zástupce příbuzenské skupiny, která je ve střední Evropě reprezentována více druhy. Patří do ní např. Carex montana, Carex pilulifera a Carex tomentosa.
Fotografoval Karel Bergmann, v květnu 2013 (Kanada, Alberta, Calgary, Edworthy Park) a červnu 2013 (Red Deer Sloughs).