Syn.: Carex bullockiana Nelmes, Carex contigua subsp. pairae (F. W.,Schultz) Degen, Carex divulsa var. pairae (F. W. Schultz) Nyman, Carex echinata f. capitata (Christ) Kük., Carex echinata var. loliacea (Schkuhr) T. Durand, Carex echinata f. monostachya (Asch. et Graebn.) Kük., Carex leersii var. angustifolia Vollm., Carex loliacea Schkuhr, nom. illeg., Carex muricata var. loliacea Schkuhr, Carex muricata subsp. pairae (F. W. Schultz) Čelak., Carex muricata var. pairae (F. W. Schultz) Čelak., Carex virens var. pairae (F. W. Schultz) Garcke
Česká jména: ostřice Pairaova (Kubát 2002)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Evropský druh, roste od Portugalska a Španělska po střední část Skandinávie, na východ zasahuje do Česka a Polska. Druhotný výskyt byl zjištěn v Kanadě a na východním pobřeží USA.
V Česku je dosti hojný v severní, západní a jihozápadní části Čech, např. na Liberecku a Dokesku, Chomutovsku a v Předšumaví, kde zasahuje až na Českokrumlovsko. Mnohem vzácněji je nalézán ve středních a východních Čechách (ještě roste v Orlických horách) a na Českomoravské vrchovině, nejvýchodněji na Třebíčsku. Na Slovensku neroste.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou osluněná nebo pohostinná místa na travnatých a křovinatých stráních, na okrajích cest, méně často na světlých lesních okrajích a na pasekách. Většinou provází vegetaci na kyselých horninách. Kvete v červnu a červenci, plody dozrávají v červenci až srpnu.
Popis: Vvytrvalá trsnatá bylina s přímými lodyhami dorůstajícími výšky (20–)30–80 cm. Listy jsou čárkovité, 2–3 mm široké, s tmavohnědými, vláknitě rozpadavými pochvami. Květenství je klasovité, dosti husté, dolní klásky jsou někdy poněkud oddálené, 1,5–3,5 (–4) cm dlouhé; všechny klásky mají na bázi samičí, na vrcholu samčí květy, jednotlivé klásky jsou elipsoidní až kulovité, 4,5–6 mm dlouhé, alespoň dolní podepřené nápadnými štětinovitými listeny; plevy jsou vejčité, 2,5–3,5 mm dlouhé, světle až rezavě hnědé, na vrcholu zašpičatělé, s protaženou osinkou. Blizny jsou 2. Mošničky jsou v obrysu vejčité, na vrcholu s pozvolna zúženým dvouzubým zobánkem, (2–)3–4 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, žlutohnědé, později poněkud tmavnoucí.
Záměny: Druh patří do jednoho z nejsložitějších příbuzenských okruhů evropských ostřic (Carex muricata agg.); jen v ČR se vyskytuje dalších 5 velmi podobných druhů. Tyto druhy jsou zřejmě autogamické a navzájem se nekříží, ale jejich morfologická variabilita se zčásti překrývá. Nejpodobnější je Carex muricata, s níž byl tento druh dlouhou dobu zaměňován. Pro odlišení obou druhů je třeba mít k dispozici klásky se zralými plody: u C. pairae jsou dolní klásky podepřeny štětinovitými listeny, u C. muricata tyto listeny většinou chybí; u C. pairae jsou mošničky a plevy podobně zbarveny, mošničky v kláscích dlouho vytrvávají, u C. muricata jsou mošničky kontrastně světlejší vůči plevám a po dozrání snadno opadávají. Liší se rovněž fenologicky a ekologicky: C. muricata je mnohem časnější a roste převážně v polostinných až stinných květnatých bučinách nebo dubohabřinách.
Fotografoval Tomáš Mrázek, dne 18. 6. 2012 (Česko, Praha).